Zvrácený

Nechapu lidi, co maji tu potrebu zde manifestovat skutecnost, ze nikdy nic zvracenejsiho nevideli a jak jsou z tohoto filmu proto zhnuseni. Ja jsem mel tu cest videt i daleko odpornejsi a nestoudnejsi veci a tak tento snimek se mnou nijak neotrasl a diky tomu, ze jsem nebyl odrovnan slupkou, jsem mohl myslet i na to co je pod ni. Irréversible krasne ukazuje nejen zvrhlost nekterych lidi a to, ceho jsou schopni, ukazuje take ze kazda akce ma take svoji reakci. Neodsuzujme ani nevychvalujme veci na zaklade prvniho dojmu ci pod tihou urcitych standardu, snazme se je take pochopit. A navic - rozum a chtic nemohou zustat v opozici natrvalo... (28.12.2003)

"Le temps detruit tout." ___________ Intenzivní klaustrofobická jízda skrze temnou betonovou džungli jménem Paříž, stylizovaná do tuctovýho revenge-flicku, natočená rádoby na jeden záběr, a k tomu všemu ještě vyprávěná pozpátku – "to není možný" říkáte si? Ale kdeže; tohle je skutečně zvrácená a neuvěřitelně provokativní žánrovka která bourá jak audiovizuální tak formální konvence filmovýho řemesla, a která vám obrátí žaludek vzhůru nohama a zamotá hlavu jako málokterý jiný film. To jak Gaspar experimentálně a silně nekonvenčně pracuje s arytmickou narací, rozměry syžetu a fabule, fikční poetikou, snímáním a subjektivitou filmového času i časoprostorem samotným fakt nemá obdoby. Jeden z nejvíce fascinujících zážitků co jsem kdy zažil a jeden z mála filmů, který nekompromisně atakuje vjemy a intuice diváka – nelze se taky čemu divit, když jde o tak imerzivní odyseu skrze lidské smysly. Totální gamechanger vizuálního story-tellingu. Gaspar Noé je perverzní prasák a geniální vizionář zároveň, no a Benoît Debie je král kameraman. Nervydrásající ambientní soundtrack od Daft Punk je jen nedocenitelným pozlátkem navíc..... Nenávidíš to, ale miluješ to. Sáčky na blití výhodou; nic pro slabé povahy a epileptiky. Nová vlna francouzský extremistický kinematografie at its finest! 10 cecků Monicy Bellucci z 10 .... PS: nejlepší scéna je když Vincent Cassel jde s kámošem do gay klubu Rectum a Gaspar Noé si v jednom koutu honí péro. Nezapomenutelný! (20.06.2020)

V první řadě musím podotknout, že mě více uchvátily pasáže ne jeden záběr než ty opěvované drsné scény, které nejsou zase tak silné, pokud člověk už ve filmu pár prasáren viděl. Vůbec to na mělo působilo spíše umělecky a ty dlouhé scény, hrátky s kamerou a dotažené detaily podle mě ocení především zkušenější diváci. Mezi ty se sice můžu počítat, ale celkové vyznění do prázdna, kterému samozřejmě pomáhá i moje otrlost, to stejně sráží do průměru. Každopádně tu postelovou scénu bych v klidným stavu fakt nedal. (12.08.2012)

Film, který mne doslova dostal a po kterém jsem opravdu neměl moc dobrý pocit ... Ale pak jsem si řekl, "To je přesně ono!!" Nebyl jsem ani tak šokovaný ... myslím, že Noé nechtěl šokovat za každou cenu. Nic šokujícího ani v podstatě nenatočil a neukazuje. Ukazuje prostě běžnou smutnou a drsnou realitu dnešních velkoměst, stejně jako to udělal v roce 1978 Zarchi svým "I Spit on Your Grave", ovšem na venkově ... Filmy bych nerad porovnával, ono to ani nejde, ale oba se dotýkají základního tématu násilí na ženách a pomstě. Ireversible je perfektně řemeslně zvládnutý film, který dokonale a detailně, realisticky a vhodně zobrazuje běžné stránky života, o kterých se raději nemluví. To že jde pozpátku je silně provokující, ale jediný šok jsem dostal na "konci"-"začátku" filmu, kdy M. Belluci leží na rozkvetlé louce. Ty kontrasty krásy, nového života, lásky, hnusu, brutality a perverze jsou prostě řemeslně zvládnuté, stejně jako chování sjetého Cassela ... a to jak na párty, tak potom. Jinak musím uznat, že Noé skutečně natočil nejvěrnější a nejrealističtější znásilnění v dějinách filmu. A tohle natočit, třeba jen tuhle část, to chce hodně velkou zručnost ... Perfektní film, který bohužel většina běžných diváků nevydýchá ani do poloviny a proto ani nepochopí a bohužel (!!) nepřijme ... (23.01.2008)

Hodne experimentálny film. Otázka je či správnym smerom. Proti zobrazovaniu násilia nemám žiadne výhrady a aj tu to IMHO bolo ešte v norme. Čo mi veľmi vadilo bola tá rozčuľujúca krútiaca sa kamera, bez ktorej by som možno šiel aj vyššie. Civilný prejav ústrednej trojice presne sadol do scén v ktorých boli ešte šťastní a rozzúreného Cassela by som teda nechcel stretnúť (aj keby to iba hral). A slovami jednej z postáv Monika Bellucci je "estetický zážitok", najmä v posledných momentoch filmu, keď leží na deke na zelenej tráve. Irreversible je dielko, ktoré olen tak z pamäti nevymažete, ale žiaden strach, čas predsa všetko zničí. 7/10 (28.11.2005)