Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jediné, co chtěl od francouzské revoluce, byl rozvod! Jean-Paul Belmondo uprostřed šlechetných ideálů a zhrzených milenců... Nicolas Philibert byl nalezenec. Vyrostl v rodině obchodníka s vínem v Nantes Gosselina. Když dospěl, oženil se s jeho dcerou Charlottou. To vše se stalo 16. února 1786. Ctižádostivé a domýšlivé dívce však prostý Nicolas nestačil a zakoukala se do bohatého barona. Žárlivý Nicolas barona zabil a nezbylo mu, než si zachránit život útěkem do Ameriky. Přeplul oceán jako černý pasažér s prázdnou kapsou, ale za chvíli si vedl k oltáři dceru největšího boháče v kraji. Jenže těsně před osudným ano vyšlo najevo, že Nicolas má už jednu ženu ve Francii. V té době tam však zuřila, nebo vítězila, revoluce. A jednou z vymožeností tohoto dějinného kotrmelce byl zákon o rozvodu. A tak Nicolas znovu nasedá na loď, aniž by tušil, že v rodné Francii ho čeká nejedno překvapení. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (139)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Historická komedie a Francouzi bylo vždy povedené spojení. Navíc, pokud samotná národní historie poskytuje tolik rozmanitých témat! A revoluční doba s rukou v ruce s napoleonskou se svým všeobecným chaosem, protichůdnými proudy a rozporuplnou extravagancí patří k těm nejvděčnějším a nejoblíbenějším námětům. Film má osvěžující spád, výstižné kulisy, hravě škádlivý nadhled, bohémské a noblesní rošťárny, nezastavitelný kolotoč dobrodružství, nenasytné mužské ruce a hřejivé náruče půvabných žen. Hlavní postavou je muž prostého původu s neutuchající vitalitou Nicolas Philibert (skvělý Jean-Paul Belmondo). Tento neposedný bonviván působí rozruch na každém kroku. Stále se žene vpřed, nezastaví ho žádná překážka, ani žádná zájmová skupina. Cílem je žlutý kočár, rozvod, sláva, lidové povstání, štěstěna a osudová žena. Se zdravě drzým sebevědomím se krajinou i městy valí jako velká voda, kterou nelze spoutat žádným řetězem, ani zamknout za nejdůmyslnějším zámkem. Uhání a bere si to, na co si činí přirozený nárok. Uchvacuje davy, rozpoutává uragán událostí. To vše jen, aby se dostal blíže ke svým vyvoleným ženským rtům. Hlavní ženskou postavou je Nicolasova manželka Charlotte Philibert (šarmantní Marlène Jobert), která se nechce dobrovolně vzdát svého výsostného postavení v očích urozených mužů. Kdo by ale nebyl okouzlen tím nespoutaným živlem Nicolasem? Důležitá je v příběhu šlechta. Nejurozenější je sexuální loudil a francouzský princ (zajímavý Michel Auclair). Tomu dodává sílu vidina roztažených nohou cílevědomé Charlotty. Výrazná je sourozenecká dvojice v čele roajalistů. Hrdá, paličatá a sebevědomá Pauline de Guérandes (elegantní Laura Antonelli) a její sebestředný a panovačný bratr markýz Henri de Guérandes (dobrý Sami Frey) se vzájemnou nenaplněnou láskou úpadku. Z dalších rolí: despotický a paranoidní zástupce lidu v čele městské rady (velmi dobrý Julien Guiomar), ctižádostivý obchodník s vínem, otec Charlotty a Nicolasův dobrácký pěstoun Gosselin (zajímavý Pierre Brasseur), všehoschopný a poslušný princův pohůnek Requiem (Mario David), předseda lidového shromáždění v rozpacích (Maurice Barrier), Nicolasův bohatý americký nastávající tchán (Billy Kearns), vykutálený Gosselinův účetní Lucas (Sim), či velitel lidové milice a upřímný Nicolasův kamarád Simon (Georges Beller). Je dobře, pokud se lidé dokáží s vtipným nadhledem ohlížet za vlastní rozporuplnou historii. Film má stále svojí vznešenou nonšalanci a stále rozdává optimistické povzbuzení a radost ze života. ()

Historik 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejlepších "belmondů" vůbec. Tak jako Francouzi úspěšně zatáhli legraci do období druhé světové války, tak si dovedli udělat srandu i ze své Velké revoluce. Film má výborně vystavěný scénář, není to extra řehtačka, scény jsou ale výborně vypointované, humor je spíše jemný, vše do sebe krásně zapadá a navíc to vypadá, že to bylo hercům šito na tělo. Je radost se na to dívat. ()

Reklama

Pierre 

všechny recenze uživatele

Nápad s rozvodem dobrý. Škoda, že se film postupem času promění v nepřílíš zábavnou smršť přestřelek, soubojů, honiček a rvaček, ve kterých navíc Belmondo tentokrát nic moc nepředvede. Pár frků je sicce  celkem dobrých a Francouzi ukazují, jak si dovedou dělat srandu i sami ze sebe...tak jo, třeti hvězda, ale jinak mě tohle šaškování v kostýmech moc nebavilo a myslím, že už jde o spíše zestárlou záležitost. ()

F.W.Colqhoun 

všechny recenze uživatele

Vaše manželka je mrtvá? / Jistě... Proč ne? Rozvod po francouzsku. J-PB chce dělat byznys, vystoupit z manželství ve Francii a oženit se v USA. Jenže - VFR.Francouzi učí jiné dělat si legraci z osvícenství, království, rovnosti, svornosti, království, bratrství. Ze sebe. Stačí najít to, na čem se shodnou všichni, royalisté i republikáni - totiž že možnost odchodu z manželství je dobrá věc. Odpočinkový film pro víkendového diváka - a taková lehkost! Jako dítě jsem tuhle jízdu po horské dráze revolucí pro rozvodové razítko zbožňoval. Nadšení z filmu navíc pečetil tajemný, mně tehdy nepochopitelný letopočet v titulu, pro které jsem měl různé hypotézy, všechny samozřejmě mylné. A dodnes nechápu, proč nedal J-PB před manželkou přednost markýzově sestře (Laura Antonelli), která je nejen díky korzetu naprosto úžasná. PS Dodatečně zjišťuji, že J-PB Lauře Antonelli přednost dal - viz trivia. ()

Galerie (52)

Zajímavosti (14)

  • Roli Charlotte měla původně hrát Catherine Deneuve, která s Belmondem ve stejné době hrála ve filmu Siréna od Mississippi (1969). Toto režisérovo přání ale ztroskotalo na hereččiných příliš vysokých finančních požadavcích a dodatečně byla pro tuto postavu vybrána Marlène Jobert. Stejně tak došlo ke změně i v obsazení aristokratického sourozeneckého páru. Markýze a jeho sestru měli hrát Michel Duchaussoy a Claude Jade, ale nakonec byla angažována atraktivnější dvojice Sami Frey a Laura Antonelli. (argenson)
  • Režisér Jean-Paul Rappeneau pracoval na scénáři již od roku 1966, celkem jej psal dva roky. Od začátku měl jasno, že chce točit příběh z francouzské revoluce, ale teprve když se mu dostala do ruky kniha se zmínkou o hromadných rozvodech po jejich umožnění zákonem na počátku revoluce, dostal nápad k napsání konkrétní zápletky. (argenson)

Reklama

Reklama