U konce s dechem

Zdánlivě všední a poměrně záhy uzavřený životní příběh začínajícího gangstra nese viditelné znaky vlivu italského neorealismu. Z jakoby náhodně poskládaných kamínků všednodenní mozaiky se postupně skládají dva obrazy: přížívníka s krví na rukách a čisté, svým způsobem mravné a formálně zločinem neposkvrněné americké studentky, která v Evropě poznává život. S přibývajícím dějem - Godard tu dostává i náležitostem thrilleru, plně se však soustřeďuje na duševní život stíhaného pachatele, zatímco policisté vstupují do děje redukovaně jako deus ex machina - se černobílé schéma obou hlavních hrdinů postupně rozplývá. Toto rozplývání je současně stejně vývojovým vyjasňováním a gradováním autorského záměru. Závěrečná scéna je i vrcholnou ideovou pointou: umírající zločinec, jehož únik do zahraničí zmaří udání jakobynevinné nedospělé, která domnělě není s to určit, nakolik miluje a nakolik se odtahuje od muže, jehož nikdy neměla potkat, mluví o lidské vši. A nedospělá náhle - tentokrát vědomě - s hranou rádobyprostomyslnou nevinností opět nerozumí: Co znamená veš? Mravnost není synonymem pro svatouškovství byť kryté svěžím dívčím mládím. Jak Belmondo, tak Sebergová zvládají své nesnadné úlohy s pozoruhodnou bravurou. Za upozornění stojí i skutečnost, že jednu ze svých prvních výrazných příležitostí, byť v epizodní úloze tu nalézá budoucí komisař Navarro Roger Hanin. U KONCE je dílem skutečně nadčasovým, opravdu klasickým. (20.07.2010)

Jean Seberg je jedna z toho mála herečiek, ktorej sedel krátky účes bez problémov. Asi ani plešina by jej pri tej tvári nevadila, škoda, že dopadla, ako dopadla. A škoda tiež, že film je čiernobiely, ale na druhej strane tu pomerne nízky rozpočet asi náklady na farbičky nedovolil. Nemôžem však povedať, že by som bol z filmu nadšený. Žiadnu atmosféru napätia som necítil, a to som mal aj tesné trenky. Polhodinové sledovanie scén, v ktorých opakovane hovorí Belmondo "chcem sa s tebou znova vyspať" mi úplne rozhodilo krimi thrillerovú náladu. (27.03.2023)

Príručka mladého pozéra. Pseudointelektuálna, s papierovými figúrkami namiesto postáv. S peknou kamerou a dvoma neskutočne cool hercami. Na spropagovanie vtedajšej módy a Paríža (a seba samého) významný film. Najviac sa mi páčila scéna, kde ide Jean Seberg na eskalátore. Ale zajtra si nato nespomeniem. (11.02.2021)

Absolutně famózní filmeček! Už od první scény, kdy Belmondo řídí auto a ubírá se směrem k Paříži, jsem věděla, co bude následovat - dokonale slastný divácký požitek, kdy člověk do slova a do písmene slintá blahem. A jako, že Belmonda moc nemusim, tak v tomhle filmu je fakt k sežrání. Škoda, že pak už točil jen samé filmy pro zábavu a moc se nedostal do rukou nějak více umělečtější poloze. Ale tady na sebe strhává veškerou pozornost; žváro věčně v h... a nezodpovědný přístup k životu, svému i ostatních. Takový hrdina musí být zákonitě zajímavý a přitažlivý. Navíc Godard ani na vteřinu nenudí, každá scéna, každý záběr, každé filmové políčko je zvláštní, osobité, kouzelné. Lehkost s jakou Godard režíruje je fascinující, člověk mu musí jeho hravost s formou, především ale s obsahem, prostě závidět. Pokud bych někdy chtěla stručně popsat, co je to dokonalý film, asi bude stačit říct "U konce s dechem". (17.02.2006)

Jedno ze základních děl francouzské nové vlny, které stálo na počátku oslnivé kariéry Jeana - Luca Godarda a vymrštilo Jeana - Paula Belmonda na výsluní. Režisér měl šťastnou ruku při výběru ústřední herecké dvojice, takhle jednoduše vypadají charismatičtí herci a výborné herecké výkony. Ještě na herecké škole se Jeanu - Paulovi Belmondovi neprorokovala fakticky žádná filmová kariéra, ale poté, co se se ctí vypořádal s rolí desperáta Michela, mu zajímavé nabídky padaly do klína. Postava, kterou ztvárnila Jean Seberg, je přece jen zajímavější díky nejednoznačnosti a nevypočitatnosti pro své okolí. Scénář je sice jednoduchý, ale filmové řemeslo Godard ovládal dokonale, takže výborně pracoval s filmovým obrazem, hudbou a střihem. Hodně působivý film, pro filmové fandy povinnost. Celkový dojem: 95 %. (26.07.2009)