Víkend na Zuydcoote

Rozpaky. Tak předně, jakkoliv jsem velkým krtitikem stupidních dabingových šarád, kdy postavu padesátiletého mluví dvacetiletý herec, tady bych i snesl mladého Belmonda s hlasem dědka, když by tím dědkem byl Krampol. Protože bez jejich spojení není moc důvod zvedat oči k obrazovce, zvlášť když zápletkou je německý hon na zmateně velené francouzské králíky. Nepopírám, že filmů z normandského pobřeží z roku 1940 (namísto 1944), tedy z ústupy před Hitlerem, jsem moc neviděl, ale tady jako by nebylo ani co vyprávět. Rozhodně jeden ze slabších filmů JPB, ještě "doražený" slaboučkým dabingem (Česká produkční 2000 a.s. pro CET 21 s.r.o.). (09.01.2012)

Válečný film zase trochu jinak, a po Nolanově Dunkerku (který ve mně pořád rezonuje), jenž ukázal tuhle historickou událost z pohledu Britů, tu máme tentokrát pohled Francouzů, resp. hlavně vojáka Maillateho, kterého tak skvěle ztvárnil Jean-Paul Belmondo. První, co mě na Víkendu na Zuydcoote zaujalo, jsou bojové scény, nálety Štuk, výbuchy, vše působí velice realisticky (chvílemi to dokonce překonává i Nolanův majstrštyk). Film bez patosu a velkých vlasteneckých proslovů, ale o to silnější (díky kleopatře za tip na tento skvělý válečný kousek a doporučuju dál). (27.08.2017)

Víkend na Zuydcoote Belmonda dabuje dr. Stránský :-) Píseň linoucí se z vysílačky je “ J'attendrai ” (francouzsky “já budu čekat” ). Jedná se o populární francouzskou píseň nejprve nazpívanou Rinou Ketty v roce 1938. Stala se oblíbenou písní během druhé světové války. (10.05.2024)

Velmi by mě zajímalo, kolik tento film stál - protože ve většině záběrech jsou stovky mašírujících vojáků (odhaduji tak kolem jednoho tisíce statistů). Dnes tento problém odstraní pomocí počítačové techniky - tady to je ale všechno tur-natur. Víkend na Zuydcoote je docela příjemný film, na který se překvapivě, hlavně díky asi velkorysému rozpočtu, dobře dívá. Nezapomenutelnou scénou z tohoto snímku se pro mě stává ta, kde německý pilot dopadá na pláž, která je poseta nasranými francouzkými a anglickými vojáky. (26.05.2006)

Vojny sa nevyhrávajú evakuáciami. Aj keď operácia Dynamo bola určitým spôsobom úspechom, stále išlo o porážku. Veď stav spojeneckých vojsk bol katastrofálny a Briti prišli o všetku ťažkú techniku a taktiež o 68 111 vojakov. Operácia Dynamo začala 28. mája evakuáciou prvých 17 804 vojakov a pokračovala až do 1.6.1940, ale z dôvodu aktívnych útokov Luftwaffe od toho dátumu sa evakuovalo už iba v noci. V menšom tempe pokračovala až do 4. júna kedy previezli 26 tisíc francúzskych vojakov a zvyšok francúzskych vojakov ponechali svojmu osudu, velitelia v Británii sa zhodli, že ich evakuácia je zbytočná a vyžiadala by si nadmerné úsilie a neprimerané straty. A tak táto armáda o sile 40 000 vojakov sa nakoniec vzdala Nemcom. Aj začiatok tejto veľkej námornej operácii sa niesol v obrovskom chaose. Množstvo opustených nákladných áut blokovalo prístupové cesty, situáciu sťažovali i utečenci presúvajúci sa všetkými možnými smermi. Prečo Nemci nepokračovali v aktivite a umožnili záchranu britských armádnych zborov dodnes nie je spoľahlivo vysvetlené. Film je rozdelený do troch dejových pásiem a myslím si, že to bolo dobre riešenie. S údivom musím povedať, že historický je úplne presný. Vo filme boli použité skutočné bojové krížniky a nie animácie CGI. V skutočnosti ide o remake s rovnakým názvom z roku 1958, 2004 s autentickými výpoveďami tých, ktorí prežili. Najkrajším aktom filmu je, že nepriateľ tu nie je zobrazený priamo, ale očividne je chápaný ako neviditeľné zlo z jeho bombardovania pláži, kde nieto kde sa skryť a z potápania lodí, ktoré potom Britom chýbali. Mne osobne sa viac páčil tento film ako ostatné filmy zaoberajúce sa touto témou Dunkirk, 1958, 2004, 2017, Dunkerque: záchrana expedičného zboru, 2004. (02.12.2017)