Hranice práce (S05E04)

Projektu Saši Uhlové si vážím a tím spíš mě mrzí, že musím vyjádřit zklamání nad tím, jak dokument dopadl. Nápad na sérii investigativních návštěv provozů firem, které stojí na práci nízko kvalifikovaného personálu, jsem považoval za potřebný a tnoucí do živého. Původní texty jsem četl s nadšením a reakce na ně umožňují definovat dělicí čáru politických názorů napříč společností lépe než cokoliv jiného. Bohužel snímek Apoleny Rychlíkové k nim prakticky nic nepřidává, naopak rozmělňuje. Technická úroveň záznamu skryté kamery je zoufalá a obsah dokumentu rozpačitý. Spíš než na rozebírání vlastních pocitů se měla Saša soustředit na příběhy těch, pro které prostředí, co Sašu tak traumatizovalo, je dlouhodobým údělem, nikoliv krátkodobou exkurzí. 50 % celkového dojmu z úcty k Saše a s oběma očima zamhouřenýma. (21.01.2020)

Oceňuju ideu projektu a výdrž paní Uhlové. Vlastně suplují něco, co už odbory nebo inspektoráty práce měly dělat dávno. Žel samotný dokument dost pokulhává za psanými reportážemi. Paní Rychlíková sice poukázala na to, že soustředit se na pohled a prožívání S. Uhlové byl záměr, ale řekl bych, že s větším prostorem pro zaměstnance těch provozů, reakci zaměstnavatelů etc. by to mělo mnohem větší náboj. Proto jen *** (18.12.2017)

Saša Uhlová odvádí perfektní práci investigativní žurnalistky. Ale měla zůstat u psaného slova, protože forma tohohle dokumentu je podle mě odstrašující. Nejde jen o to, v jakých podmínkách Saša žije a funguje, ale její mluvený projev je nedívatelný a neposlouchatelný. Píšete skvěle, Sašo, ale hranému dokumentu se radši vyhněte. I emotivní chvilky v tomhle dokumentu vyznívají směšně (setkání s bývalou kolegyní a její dcerou) - a to je špatně. (02.01.2018)

V každé práci bych ráda zůstala několik týdnů nebo měsíc. Každý den si budu zapisovat do deníku, co jsem v práci zažila. –––– Veľmi zaujímavý a odvážny počin. Odvážny tým, že novinárka ako zamestnankyňa porušuje všetky pravidlá zamestnávateľa tým že filmuje pracovné prostredie a vynáša von všetko, čo sa dá. Odvážny aj tým, že na pomerne dlhý čas obetovala čas so svojim mladším synom, ktorý to viditeľne ťažko znášal, snáď z toho nebude mať dlhodobú traumu. Ale čo majú povedať tie desaťtisíce slaboplatených ľudí, ktorí to majú natrvalo... Všetko, čo robila, je práca, ktorá je potrebná, užitočná a niekto ju robiť musí. Či už práčovňa v Motole, hydináreň Agrofertu, pokladníčka v Alberte alebo spracovanie odpadu Ozo!!! Zaujímavým zistením je agentúrne zamestnávanie, čo je novodobý predaj ľudí, pričom títo (ne)zamestnanci zarábajú menej a majú celkovo horšie podmienky. Mal by som k filmu jednu pripomienku, že zápisky mohli byť čítané trochu záživnejším štýlom. Update: Viacerí tu poukazujú na to, že scény zo súkromia sú zbytočné. Podľa mňa nie sú, len ich netreba brať ako súkromie nejakej pani Uhlovej. Aj všetci tí pracovníci na zmeny odchádzajú od rodín, hľadajú ubytovanie a opateru pre deti, komunikujú cez skype alebo odchádzajú od detí, keď ešte spia a pomaly ich ani nevidia vyrastať, presne ako to povedala jedna z kolegýň pri pokladni. (13.12.2017)

No.. To základní sdělení je bezesporu důležité. I kdyby jsme byli všichni vysokoškoláci, tak stejně bude (alespoň ještě nějakou dobu) existovat práce která je špinavá, smradlavá, těžká a důležitá jako základ pro chod společnosti. Není ostuda takovou práci dělat. Je ale ostuda tuto práci finančně nedocenit a chovat se k těm dělníkům jako k odpadu... Problém filmu vidím v dost slabé formě. Že mi ráčkování Uhlové přijde protivné beru čistě jako můj osobní problém, ale citové vydírání diváka skrze děti a většinou nezajímavé záběry skryté kamery (vlastně nevidíme žádný incident který by potvrzoval Sašin komentář), to už beru jako nedostatek... Proč si na konci oholila hlavu jsem taky jaksi nepochopil.. (18.01.2018)