Mlčenlivý

Lino Ventura v jedný z mnoha rolí drsnýho, mlčenlivýho samotáře bojujícího proti přesile. Tyhle role mu prostě seděly jak šitý na míru. Když se k tomu přidá perfektní, místy až paranoidní atmosféra, tak tu máme zase jeden poctivej krimi-thriller ze starý školy. Ale 5 hvězd nedám, protože ve filmu byly i nějaký hluchý místa. 85% (02.02.2013)

Až vlastně po závěrečném vyznění mi došlo, o co tam celou dobu vlastně šlo. V čem spočívala ta paranoia a atmostféra kterou zde všichni vyzdvihují. Nesvědčí to tedy zrovna nic pozitivního o mém vnímaní filmů, ale tak když si to dáte dohromady, je to síla. Na tom filmu je totiž nejzajímavější, že všichni agenti a nepřátelé jsou skryti naprosto nenápadně a nezůstanou vůbec prozrazeni. To znamená, obdivuhodnou promyšlenost příběhu. No a hlavně (a to na mě vždycky funguje) vynikajcí hru s divákem. Filmy, ve kterých se nakonec stává myší především divák, zblajznu i s navijákem vždycky. Tady k tomu taky musím přičíst to co předvádí můj oblíbenec Lino Ventura. Film se mu velmi líbil a na natáčení byl spokojený. Odrazilo se to i snad i do toho jak svou roli prožil. V Mlčenlivém nehraje, on svou rolí žije. Každé jeho gesto, pohyb, scéna je tak věrohodné. Kvůli věcím, co jsem v tomto komentáři napsal dokážu odpustit i některé naivní blbosti jak z crazy komedie (výměna aut) a dát poctivé 4. (02.12.2017)

Ne(po)zapomenutelný koncert s minimem výrazových prostředků, pod taktovkou dirigenta C. Pinoteau, se sólistou L. Venturou, o několika dějistvích, spějící pomalu, ale jistě, k velkolepému osudovému finále. V samotném úvodu si možná budete připadat, jako ve snímku G. Heslova „Muži, co zírají na kozy“, při rozebírání rusko-francouzského ponorkového „kachního“ konfliktu popř., pokud je vám bližší, slovy majora Terazkyho„volaaký zmetění“ , přičemž ani L. Ventura, se svým typickým mlčenlivým „poker face“ výrazem, dvakrát nepomůže. Celkem rychle však snímek nabere jasný směr a divák si tak užívá herecký a režijní orgasmus. L. Ventura, jako „agent Bourne staré školy“, možná neběhá s takovou lehkostí po střechách, rychle se zadýchá a střetům se vyhýbá jak upír česneku resp. svěcené vodě, ale úsporným výrazem , jenž by si mohl nechat z fleku patentovat, to bezproblému utahne. Nic pro fanoušky zběsilého klipovitého střihu, ale pro příznivce volně plynoucí režie, s inteligentním scénářem a šťavnatě paranoidní atmosférou, kdy divák postupem času podezírá (souhlas viz borsalino) i zmrzlináře u stánku popř. stařenu krmící holuby, troufám si rozhodně tvrdit, (milá) povinnost. Osobně mám rád ten typ snímků, který vám bez jakýchkoliv pochyb v závěru dokáže, že tu zvýšenou pozornost, kterou jste mu věnovali, si bezezbytku zaslouží. Takovým snímkem Mlčenlivý bezesporu je. 90%[ Snad pouze ta lehkost resp. volnost a počet, s jakou resp. v jakém, se zdejší agenti KGB pohybují v tehdejším západním bloku, kdy má divák neodbytný pocit, že na něj vykouknou i z krabičky cigaret, budí (mírné) rozpaky resp. potutelný úsměv. Řekněme, že tehdejší rok jim byl neobyčejně příznivě nakloněn :-)]. (26.12.2013)

Lino Ventura otáčí hlavu ke svému rameni, ale tentokrát na něm nehledá motýla. Jeho krční páteř se musí namáhat víc, protože se ohlíží, kdo po něm jde.. S trefným anglickým názvem „Escape to Nowhere“ se vypráví především obrazem a nelze čekat, že se z osvědčené linie „osamocený muž hozen do oka hurikánu mocenských zájmů“ někam výrazněji uhne. Hodně to okysličuje hudba. Zatímco intenzitu finále zhutní Brahms, Goraguerův ústřední motiv dohání až k lítosti nad hlavním hrdinou. Mimochodem, jeho představitel se svými úspornými gesty nemohl být lepší volbou. Kdybyste na páteř jeho postav přiložili libelu, bublina mezi ryskami by se strachy nepohnula.. (16.09.2022)

Jo, jo - Le Silencieux je pre mna najlepsi film rezisera Claude Pinoteau-a /videl som este Vecirek 1 a 2/. Pan Vino Lentura v roli francuzskeho vedca, ktory je donuteny dobrovolne -nedobrovolne spolupracovat s obavanou KGB /Komitet Gosudarstvennoj Bezopasnosti - to pre tych, co nevedia presnu skratku KGB/. Nadherne su herecke vykony, kde pana Vina Lenturu povazujem za extra herecky talent. Plus neskutocne fascinujuca depresivna atmosfera - ak sa clovek ocisti, KGB ho zlikviduje, ale ak sa neocisti, caka cloveka sudny proces a takmer ista smrt. Depresivny zaver filmu je pre mna nezabudnutelny. 95 % (14.02.2015)