Ententýky

dva díly seriálu jsme shlédly na rotopedu, k čemuž se seriál hodí bezvadně a jistě víc než například filmy ki-duk kima. žádný český sex ve městě to samozřejmě není, jediná spojitost mezi oběma seriály tkví zřejmě v tom, že jedna z hrdinek dění na obrazovce nahodile glosuje z pozice vypravěčky. seriál drží současný trend v naší tv zábavě spojit zdánlivě nespojitelné, tj. českou ušoupanou současnost s čímsi trochu frikulínským. tak zde je několik mamin kolem třicítky, které pracují v obrázkových magazínech, jejich manželé kytaristi jsou na rodičovské dovolené a mají milence o polovinu mladší, ale přeci jen jim do ruky víc padne síťovka než laboutinky na nohy... v kontextu současných seriálů z produkce ČT hodnotíme jako naprůměr (což je jistě smutné), v kontextu současných seiálů vůbec (např. obchoďák) taky nepatří k nejhorším. ostatně tyhle seriály nejsou v ničem horší než cesty domů, ordinace v růžové zahradě atp. jsou jenom pořád stejné, lezou nám to ušima... (07.12.2012)

Po shlédnutí necelého prvního dílu otřesného gymplu, jsem musela tu jednu hvězdičku dát. Po dějové stránce celkem nuda, nic nového pod sluncem, stokrát omýlaná témata běžného života ze všech možných stran. Naštěstí to není přeplácané tím přehnaným humorem, jak jsem se obávala, vtipy měly únosnou míru a na Jitku Schneiderovou se hezky koukalo. Bohužel, mi zde trochu připadala snaha v určitých rysech napodobit Sex ve městě (těmi rádoby zamyšleníhodnými komentáři, jež doprovázely celý děj), čímž si to u mě docela polepili (Sex ve městě je jen jeden). Další vývoj je předvídatelný, žádné zvraty ani změny k lepšímu tam nečekám. (05.09.2012)

ACHTUNG - SPOILERS! Šeď vystřídala regulérní prohra. Poč tohle proboha někdo přirovnával k Sexu ve městě? Jen proto, že hlavními hrdinkami jsou ženy a jedna z nich je novinářka? Chytrý divák už od půlky tuší, že se rozvedení manželé k sobě vrátí, bejvalka řeší své rádobystarosti a postavu, která má skoro od začátku psychické problémy (Pidrmanová), paní scénáristka pomocí jiných postav v podstatě podvede. Proč se nevěnovat nějaké vážnější figuře? Protože už by to nebylo tak "vtipné," příliš vážné na děj, který se spoléhá na účinek trablů s malými dětmi, tchýní, pronášejících fráze o mužích a mužů, kteří, nevěda kam se posunout, posunují se víceméně jen do hospody? Tohle je ten nejhorší možný výsledek onoho ženského "se svým tělem a životem si můžu dělat co chci." Jenomže to je právě blbost. Pořád jsou tady myslící lidi, diváci i divačky, kteří tuhle papundeklovou seriálovou verzi života (nejhorší od Rodinných pout) odmítnou. Na konci jsem se zaradoval, že aspoň jedna linie končí trošku jako život (odloučení Martina Písaříka), než jsem pochopil, že je to pouze oslí můstek k druhé řadě, která bohudík nepřijde, protože seriál neměl sledovanost. Takový postoj se zase ČT povedl. A k tomu Chinaski, kteří právě začínají svoji 1. signální. (Sviště!) Malinko vybočuje jen Petr Čtvrtníček (až na ty zbytečné komplikace ohledně pletek s pokojskou dva díly před koncem!), který, pokud si některé repliky nepsal sám, vlastně dokazuje, že Lucie Konečná potenciál má, ale má i volnou ruku, kterou jí zajistila předchozí práce (čti: Ordinace v růžové zahradě). JÁ CHCI NORMÁLNÍ, PĚKNEJ BARÁK...VIDĚL JSTE NĚKDY KREML? (21.12.2012)

Nesohlasím s odpady, jelikož mám dojem, že česká televize narozdíl od těch trapáren na nově a nyní i na primě občas zná hranici té minimální přípustnosti vtipu a inteligence. Jsou tu dokonce i postavy s kterými bych se dokázala ztotožnit. Jelikož znám i horší věci tak dvě hvězdy jsou naprosto dostačující. (26.09.2012)

Seriál Ulice v ČT hávu. Propletené osudy několika rodin s několika klišoidními problémy. Bez nadhledu a bez invence. Stroze odvyprávěné. Charaktery postav nezajímavé - a často neživotné. Přesně takové ty seriálové rodinky a seriálové dialogy o ničem. Žádné drama, žádné zápletky, nic. A když, tak maximálně takové, co se hned vyřeší nebo vlastně se ukážou jako nedůležité. Žádné napětí. ---- Tak jsem díky manželce viděl pár dalších dílů, snižuju hodnocení a chytám se za hlavu. Ty rádoby vtipné hlášky! Ach, to bolí. Jitka Schneiderová se tomu aspoň snaží dát nějakou dikci, ale ty věty, co říká, co jí napsali, jsou prostě tupé, nevtipné, postřehy klopýtavé, upocené, táhnou se jak nohy v hrnci medu. Ubohost, kterou spolknou jen ženy v domácnosti, které si ubohoučký děj dotvoří svými zkušenostmi. (05.09.2012)