Útok na Wall Street

Ačkoliv by obrázky a jméno režiséra mohlo evokovat, že se bude jednat o další variaci na videoherního Postala, není tomu tak a já dokonce musím napsat, že Uwe Boll natočil smysluplný film. Assault on Wall Street je celkem uvěřitelné a docela depresivní drama o tom, kam může obyčejný člověk zajít, pokud přijde úplně o vše. (23.05.2018)

Tak nakonec příjemné překvapení. Potom, co se Boll po náhle zlepšil s filmy jako Tunnel Rats, Rampage, Max Schmeling a Darfur, tak opět skluzl do sraček v případě Final Storm, třetí BloodRayne a hrůzou Blubberella a taky špatným In The Name Of The King 2, že to vypadalo jen na náhodně pomatení smyslů a ejhle. Assault On Wall Street je, co se týče režijní stránky asi nejlepší film vůbec. Kamera už není tak divoká jako v případě asi nejvíce podobného Rampage, střih je taky přehledný a vůbec celkově se to dá označit za uspokojivý film. Zatímco v Rampage je magor, který se rozhodne jen tak vystřílet svoje maloměsto, tady je hlavní hrdina vystaven jednomu kopanci za druhým, s příčinou ve finanční krizi a o tom, jak jsou bankéři nenažraní. Takže ke konci už to nevzdrží a vydá se všechny postřílet. Purcell je sice dřevo, ale tady to odehrál tak, aniž by to vadilo. Škoda jen, že akce je až na konci a všechno předtím je jen to, co k ní vede. Takže po Darfuru, který měl větší emocionální dopad jeho nejlepší film. Snad opět najede na lepší období (i kdzž výhled na In The Name Of The King 3 opět s Purcellem mne naplňuje hrůzou. Boll by se měl vykašlat na adaptace her a fantasy, protože na ně nemá peníze, a točit právě v současnosti něco podobného, jelikož něco tak politicky nekorektního má koule točit pouze on. A v tom je mi alespoň trochu sympatický.) 6/10 (25.06.2013)

Ani se mi tomu nechtělo věřit. Je to sice průměrný film, ale na Bolla to jde. Sice je to fakt blbá zápletka o pomstě, ale budiž. Také mi nepřišlo, že by se natáčelo zrovna v New Yorku, ale budiž. Když může být Praha Curychem, proč ne. Ovšem obsazení je vskutku perlička. Purcell jde poslední dobou z jednoho propadáku do druhého, John Heard vypadá, že každou chvíli zakuká na infarkt, nezdravě nateklýho Furlonga asi vytáhli rovnou z podstolu nějakýho baru, ale aspoň mu zakryli ten bílý prášek pod nosem a Keith David s Michaelem Paré jsou jen figurky co tlachají u oběda. Nutno připomenout Erica Robertse, který stárne rychlým tempem a jeho charizma už není to co bývalo, o herectví mluvit nelze. No máme tu pěknou sbírku zapadlých hvězdiček, které tenhle snímek moc nerozzářili. (17.07.2013)

Neznaje paradigma , anžto jsem Bollem dosud nepoznamenán, vydal jsem se do končin mnou dosud neprozkoumaných. Zasednuv do polohy skrčmo a schylmo, cítě se pohodlně a očekávaje spektakulární vjem, jal jsem se sledovat toto dílo proklínaného autora. Vnořiv se do příběhu životem postupně ubíjené a ke zkáze odsouzené lidské bytosti nemající ani zbla šancí se dostati ze svého bludného kruhu , byl jsem až překvapen realističností podání tohoto strmého pádu, který může potkati každého z nás. Schouliv se ještě více, přípomínaje megalitické embryo velikosti mláděte nosorožce srstnatého, s nebývalou obavou usídlenou v nervových zakončeních, jejíž odlesk se zrcadlil v odrazu mých přivřených očí na obrazovce, jsem očekával nezvratný výsledek tohoto drtivého tlaku vyvíjeného na hlavního hrdinu .. a tak se i stalo..postřílel je do posledního čuráka a já vím jak splatím hypotéku..... (09.10.2013)

Když jsem to sledoval, tak jsem si říkal, že režisér se snad musel učit u Uwe Bolla, až po shlédnutí jsem zjistil, že je to opravdu od Uweho. Už druhý film v řadě, který od něj vidím (po Rampage), na který se dalo dívat až do konce. Dokonce měl i emoce (bohužel situace ve filmu může potkat opravdu kohokoliv). (12.07.2013)