Kalvárie

Čím je vlastně Kalvárie? Zdá se detektivkou naruby - zabývá se vraždou, která není dokonaná, pátrá po viníkovi, který ještě nemá znamení Kaina na čele, pozoruje oběť, která stále žije... ale především je celkem silným dramatem o knězi a jeho stádečku osmi černých oveček, které by se pod kostelní bání vyjímalo jako slušná alegorie smrtelných hříchů... a Brendan Gleeson se ve styku s nimi nesnižuje k suchému moralizování, sám je silou své osobnosti vykřičníkem, který jemně navádí k onomu pomni, člověče... a pro méně důvtipné má v rukávu vetché sutany sarkastickou glosu pro každého, a tak ruku v ruce s nádherou irského pobřeží a takřka meditačním hudebním podkresem dokáže vyvolat zázrak - třeba jako odpuštění... pro každého. (01.10.2014)

Režisér to spolu s Brendanem Gleesonem opět dokázali. Uhranuli mě filmem, který nemusí být notně vtipný, hlavně když bude dostatečně černý a hlavně bude mít naprosto úžasnou atmosféru Irského venkova. Nejde ale jenom o to krásné prostředí, které se ve filmu objevuje. Jde i o ten příběh, který je vlastně hrozně jednoduchý a má toho hrozně moc, co říct a nad čím přemýšlet. No a v neposlední řadě nesmím zapomenout ani na herce. Kde jiní v rámci USA mají problém přejít z seriálové komediální role na vážnou, tak tady to Dylan Moran a Chris O'Dowd zvládají lusknutím prstu. Samozřejmě ale nesmím zapomenout ani na hodně zajímavou a sympatickou Kelly Reilly nebo Aidana Gillena. Všichni předvádí nadpozemské výkony a Brendan tomu šéfuje. Nevím jak Vy, ale já jsem neviděl hodně dlouho film, kde by mě ve velkém uhranulo tolik postav naráz a ještě mě odpálil příběh a atmosféra prostředí. Pět hvězd jak vyšitejch a ani o chlup míň. (04.11.2014)

Kolující stále v myšlenkách. Brendan Gleeson podává neskutečný výkon důvěryhodnosti, oddanosti bohu, života v Irském prostředí. Film se mě dotýká chladnou krajinou, otevřenosti lidí, životních událostí, spletitosti životní cesty, zatracení lidské psychiky a odpuštění. S odstupem času zdrcující testament. (09.01.2019)

Hodně rozporuplný snímek, který bych v určitých částech ani nenazvala dramatem, jako spíš irským výtvorem ve škále hodnocení od dvou* do pěti*. Chvilkami jsem chtěla tleskat, pak zase následovaly okamžiky, kdy jsem uvažovala, jestli si při tom sledování nepřerovnám knihovničku.. Prostě rozpor. Navíc když se vám tam vyskytují takové entity jako Chris O'Dowd a Dylan Moran a vy od nich samozřejmě čekáte nějakou volovinku a.. ono nic. Protože to je drama. Ovšem konec ustálil moje hodnocení na celých čtyřech* + fakt, že jsem zůstala koukat s ústy otevřenými. (04.08.2014)

Vystříhal bych aspoň 10 minut filosofování a změnil konec. Přiznám menší zklamání, protože námět a postupná krystalizace příběhu slibovaly hutnější atmosféru. Přelety přes zelené irské kopce, pobřeží a vlny jsou skvělou kulisou silného příběhu. Gleeson jako sarkastický a vtipný pozorovatel dění kolem své fary nemá ani jednoho sobě vyrovnaného hereckého partnera. (26.07.2014)