Strach nad městem

Strach nad městem ano, strach nad Belmondem ne, na toho žadnej vrahoun nemá. Kombinace napětí a kaskadérských kousků se nečekně zdařila. Adalberto Maria Merli skutečně nahání hrůzu prostým telefonováním a to co předvádí Belmondo po fyzické stránce je neuvěřitelné. Natáčení filmu taky nebyla žádná prdel. Belmondo při "okapové scéně" málem zařval a scénu na střeše metra si dodnes kaskadéři pouští jako ukázku supernáročné a skvěle zvládnuté akční scény. Ústřední dvojice herců společně s PANEM Moriconem má za následek mou značnou nedůvěru k lidem se skleněným okem. (07.10.2007)

Hned na úvod musím zmínit, že film trpí strašlivými scénáristickými krpami. Začíná to vrahovým hlasem, kterého nikdo nedokáže identifikovat a končí vrtulníkem, kterého vrah neslyší, a to nemá jen oko, hluchý není. V parodii by to byla docela prdel, tady to však vadí až moc. Mezi tím jsou další kiksy, nad kterýma jen kroutím hlavou. Tak to dopadá, když na scénáři pracují tři lidé (že by to bylo Francisem Veberem, který je přeci jen zatížen jen na komedie?). Je to velká škoda, film to posouvá do nechtěných rovin. ALE!! Je tady jedno velké ALE! A to je akce, krvavé střílečky, automobilové honičky v plném provozu, nádherné masivní záběry na Paříž a v neposlední řadě hlášky a hlavně kaskadérské kousky mistra Belmonda, přičemž někdy málem i zařval. Mazec co tady předvádí, scény na střechách budov nebo na střeše jedoucího metra jsou prostě geniální a nepřekonatelné!!! Film má perfektní tempo od začátku do konce a výbornou hudbu Ennia Morriconeho. Snímek má dvě dějové roviny, ve kterých komisař Lettelier (Belmondo) jde po krku zločinci Marcucciovi (Cianfriglia) a zároveň nahání psychicky vyšinutého mordýře žen, říkající si Minos (A.M.Merli). Tahle linka mě evokuje kultovní italská gialla, bohužel ten scénář tomu podráží nohy. Přesto, všechno nelogické musím hodit za hlavu a nevšímat si toho. Jednooký Minos je dokonalá bizarní hříčka a hlavně Bébel je ikonická postava francouzského filmu a který bohužel 6.9.21 zemřel ve věku 88 let. Nikdy nikdo tady takový nebyl a už ani nebude. Čest jeho památce, odešla legenda a proto s čistým srdcem a vědomím pálím za 5!!! Jeho filmy nikdy nezestárnou!!! Jsou nesmrtelné, tak jako Jean-Paul Belmondo v diváckých srdcích nesmrtelným zůstane. (11.09.2021)

(Nějaké spoilery) Kvalitní francouzská kriminálka s hutňáckou atmosférou, kterou zajišťuje psycho ženiální hudba mistra Morriconeho. Ta je opravdu nezapomenutelná a zneklidňující. Belmondo tu jako v některých dalších snímcích ztvárňuje komisaře s poněkud drsnými a nekonvenčními metodami...tentokrát je v roli dost cynický a spíše vážnější, i když nějakou tu klasickou vtipnou vsuvku zde taky najdeme. Vrah je takový slaboch, ale pro mne dostatečně děsivý. Jeho tvář známe od počátku a vidíme tedy, jak po něm Belmodo jde a jak případu nejdříve nepřikládá takovou hodnotu, protože chce dostat jiného zločince, se kterým má nevyřízené účty. Pamatuju, si jak mě to oko ve scéně na začátku filmu děsilo. Dnes už mi přijde trošku legračně namaskované, ale stejně...atmoška prostě dobrá. Plus já nevím nějaké to retro kouzlo sedmdesátkové Paříže, ty moderní věžákové byty a vybavená kriminálka. :) Kdo čte filmové zajímavosti nebo jako já přečetl nějakou tu knihu o Belmondovi :) ví, že kaskadérské kousky, které zde předvádí, byly skutečně nebezpečné a na střeše galerie LaFayette se při jednom z nich tak tak zachytil za okap, aby nespadl dolů. O tom metru už ani nemluvím. :) https://www.youtube.com/watch?v=jZs9WaSKhu4 (04.04.2017)

Tentokrát jsem nemusela příliš krotit nadšení z francouzské kinematografie let sedmdesátých - kaskadérské předváděčky bez hudebního podkreslení měly přednost před rozvíjením napětí, děj byl předvídatelný, skleněné padouchovo oko děsivé (v maskérském slova smyslu) a Letellierův kolega podivně statický. Všechnu tíhu musela nést Belmondova široká ramena a je štěstím, že se díky nehodám při nebezpečných scénách nestal zrovna tento film jeho posledním, to by si JPB nezasloužil. (02.04.2010)

Největší problém Strachu nad městem je jeho neschopnost působit jako samostatné a působivé dílo. Kdybych nevěděl, že Belmondo vše dělal sám, málem umřel, udělal si díru do ruky atd., tak bych tohle jinak chladné, odtažité a sterilní dílo vůbec nesledoval. je to škoda, protože jinak příběh je vcelku zajímavý, honička na střechách i v metru hodně fajn a až na pár nesmyslů (vrtulník?) jsem se příjemně bavil. Osobně se mi také líbilo mediální pozadí příběhu, kdy jsou různá média jako noviny a televize využívána proti policistům (dobru) a zločinec (zlo) z nich těží... (04.04.2010)