Hra peněz

Že mi to sadne, som nečakal. Má to všetky atribúty, ktoré na strhujúcom filme uznávam. Šikovne napísaný scenár, dynamickú réžiu a dobré herecké výkony + technická stránka veci. Morálne posolstvo je síce vďačné a v dnešnej dobe aj potrebné, ale musíme uznať, že sa predsa len vyparí do ničoty. Táto doba to proste ináč nedovolí. (18.09.2016)

Je to asi na úrovni Města šílenců - nic moc originální nebo překvapivý, ale zato dobře zahraný a bez problémů natočený film s dobrou myšlenkou. George Clooney a Julia Roberts jsou jedna z těch vysněných hereckých dvojic a přitáhli by pozornost prakticky k čemukoliv, no a tak je dobře, že svým hvězdným potenciálem nemrhají. Co se týče scénáře, líbilo se mi, že se všechno odehrávalo v reálném čase a potěšily mě všechny ty černohumorné a satirické vtípky. (24.03.2019)

I u nás měly tupé lopaty onehdy úžasnou možnost skvěle investovat. Ten dobrák se jmenoval Viky, od pohledu altruista a filantrop, a tak za ním zůstaly tisíce spokojených dicků. A že Viky dělal, co mohl, aby se ti intelektuální investoři, co mu nasypali kupónky, měli dobře! Kupoval jim imrvére tryskáče, stovky luxusních nemovitostí ve světových metropolích, drahé sportovní brka a dokonce i několik velkých továren. Jenže on takový dik, to je povahově pěkný zmrd, a tak ten blahoslavený investiční klubík začal nakonec Vikiho špinit a pomlouvat, že místo aby se o ně staral, tak zevluje a někde radši potají kope podzemní chodby. Což byla samozřejmě jen mrzká pomluva, protože ten skvělý člověk nikdy nedržel lopatu v ruce. Nakonec došlo až k tomu, že na něj šťastní majitelé desetinásobku poštvali orgán. Jenže on by takový orgán naštěstí nenašel ani vlastní koule, a proto stihl Viky sbalit před tou hroznou nespravedlností kramle. Ale jak už to na tom světě chodí, neskončil ten úžasný chlapík věru dobře! Ubožákovi zbyly jen oči pro pláč, jak teď musí z obýváku čumět na nějaké zkurvené moře na zaplivaném ostrově daleko, předaleko od své milované vlasti, živořit na rybích jikrách v nuzné chýši 43+4 s pouze pětikilometrovou ranvejí, po které se musí dennodenně plahočit nějakou plečkou od Martinova Ástna ke svému Lírdžetu, kde si člověk s alergií na telecí kůži a mahagon ani pořádně nepohoví. A o takové nepřející dičí svini je i tento film. Tu ale v tomto případě jistota desetinásobku rozparádila natolik, že naběhla na Žužu Žorže a skoro celou stopáž mu mává pistolí před držkou. Uot els? Inu, skoro nic. Je to ale překvapivě po Pissmejkrovi asi nejzábavnější nespreso, co Jirka dosud uvařil, skvěle zahrané a ta vyrachtaná feministická lesba s fretčím xichtem to režijně a dramaturgicky i vcelku vkusně vysufražetkovala. Jen je trochu škoda, že po výborné první polovině nedotáhli poměrně zdařilé memento toho, že každý, kdo někdy vyslovil slovo burza, opce nebo derivát, by měl pro blaho budoucích generací dávno viset vykuchaný na kandelábru, až do stejně stylového konečníku a závěrem se to zvrhlo v hloupý, patetický, žlutohnědý holyúdský maglajz. (15.06.2016)

Solídny thriller s hutným myšlienkovým podkladom, ktorý ale nikoho neprekvapí ani nešokuje. Prvá polovica pôsobí priamočiaro a zachytí sa pod kožu, tá druhá odhalí ďalší dejový prvok, ktorý všetkému nakoniec dá nový zmysel, ale opäť sa tu o prekvapeniach hovoriť nedá. Je to svižne nakrútené, takpovediac pre každého a zložité finančné machinácie nám sú vysvetlené bez ďalších otvorených otázok. No a pokiaľ sa čudujete, prečo sa podobná udalosť neopakuje každý tretí deň, tak odpoveďou bude asi malá pravdepodobnosť prevedenia takejto akcie. (27.02.2021)

Hodně prošlá a unavená bojůvka, která zaujme akorát tím, jak dokáže nakombinovat několik tematických relikvií z různých časů do jednoho celku. Jmenovitě iluzi všemocnosti televize, syndrom Occupy, prohnané bankéře, které nelze sesadit jinak než lidovou polní spravedlností či prostý lid propojený televizní obrazovkou v horním rohu místnosti útulného baru. Ačkoli se místy daří aktualizovat celý rámec skrze potrestání ústředního kapitalisty internetovým zmemováním či se záměrně shodit ve scéně veselé videokonference se zbouchnutou holčinou mladého teroristy, finální climax s nekonečně neschopnou policií, skandujícími lidmi a epilogovou pěsťovkou do tváře zločinného buržousta nám rychle připomene, v jakém filmovém muzeu se vlastně nacházíme. (20.10.2016)