Památkáři

Když natočíte zábavnou pitomost, je to OK. Když natočíte nudnou pitomost, je to facku. Clooney by těch facek schytal několik, protože nedokázal vytvořit ani dramatickou linii, ani odlehčenou a že to nemělo hlavu ani patu, o tom nemluvím. Zachránit nezměrnou hodnotu je velký čin, škoda, že to dnes lidé tak nevnímají. Tou hodnotou může být totiž jak Michelangelova Madona, tak klasicistní okno. Velmi, velmi špatný film. (26.11.2015)

Přiznávám, že literární předlohu neznám. Uvádí-li se, že je přeobjemná, pak práce obou scénáristů musela být mimořádně nesnadnou. Epopej boje o evropské kulturní dědictví přímo svádí k dokumentarizujícím přístupům. Je to pochopitelné: význam děl i napínavost zážitků - není silnější ani napínavější žánr než non fiction - k tomu přímo navádějí. Dokumentárnost, vůle po uměleckém dokumentu, by měly být také určující při posuzování tohoto nadprůměrného díla. Zvolená kompozice - výchozí základna předcházejících dějů, zdůrazněná úvodní i konečnou demonstrací problému před dvěma americkými prezidenty a ještě navíc podtržená závěrečnou scénou z r. 1977 - se s tím, jak se blíží do realizační fáze, postupně větví do dvou základních linií: té hlavní, která pátrá po památkách bezprostředně za postupujícími frontovými jednotkami, i té druhé, konspirativní, soustředěné kolem Franka Stokese, ztvárněného skvělým Damonem, a Francouzky Claire, jíž exceluje Cate Blanchettová. Jemně, avšak sdostatek výrazně naznačené charakteristiky německých okupantů, rozpornost a nejasnosti kolem francouzského odboje a kolaborace, skrývání německých nacistických válečných zločinců a další působivé zkratky naznačující i diferencianci mezi spojenci (USA-SSSR) propůjčují úsilí uměleckých historiků charisma bojovníků za evropskou a transatlantickou identitu. Patos demokracie, odlehčovaný podobně jako gotická klenba žebry skvělými dialogy, v nichž humor nejenže nejde proti tíživosti doby, ale naopak ji prokresluje a dotváří, prochvívá jako spodní tón celým dílem. Měl-li Clooney na mysli zachování památky těchto neznámých bojovníků a nastolil-li odvážně otázku poměru ceny lidského života i toho, co ji přesahuje (nebo chce a může přesahovat), stvořil - nejen díky tomu - dílo mimořádně působivé. PAMÁTKÁŘI a civilní patos jejich ušlechtilého úsilí nemohou neoslovit každého, kdo je ochoten myslit a cítit i jednat za hranicemi své všednodennosti a žije také bytostně pociťovanou potřebou alespoň čas od času žitých altruistických osobnostních přesahů. Skutečnost, že dobro vítězí alespoň někdy nad zlem, by při všem přesvědčení o rozmanitosti života neměla být v takových případech důvodem k obtížně zdůvodnitelným odstupům a odsudkům. (28.02.2014)

Je to velká škoda, tenhle poloviční tucet památkářů měl našlápnuto, ale srazila ho absolutní žánrová nevyhraněnost. Nemůže se přeci proto sobě stavět suchej humor a dojímavý scény, ne když je obojí natočeno s cílem dominovat příběhu, vzájemně se to vytlouklo. Přitom tahle parta pamatkářů byla sestavena skvěle co herec to můj miláček, obzláště dvojka Billl a Bob měla silný momenty. Jenže Sedmá rota prostě nemůže chodit za ručičku s Easy Company. Za ty herce a pár skvělých momentů (Heil Hitler u kamaráda nebo cigárko s náckem:-)) ) jsme ochoten jít na tři, ale dál to prostě nevyhrábnu. (27.02.2014)

"IF YOU DESTROY AN ENTIRE GENERATION OF PEOPLE'S CULTURE, IT'S AS IF THEY NEVER EXISTED." ---------- Obsahovo som absolútne nasýtený. Je to presne to, čo som ešte nevidel a vidieť chcel, avšak tam to končí. Všetky ostatné filmové aspekty sú na bode mrazu. Ak by bola iná téma spracovaná rovnako, nedalo by sa na to zrejme dívať. (26.03.2017)

Jako umělecký celek je Clooneyho poslední film bezesporu méně vycizelovaný než jeho předchozí režijní díla: střídání mezi dobrodružstvími party ne-hrdinů a mezi výpovědí o kulturně-definiční roli umění je občas trochu násilné, podobně jako je snad až příliš očividná strukturně scelující funkce dopisů, sochy a gentského oltáře. Podobně jako u snímku Dobrou noc a hodně štěstí mě ale neustále napadalo, že jsem podobný film fakt dlouho neviděl a že jsem podobný film fakt rád zase jednou viděl. Více viz Douglasovy poznámky. (04.05.2014)