Nejvyšší nabídka

Veľmi príjemná, štylizovaná dráma prekypujúca skvostnou talianskou atmosférou, ktorej hlavnými motívmi sú láska, krása a nefalšovanosť v umení a vzťahoch mužov k ženám. V prvej hodine sa z nej nedá vycítiť hlavná dejová linka, všetko je len jemne naznačené, ako ladné krivky dám na portrétoch talianskych renesančných umelcov, no postupne sa príbeh prehlbuje až k nezameniteľnému, pôsobivému a pomerne deprimujúcemu záveru. Geoffrey Rush v hlavnej roli starnúceho popredného znalca je skvelý, a Sylvia Hoeks je pre mňa objav roka. Dosť mi však vadila tá zjavná snaha o dokonalé zapadnutie celku bez poznateľných rýh a medzier, vďaka čomu pôsobí miestami Tornatoreho réžia až príliš vyumelkovane. I tak jeden z najzaujímavejších filmov roka. UPDATE: Po druhom zhliadnutí: Mise-en-scène, mise-en-scène, mise-en-scène. Dodatočná virtuozita doložená rozplývaním sa nad scénou, kamerou a kompozíciou. Réžia na druhý pokus znateľne citlivejšia a opatrnejšie narábajúca s každým jedným elementom, Oldman a.k.a. Rush ešte silnejší a uveriteľnejší. Film, ktorý zreje ako víno. Nutnosť zhliadnuť opakovane, podobný osud stihne aj Veľkú nádheru - a to na plátne. 95% (31.12.2013)

Parádní úvod s hrdinou-outsiderem a tajemnou ženou natočený naprosto precizně. Roztahaná a trochu romanticky usoplená střední část. A depresivní "překvapivý" konec, ve kterém se na chvili objeví Praha v celé své kráse. Nečekala jsem to, ale tenhle film mě bavil, a to hlavně díky dvěma pánům: Geoffrey Rush má charisma na rozdávání a ani v pokročilém věku neztrácí na magnetismu a Giuseppe Tornatore je parádní režisér, který dokáže nastolit úžasnou atmosféru. Škoda jen, že více materiálu neskončilo na podlaze střižny, film by pak ubíhal o poznání lépe. A konec je sice dostačující, ale zdaleka neodpovídá na všechny divákovy otázky. Solidních 75 % (06.05.2014)

V KAŽDÉM PODVRHU SE VŽDY SKRÝVÁ NĚCO NEFALŠOVANÉHO..... /// Film, kterej si získal sympatie (moje vole…) od první minuty. Dokázal totiž skloubit půvab starožitností (Geoffrey Rush? Třeba, nebudem to víc pitvat…) s poetikou vztahu dvou zvláštních lidí, kterej tak vytváří trochu ,,jinou“ romantiku. Jo a má to taky zajímavej děj (to kdyby tě poetika romantickýho vztahu tolik netankovala…). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Rád mrknu na film, kterej může pomoct cestovnímu ruchu. 2.) Mám doma starej obraz a ,,ta paní“ má v oku písmenko ,,V“. 3.) Jacques de Vaucanson byl vždycky zdrojem mý inspirace. 4.) Thx za titule ,,rosarot“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (30.07.2013)

Nadarmo se neříká: "Chceš-li udělat ze starého muže blázna, dej mu mladou ženu." Džefry Máchal tenhle kvapík taky neudejchal. Tenhle film je jako ten robot - kolečka do sebe postupně zapadají, ale každé jeho slovo a dotyk je chladný, konec pak zamrzne úplně. Ano, i když chcete někomu dát všechno, co máte, prostě nabídnout nejvyšší nabídku, jemu to nemusí tak úplně stačit... škoda. Džefry Máchal asi nečetl bibli - "kde jsou peníze, jsou i zloději". Já osobně bych ten konec ještě dotáhl, mám dojem, že výslednému obrazu chyběl ten finální tah štětcem, který by tomu končícímu kolotání dal - SMYSL. Každé umělecké dílo má smysl. Tenhle film nikoli... (03.12.2016)

I Geoffrey Rush dokáže na stará kolena překvapit. Sledujeme ho zde jako postarší sběratele a znalce umění. Jediné, co mu v životě chybí, je žena. S jednou se náhodou seznámí, ale díky její fóbii z lidí to s ní nemá jednoduché. Nakonec si ale k sobe najdou cestu a vše vypadá dobře. Pak ale přijde zvrat a vše je najednou jinak. Trochu se to dalo čekat, ale i tak to člověka překvapí. Je to dost promakané. "V každém padělku je kousek pravdy." (05.07.2022)