Režie:
Mel GibsonScénář:
Randall WallaceKamera:
John TollHudba:
James HornerHrají:
Mel Gibson, Sophie Marceau, Patrick McGoohan, Catherine McCormack, Angus Macfadyen, Brendan Gleeson, David O'Hara, Ian Bannen, James Cosmo, Sean McGinley (více)VOD (5)
Obsahy(1)
William Wallace je malý chlapec a žije se svým otcem v rodném Skotsku. Skotský král zemřel, Skotům vládne anglický král Edward I., krutý pohan zvaný dlouhán, který si podmanil skotskou šlechtu a ty, kdo se stavěli na odpor, pověsil. Williamův otec s ostatními Skoty, kteří se nechtějí smířit s krutou vládou, se snaží vymyslet jak žít lépe a bojovat proti anglické vládě. Jednou přivezou Williamova otce mrtvého. Po pohřbu si pro Williama přijede jeho strýc Argy, který ho hodlá vychovat a dát mu vzdělání… William se vrací do rodné vesnice jako dospělý muž, právě když se koná svatba. Williama hned pozná jeho kamarád z dětství Hamish Campbell a dívka Murron MacClannoughová, která mu při pohřbu jeho otce vtiskla do ruky květ bodláku. Hamish se s Williamem dá hned do soubojů, William vyhraje a také se zakouká do Murron. Zábava je v nejlepším, ale zkazí ji příjezd šlechtice, který hodlá využít právo první noci. což uzákonil král Edward I. aby šlechta měla z jeho vlády nějaké potěšení. Večer se William zastaví u MacClannoughových a žádá rodiče, aby s ním pustili Murron ven. Rodiče ji pustit nechtějí, ale Murron naskočí k Williamovi na koně a odjíždějí pryč. Dlouho si povídají a při loučení podá William Murroně kus látky, v níž si schovával celá léta květ od ní... Druhý den přijede pro Williama Murronin otec MacClannoudh, aby s nimi jel na tajné shromáždění, ale William odmítne. Chce jen v klidu žít a rovnou se ptá, zda mu dá Murron za ženu. Otec však nesouhlasí, ale William s Murron se vezmou tajně, aby se o ni nemusel dělit se žádným vykonavatelem práva první noci... Murron je další den napadena vojáky, velitel se ji pokusí znásilnit, ale William ji pomůže a posadí ji na koně s tím, že se sejdou na jejich místě v lese. Murron však vojáci chytí, než stačí odjet z vesnice, připoutají ji ke kůlu a odsoudí za napadení královských vojáků. Velmož jí podřízne krk. William na ni zatím čeká, a když nepřichází, vydá se zpět do vesnice. Tam už na něj čekají vojáci. William za pomoci ostatních Skotů vojáky přemůže a velmože zabije. Po tomto boji se k Williamově skupině přidávají i další skotské klany, které už také nechtějí žít v pod vládou krutého anglického krále. Začnou válčit proti Angličanům a těm, kdo králi slouží. William se stává jejich vůdcem... (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (1 322)
Jojo, jako malej jsem si taky s klackem hrál na rytíře. Božský Mel měl navíc k dispozici celkem ucházející ocelovej. Teda klacek. Teda meč. Prostě zbraň. Já nikdy nepřičichl k tomuhle typu heroických filmů, které si vyšťourají z historie holou událost a zabalí ji do holywoodského pláště ušitého z příběhu o hrdinovi bez bázně a vany, přitom čistém jak horský potůček. A aby nebyl sám, hodí se mu k přízni princezna z růže květ, radost pohledět. I když ve skutečnosti se Isabela do Anglie dostala asi dva roky po Wallaceově smrti, rozhodně nebyla žádné pupátko, svého muže Eduarda II. nechala zlikvidovat vražením rozžhavené trubky skrze konečník a dokonce se pokusila odstranit i svého syna (Eduard III., který je zde prezentován jako Wallaceův syn s bezostyšnou samozřejmostí, jako by šlo o nepopiratelný fakt). Filmařsky slušné, ale ani to ho v mých očích nezachraňuje od shovívavého "přišel, viděl, zvítězil." A já se tážu: jak dlouho si sakra my Evropani necháme vykládat evropskou historii podle představ Hollywoodských producentů (a amerikanizovaných Australanů)? Hanba nám, volám rozhořčeně. Je čas na změnu. Nechť se evropská kinematografie začne opět zaobírat vážnými tématy, žádám. To mi to zas nějak ujelo. Dodatek: dne 3.12.2006. Po shlédnutí pěti minut - je to ještě větší sračka, než si pamatuju. Nechutnej kýč. Hodnocení jde o jednu dolu. P. S. Kilt se začal nosit až v 16. století. Druhý dodatek 11.12.2013 speciálně pro uživatele E=mc2: Ty se nebavíš, ty kážeš, proto nemám nejmenší potřebu ti něco vysvětlovat. Jen když někoho začneš ty sám otravovat, nebuď pak dětinský :) ()
Na modro nalíčené tintítko Gibson ve jménu svobody rozšmelcovává hlavy mečem těžším než on sám a historická fakta míří do míst, co vystrkují Skoti zpod kiltu na anglické vojsko.. Režisér Mel si libuje v mučednictví, stříkající krvi a vzbuzování emocí, nicméně v Braveheart se jen klouže po líbivém povrchu rádoby historického velkofilmu. Nakonec zbude jen Hornerova hudba, zajímavý David O´Hara v roli bláznivého Ira a někde vzadu v hlavě hlodající pocit, že v roce 1995 zůstal Oscar v nepravých rukou. ()
Velkým zklamáním pro mě bylo, že se tu ve skutečnosti nejedná o film historický, jak jsem očekával, nýbrž jen o obyčejný "akčňák" v historickém hávu. A k tomu navíc si tady Mel pohrává s pojmy nejvyššího kalibru, jako jsou vlastenectví, hrdost a láska, přece jen trochu moc a především příliš jednostranně, než aby měl film alespoň v něčem punc opravdovosti a uvěřitelnosti. Tak nám nezbývá, než si vychutnat pár dostatečně krvavých bitek, avšak i tady by neškodilo o něco více skutečného pohledu a něco méně záběrů na klasicky afektovaného, uřvaného, dlouhovlasého Mela, jenž tu likviduje jednoho nepřítele za druhým. ()
(1001) Celou dobu jsem přemýšlela, zda si myslím, jestli je to dobrý nebo špatný film. A nemohla jsem si odpovědět, protože v mých očích je to prostě nijaký film. Teď nad ním přemýšlím, ale do zítřka, nejpozději do pozítřka už o něm nebudu vědět a vše bude dobré. Nesnesitelně dlouhý, fabulující do hloupě telenovelových detailů. Gibson v jednom rozhovoru řekl, že museli z někoho udělat klaďáka a z někoho záporáka a trochu to celé zromantizovat, aby to kamera unesla. A já říkám, že kamera unese všechno, kdyby měli odvahu neromantizovat. Ještě že v rámci filmu alespoň trošku pracují s tím, že to není pravda, že to je legenda z lidských řečí. Ale mohli by to dát nějak pořádněji najevo i o filmu samotném. Navíc se mi zdá, že film poměrně trpí tím stavěním Mela Gibsona (který vypadal vždycky až příliš fanaticky na můj vkus a zdá se být o dost starší než postava, kterou má hrát) na vyvýšený osvícený sokl, zatímco mnohem sympatičtější herci jsou odsouzeni k několika hláškám a existenci v ústraní - a přitom bych si moc přála, aby zrovna Brendan Gleeson, Tommy Flanagan a David O'Hara dostali mnohem víc prostoru. A na druhé straně barikády mezi záporáky už vůbec není nikdo, kdo by to svým charismatem táhl. Herec ztvárňující Edwarda I. je příliš starý a vetchý na to, abych mu věřila vyhazování lidí z okna a celkově zosobnění hrozby a zla. Nějaký ten potenciál ještě skrývá Angus Macfayden, protože ten se pro brečení a morální dilemata snad narodil, ale díky přelidnění filmu tolika figurkami nemá příliš šancí vyniknout. Možná mohlo mít Statečné srdce nějakou hodnotu v době svého vzniku, já to ale nepamatuji a neposoudím. Dnes už se mi tento film zdá bezcenný a právem jeden z nejhorších, které kdy vyhrály Oscara. ()
ač z Williama Wallace dělají chudinečku malou na kterou jsou všichni moc zlí, pravdou je ve skutečnosti to byl válečník (to že byl z vysoké šlechty asi Gibsonovy nešlo do krámu) který chodíval oděn v šatu z lidských kůží, je film vážně dobrej [0´= ps: kdyby vážně měl něco s princeznou, byl by to zvrhlý pedofil, ve skutečnosti jí v době děje filmu byli asi dva roky, ale takových historických nepřesností je tam asi bžilíon ()
Galerie (126)
Zajímavosti (103)
- Skotové začali ve skutečnosti nosit kilt až sto let po vybojování nezávislosti. Do filmu byl kilt dodán, protože je obecně známo, že ho nosí. Stejně tak britské vojsko v té době nenosilo uniformy. (don corleone)
- Film byl ve skutečnosti inspirován skotskou básní „O životě Williama Wallace“ od Blinda Harryho z 15. století. Současní historičtí badatelé jak pravdivost této básně, tak i filmu vyvracejí. Dokonce i zpochybňují, že byl William Wallace skutečně ženatý, neboť bylo častým zvykem, že bohatí šlechtičtí lordi si pozměnění a propojení s určitým slavným hrdinou jednoduše zaplatili. (CANNIBAL)
- V úplně poslední scéně, kdy je řečeno, že Léta Páně 1314 vybojovali Skotové svobodu, tak tuto řeč pronáší samotný Mel Gibson. V českém znění je ale tato řeč pronášena Zdeňkem Mahdalem, který namluvil postavu Roberta Bruce (Angus Macfadyen), nikoliv Pavlem Trávníčkem, který Mela Gibsona daboval. (Marsik)
Reklama