Revival

Založenie kapely a pravidelné hranie dnes už nie je ani tak o priateľstve ako o dobre pripravenej zmluve. Na tomto princípe funguje nejedna skupina, a zďaleka nemusí ísť o návrat do minulosti. Skrátka, nostalgia skončila, nastúpil podnikateľský plán. A to sa oň nemusí starať ani taký hajzel, akého predstavuje vo filme Genzer, ktorý výborne vystihol typ zmrda, čo všetko vymyslí, naplánuje, ohromí okolie a nenápadne zodpovedným za všetok vymyslený humbug spraví tých, čo im natlačil kapustné listy do hláv. Pre prípad, že by čosi nevyšlo. Prachy teda hrajú prím a pohltia aj dodatočne pridané motívy stretnutia po rokoch, nakukané tým, čo sa majú k resuscitovanej skupine pridať: nostalgia, pomoc chorému v núdzi či prostá túžba si ešte raz poriadne zablbnúť - prečo by to tak nemohlo byť? Bezchybný Geišberg (nejde o nadávky). Ako trefne píše EdaS - "je to fakt vtipné". Produktovú reklamu som nepobral - okolo SaSaZu (ďalej len "SS") dlho cítim zlú energiu, paneria neviem čo je a vodičák nemám - takže reklamu som si ani nejako nevšimol, no a SS som bral rovnako, ako niektoré, kedysi nezávislé kapely berú hranie dnes - pre peniaze sa zapredajú čertovi-diablovi. Vydávajú cd za prachy mafiánov, ktorí sa dotykom s kultúrou následne očisťujú cez ich účasť v klipoch dotyčných umelcov a zjavujú sa v kadejakých podivných kluboch, kam SS celkom zapadá. Takže rezultát? Nenáročná vtipná oddychovka s korunujúcim Geišbergom o tom, že i znovunájdená sláva dnes nie je spontánnym nostalgickým vzopätím, ale funguje - ako väčšina vecí - len na podnikateľskom princípe "má dať - dal". (02.09.2013)

Nejhorší na tom celém je, že Češi (a Češky) už prostě jinak a jiné filmy točit neumí, takže mi takřka jakýkoliv požitek z Revivalu pokazil fakt, že jsem byl vždy minimálně o minutu popředu a film jsem si mohl sám odvykládat, aniž bych ho viděl. Tak hrozně čitelné a předvídatelné to bylo. Tyhle nefunkční katarzní rádobykomedie už se pomalu stávají jakýmsi pozemským božím trestem. Ač jsou tam některé postavy příjemné a někoho, kdo ve svém životě stál s nástrojem v ruce na pódiu alespoň jednou, to bude hřát a bude tu zápletku cítit a vnímat trošku inzenzivněji, než ostatní, vlastně za jediné nejzářivější body celého filmu vidím skvělou Jenovéfu Bokovou (zdá se, že otec Bok založil dobrý chov) a samotná vystoupení filmové kapely. I když, co by asi o Smoke napsali Hudební masakry? Jinak je to prostě klasická česká dramaticky komediální křeč, kterou nezachraňuje ani herecké obsazení. (26.03.2014)

Tak jsem se těšil na tento český, hudbení kousek, hlavně kvůli Miroslavu Krobotovi a bohužel žádná sláva. Od začátku do konce to nemělo pomalu žádný náboj. Humor se mi zdál poněkud suchý. Krom Krobota mě zde snad nikdo nerozesmál. Ale zalíbila se mi myšlenka, že Vojta Dyk zde hraje sám sebe, za to dávám velký palec nahoru a za Krobotovu typicky melancholickou postavu jakbysmet. (02.12.2013)

Jedna věc je víc, než jistá. Alice natočila už mnohem lepší filmy. Ať už to byl namátkou Výlet nebo třeba Tajnosti, tyhle filmy měly její nezaměnitelný, charakteristický rukopis, což se však o Revivalu rozhodně říct nedá. Přišlo mi to, jako úplně od jiného režiséra, což na druhou stranu může být jen můj subjektivní dojem. Je to dost předvídatelné a to hlavně na konci, který nenadchne, ale ani nějak extra nueblíží. Herci, v rámci svých možností ( Krobot, Heřmánek), předvádějí svůj standart, což se však rozhodně o všech říct nedá. V případě Richarda Genzera, bych navrhoval nominaci v kategorii nejhorší mužský herecký výkon ve vedlejší roli za rok 2013, v kategorii neamerický film. Svou sošku, by měl asi víc, než jistou. Celkově na mě tenhle snímek působil jako místy sympatický pokus o upečení lahodného dortu, který se však během vaření a servírování strávníkům málem několikrát převrátil z talíře. Hodně horší trojka. (05.02.2015)

Ok, nejsem sice vyloženě fanda Alice Nellis, ale její tvorba velmi pomáhá současnému českému filmu nabídnout cosi jiného, takže jen více a jen houšť - ať se pouští do těch svých experimentů. V Ene bene a ve Výletu to bylo ještě velmi Papouškovské tlačení na pilu, v Tajnostech jsem se už naladila na její vlnu, Mamas & Papas byli příliš subjektivní, v Perfect Days jsme všichni zůstali při zemi, ale nepropadli jsme se ke kýči a nyní Revival si pohrává zase s trochu jiným žánrem. Čili ano, sice nemám záchvat štěstí pokaždé, když má výstup Krobot, ale všechny ty etudky zasloužilých Polívků a Heřmánků mi udělali velkou radost. #LFŠ (19.08.2014)