Orange Is the New Black

"Viem, že než som sem prišla bola som niekto. Bola som niekto a žila som život, ktorý som si sama vybrala. A teraz? Teraz sa len snažím prežiť deň bez plaču. A bojím sa. Neustále sa bojím. Bojím sa, že tu nie som sama sebou a zároveň, že som. Najdesivejším na väzení, nie sú ostatní ľudia, ale to stretnutie so svojím pravým ja. Tu nie je kam utekať. Tu ťa pravda dobehne"....Piper vo svojom preslove presne vystihla to o čom tento seriál celý je a zároveň aj to čo ma na ňom tak veľmi baví. Nadhľad a istá dávka humoru vôbec nie sú na škodu a vedľajšie dejové línie sú miestami zaujímavejšie ako tá hlavná, čo seriálu tiež veľmi prospieva. U mňa zatiaľ čistých 5* a už sa veľmi teším na novú sériu !! (04.06.2015)

Dal jsem tomu šest dílů, už po třech mi ale bylo jasný, že do cílový skupiny tohohle seriálu zrovna nespadám. V čele Orange Is the New Black totiž stojí celá řada šablonovitě maskulinních negryň, který mě odpradávna šíleně iritujou. Navíc jsem dosud neprokouk ani tu provokaci ani drsnější humor, flashbacky dávaj dohromady tuctový příběhy bez vyvrcholení. A že bych viděl nějakej prostor pro gradaci, to taky nemůžu říct. (27.08.2013)

Ve stoje tleskám Netflixu, který během jednoho roku přišel ne jen s jedním, ale hned se třemi klenoty seriálové produkce Jenže zatímco House of Cards bylo díky britské předloze i hvězdné záštitě sázkou na jistotu, a kýžené pokračování Arrested Development splněným snem fanoušků tohoto kultu, Orange Is the New Black mělo podmínky jako nijak zvlášť nevynikající drama mnohem těžší. Prvním trumfem je hned vedle zajímavého a bohatého prostředí vynikající obsazení v čele s neodolatelnou ústřední Piper a tou dost možná nejvíc sexy dračicí Alex. Ty krásné ženské (ač většinou ne tolik navenek) se prostě nedá nemilovat, tvůrci se mi totiž jejich každodenními radostmi i útrapami trefili přesně do toho sweet spot, kdy jejich příhody jsou sice jednoduché, vtipné i dojímavé, ale přitom ne banální, často i hodně drsné, a především tak hřejivě lidské, jak je to jen možné. Prakticky žádná postava tu není jen do počtu a postupné odvyprávění jejich pohnutých osudů to dokazuje. Ten pocit vlastně perfektně vystihují už i skvělé úvodní titulky. Jak první, tak i druhá řada jsou bez jediné chybičky a nemám nejmenší pochyby o tom, že si OITNB své kvality udrží až do blížícího se skončení trestu hlavní postavy. Tvrdit, že je třetí série mírným zklamáním by bylo trochu pokrytecké, ale nemůžu se tomu dojmu ubránit. Seriál totiž dál pokračuje v nastavených postupech, a prohlubování dalších postav se pořád daří stejně dobře. Problém mám nicméně s docela radikální proměnou Piper, kdy se prakticky zničehonic naplno projevily všechny negativní stránky její osobnosti najednou - a v tu ránu jsem ji až nepřirozeně moc začal nenávidět, přičemž mi spolu s tím začala vadit jedna z hlavních linek série. Ty ostatní ale zůstávají špičkové. Prostě fenomén. Jen škoda těch předposledních dvou řad, na kterých se už dost podepisuje fakt, že už seriál nemá moc co říct. Pátá série je tak naprosto absurdní a to zanechává dost hořkou pachuť do závěrečného rozloučení s vězením Litchfield. Remember all their faces, remember all their voices, everything is different the second time around. And you've got time. (19.06.2014)

Při sledování seriálu Oz (HBO, vřele doporučuju) mě mnohdy napadalo, jak by to asi vypadalo, kdyby se příběh odehrával v ženském vězení místo mužského. Díky za Jenji Kohan, svéráznou scénáristku a tvůrkyni Trávy, která se rozhodla tohle téma prozkoumat ve svém dalším díle. Středobodem všeho je Piper Chapman, privilegovaná blondýnka, která před deseti lety spáchala zločin (drogy, Jenji to očividně baví), a teď za něj musí pykat. Příběh je vyprávěný ve více liniích (obvykle ve dvou, ale sem tam i ve třech), první linie se věnuje aktuálnímu dění ve vězení z pohledu Piper a ostatní se věnují minulosti a zločinu, za který se osoba do vězení dostala. Flashbacky prvního dílu se nepřekvapivě věnují zločinu Piper, v dalších ale zjistíme příběhy ostatních vězenkyň, většinou s překvapivou pointou. Sama Piper je dostatečně zajímavá postava, aby seriál utáhla, ne nepodobná Nancy Botwinové, s pohledem plaché laně, za kterým se skrývá nečekaně vynalézavá (MacGyver by občas záviděl) manipulátorka, ona ho ale sama táhnout nemusí, protože i ostatní postavy prakticky bez výjimky baví, ať už ty sympatické (transgender Sophie) nebo ty úplně nejhorší (nutno poznamenat, že ty se dost střídají, takovou Pennsatucky jsem v první sérii nemohl vystát, ale potom...). Orange má navíc i šťastnou ruku na obsazení, představitelka ústřední role, neokoukaná Taylor Schilling, hraje jak o život, a ostatní jí zdatně sekundují, především Laura Prepon v roli osudovky Alex (byť v některých záběrech vypadá jak po zfušované plastice) a Kate Mulgrew jako drsná ale férová Red. Nemůžu si dokonce stěžovat ani na Prcičkáře Natashu Lyonne (lesbička Nicky) a Jasona Biggse (snoubenec Larry). Zkrátka je to skvěle zahrané, pekelně zábavné, většinu času vtipné (Eggplant!), občas drsné a dramatické, zkrátka... Jenji is back! 90% (29.08.2013)

Neustále jsem chodil kolem toho seriálu. ale bál jsem se, že to nebude nic pro mě. A takhle to bylo dlouhý rok. Až do dne, kdy jsem ze zvědavosti shlédl pilota. Naprosto mě to dostalo. Z pilotní epizody byl dvou-sérioví maratón. Naprosto se mi líbí toto drama namíchané menšími prvky komedie (och ten díl s kuřetem!). Líbí se mi jak linka s hlavní "hrdinky" Piper Chapman tak také linky ostatních, které jsou postupem času ukazovány, a v každém díle je tento prostor věnovaný někomu jinému. Je to zajímavé a kromě toho, že divák ví víc o ostatních také ho to k seriálu doslova připoutá. Ano některé sympatické postavy jsou časem totálně nesympatické a naopak, ale tak to chodí, že? Každopádně herecké obsazení to sympatické je. Jen tak dál. Další série netrpělivě očekávaná. (23.06.2014)