Bláznivé mládí

nejspíš je to mnou, ale všechny (totiž oba) bollywoodské filmy, které se mi opravdu svým způsobem líbily (nepočítaje v to sci-fi, které mě do Bollywoodu přivedlo), působí velmi konzervativně. pravda, jsou na nich znát nejrůznější vlivy, které nemají s indickou tradicí co do činění (především na té světácké póze), ale podstatné je, že se všechny zdají být nerušivě transformovány a adaptovány do celku, jaký ve mně budí dojmy konzervativního snímku co do stylu (pokud mohu soudit ze své relativně velmi limitované zkušenosti s bollywoodskou kinematografií) a zvláště pak co do hodnotového systému, přičemž jsou zároveň typicky expresivní, ale atypicky minimálně excesivní a to já velice vítám. pravda, v očích nezkušeného Evropana to může působit jako barevně, střihově a vlastně obecně vizuálním pojetím až pohlednicově kýčovité, ale já věřím, že všechny volby tohoto druhu mají své opodstatnění právě z hlediska domácí tradice, nejen tedy filmové, ale i v širším smyslu slova kulturní. oba filmy, které mám přitom na mysli, se navíc částečně překrývají i tématicky, což se domnívám, že nebude náhoda. třetí pravdou je, že Rab Ne Bana Di Jodi pojímá své téma hodnoty manželství pro duchovní život člověka daleko seriózněji a v ještě tužším sevření tradiční estetiky a že se mi líbil o poznání více, než Yeh Jawaani Hai Deewani, kde se po celý čas řeší v podstatě jen jeden až příliš nafouknutý pseudoproblém. mám silný pocit, že z obliby bollywoodských filmů vykazujících podobné znaky se u mě stane trend. (16.02.2014)

Ještě na horském treku to vypadalo na zajímavou a zábavnou romantickou komedii reflektující a konfliktující kulturní tradice, zažité stereotypy a přístupy k životu. jenže pak někde kolem svaty se to celé nějak rozplizlo a rozsypalo v tradiční romantický kýč. je ale fakt, že v bollywoodském podání a stylu to baví pořád. Už pro ty barvy a exotiku. Hodně dělá i obsazení. Obzvláště Kalki Koechlin (kvůli které jsem do filmu šel) předvádí klasicky skvělý výkon. (03.06.2016)

Film o snoch, priateľstve, rodine, láske, dospievaní a hudbe. Môže byť lepšia kombinácia pre Bollywoodsky film? Ranbir Kapoor už Barfim! ukázal, že jeho herecký potenciál značne prevyšuje ostatných mladých indických hercov. A Deepika Padukone nebola hádam ešte v žiadnom filme tak krásna ako tu. Áno a rátam do toho aj Coctail a Om Shanti Om! Mukherjee natočil živý film, plný krásnych rozhovorov, podmanivých prostredí, rytmickej hudby a presne dávkovaných emócií. Katarzia sa dostaví v správnych momentoch takmer okamžite a ja sa priznám, že po 3 idiotoch, znova ten hodnotový film alá India, čo mi učaroval a ku ktorému sa budem vracať tak často ako to len bude možné. Viac takýchto filmov. (28.02.2014)

║Rozpočet $8,3milióna║Tržby USA $3,827,466║Tržby Celosvetovo $50,827,466▐ Prvá hodinka taká dosť bláznivá, dobieračky, komické vsuvky v podaní Ranbira Kapoora, ten tu je miestami zas v klasickej otravnej polohe. V druhej polovice sa to našťastie vyvinie do celkom príjemnej romantickej drámy, kde ladia aj rytmické tance. Hlavnou hviezdou tu ale je utiahnutá vedátorka v okuliaroch Deepika Padukone, ktorá to tu ale postupne pekne roztočí a stiahne na seba veľkú pozornosť, je tu na zakúsnutie. /70%/ (19.09.2017)

Slová sú len začiatok... A čo bude potom? Pekný film, len keby tá romantika nepôsobila až tak veľmi klišovito. Naina mi zo začiatku bola veľmi sympatická, no tá jej premena na odvážnu a nebojácnu dievčinu mi prišla skôr na škodu ako na úžitok. Zato Bunny mi bol nesympatický viacmenej takmer celý film - proste ten typ egocentrického frajera, ktorého väčšina viet začína slovom JA. Ale našťastie mal aj viacero svetlých chvíľ. Výlet do Himalájí bol super (aj keď mi pri niektorých postavách vadil prílišný excentrizmus), potom prišla trochu slabšia fáza filmu, no ako náhle prišla svadba v Udaipure, opäť to nabralo na atraktivite. Takže celkovo mám z filmu skôr pozitívne dojmy, aj keď osobne by som uvítal inší koniec. Podstata by mi až tak nevadila, ale ten štýl akým to bolo zakončené sa mi nepozdával. Ale ústredná myšlienka pekná. Nie je dôležité ako si plníme svoje sny, ale S KÝM... Niekedy aj tie najmenšie okolnosti privolávajú spomienky. Také podivné, ale zároveň krásne, že nás to oddelí od našej reality. Spomienky sú naozaj zvláštne. Malý kúsok z našej minulosti, ktorý je navždy v bezpečí našej pamäte. Spomienky sú ako bonboniéra. Ako náhle ju otvoríme, dostaneme chuť na všetky... (07.06.2014)