Památkáři

Námet mal ponúknuť vo vojenskej tématike konečne niečo nové a osviežujúce a nápad natočiť film z pohľadu milovníkov umenia mohol byť veľkou bombou. Clooneyho réžia sa zdala byť dobrou voľbou, tentokrát však mohol ostať skôr pred kamerou. Znova ma jeho réžia uistila v tom, že miešať komédiu s vážnymi žánrami je pre Clooneyho príliš veľké sústo. Spojenie komédie s tak serióznym príbehom a tak dokonalým hereckým potenciálom mohol atakovať početné filmové ocenenia, to by však musela chémia medzi žánrami fungovať. Prvky komédie vôbec nezapadajú do celého príbehu a dokonca aj celý príbeh nezapadá do konceptu, aký som si predstavoval. Film ako celok pôsobí ako akýsi zlepenec niekoľkých minipríbehov, miestami vtipný, inokedy trpký, každopádne však zaujímavý, prekvapivý, dobre zahraný a určite nie nudiaci. Škoda, že sa nepodarilo uchopiť túto komplikovanú látku s väčším nadhľadom, tí kultúrni hrdinovia si to určite zaslúžili a majú môj obdiv a poctu. 65%. (14.05.2014)

Nejhloupější elitní jednotka, jakou jsem kdy viděl v akci. Neexistující hloubka, návaznost, nulové motivace. Clooney naprosto nezvládá přesvědčit mě, že cíl hrdinů má nějaký vyšší smysl, místo toho plácá patetické monology a opájí se... vlastně ani nevím čím. Památkáři jsou naprosto zahledění do sebe, aniž by bylo jasné, co si o sobě vlastně myslí. Karikované postavy patlají rádobyhumorné s rádobyhlubokými scénami, aniž by cokoliv z toho mělo emocionální nebo myšlenkový rozměr. Clooneyho naprostá prohra a film, který má podle mě leda potenciál zničit Georgeovu pečlivě budovanou pověst. 1 a 1/2 hvězdy. (13.02.2014)

Nebudu vám lhát, opravdu, ale eintopf v podání šéfkuchaře George připomínal spíše vyčpělý a třikrát nastavovaný guláš, nic platné, že byl servírován v pozlacené německé helmě. On sám byl zřejmě režírováním tak vyšťavený, že stál abnormálně za hovno a hrál hůř než v reklamě na martini. Vzhledem k historickým tématům mě okamžitě napadl jeden zapomenutý a přiblblý pořad s Jardou Suchánkem (nomen omen), kde se ztrapňovala družstva Hvězdičkářů a Sluníčkářů, určitou paralelu jsem zaregistroval v kontextu s Památkáři. Nuda, žádný koncept, forma… příběh. Takový novodobý Kámen, nůžky, tapír. René Artois a herr Flick bojující o Padlou madonu s velkýma balónkama od von Clompa, měli nepoměrně více charismatu a i Dr. Zoidberg kupující za tři sta babek umění je také mnohem zábavnější. Co naplat, že výprava byla dokonalá, exteriéry exklusivní a neskutečně barevně koukatelné, navíc za asistence většího než malého množství mých oblíbenců. Skoky po Evropě byly doprovázeny stejnými skoky ve scénáři, takže je vše rozdrobeno do dvou hodin naprosto nekonzistentní, instantní, bramborové kejdy, kterou by ani Adolf nežral, a že to byl dokonalý, vegetariánský kokot a znalec všemožných humusů. Zkrátka, dvě, tři slušný scény, nemůžou v mých očích zachránit film, o kterém do pěti minut nevím nic, ani kdybych měl jeho obsah vykérovaný na prdeli runama. (21.06.2014)

Fešák z reklamy na kávu si zase na chvíli odskočil k filmu a rovnou se posadil i na režisérskou stoličku. Jenže se bohužel nedokázal rozhodnout, jak svůj počin (s obrovským potenciálem) vlastně pojmout a tak namíchal koktejl komedie a patetického dramatu, což filmu trochu uškodilo. Povedené komediální scény, o které se převážně staralo duo Bill Murray – Bob Balaban, totiž byly vždy zabity nějakým tím klišoidním pokusem o zdramatizování, aby to zase nebyla taková sranda (motivační řeč do vysílačky, čtení dopisů apod.). Dlouze jsem přemýšlel o čtvrté hvězdičce, ale právě kvůli těm dramatickým patetickým kecům, které byly míněny neskutečně vážně, to nechám na třech. I tak ale stojí za to se na tuto herecky nabitou bandu zachraňující umění mrknout! (28.02.2014)

Čím více víte o tématu, o kterém Clooney vypráví, tím více vás film osloví. Ať jde o roli nenápadné svědomité ženy z lidu, jménem Claire Simone, díky které se podařilo zachránit velkou část uloupených uměleckých děl (viz. např. dokumentární film ´Hitlerovo muzeum´ z roku 2006), nebo o skutečné postavy „památkářů“, jejichž osudy se dočkaly dříve již několika písemných zpracování, ale pozor – v hraném filmu mají díky Clooneymu svoji premiéru a George tak splatil jeden velký dluh těmto hochům, kteří mohou za to, že se dnes můžeme těšit v galeriích z tohoto krásného umění. A oko se pase i tady. Film má díky skvělé velkofilmové výpravě velkou vizuální hodnotu, díky zajímavému zvolenému tématu zase hodnotu informační (takže se směju některým zdejším hloupým výtkám o „bezdějovosti“) a jediné, co bych vytkl je fakt, jak se v některých scénách „na sílu“ přidaný patos, nebo naopak nevhodně zakomponovaný humor, bije s de facto vážným vyzněním celého filmu. To si, bohužel, Clooney poněkud dramaturgicky neohlídal. Ale jinak jsem fakt rád, moc rád, že jsem to viděl a mám chuť si o tomto zajímavém aspektu 2.světové války něco bližšího přečíst. (07.05.2014)