Bláznivé mládí

S Ranbirem Kapoorem a Deepikou Padukone byla moje cesta poměrně dlouhá, oba začínali ve stejnou dobu jako okrasní porcelánoví panáčci ve filmech někoho jiného. Ale co se nestalo, v současné době si nedokážu představit po boku svých *ollywoodských hvězd nikoho jiného. Stejně, jako se to zlomilo s Katrinou Kaif nebo Priyankou Choprou, toto je mládí, které si zaslouží vaši pozornost. Hrají film od filmu lépe, Ranbir herecky přesvědčil zejména v Barfim a Deepika v Cocktailu, proto nyní divák už může jen spokojeně konzumovat jejich zkušenosti v novém a lepším hávu. Yeh Jawaani Hai Deewani je přesně takový film, který dělá Festivalu jeho nejlepší jméno. Nádherná barevná bollywoodská romance, se spoustou atraktivních exteriérů z celého světa, komplexním příběhem o poznání pravých hodnot, které jdou paradoxně ruku v ruce s těmi nejmodernějšími výkřiky nového století. A nad itemkem navrátivší se Madhuri Dixit zkrátka musí povolit čelist každému, protože toto je diva, které líbáme ruce i nohy jen za to, že existuje. A ona pokynula svou skvostnou hlavinkou a svolila k nadoblačnému songu Ghagra Yeh Jawaani Hai Deewani. Kdybych připočetla veškerou radost, kterou vyvolali všechny drobné radosti vedle těch hlavních, tak bych byla zase až někde na deseti hvězdách. A proto si společně zanotujme to nejlepší z Dostany nebo The Dirty Picture a zajděme si už konečně do toho starého kina na DDLJ... #festivalbollywoodskehofilmu (13.10.2013)

Film o snoch, priateľstve, rodine, láske, dospievaní a hudbe. Môže byť lepšia kombinácia pre Bollywoodsky film? Ranbir Kapoor už Barfim! ukázal, že jeho herecký potenciál značne prevyšuje ostatných mladých indických hercov. A Deepika Padukone nebola hádam ešte v žiadnom filme tak krásna ako tu. Áno a rátam do toho aj Coctail a Om Shanti Om! Mukherjee natočil živý film, plný krásnych rozhovorov, podmanivých prostredí, rytmickej hudby a presne dávkovaných emócií. Katarzia sa dostaví v správnych momentoch takmer okamžite a ja sa priznám, že po 3 idiotoch, znova ten hodnotový film alá India, čo mi učaroval a ku ktorému sa budem vracať tak často ako to len bude možné. Viac takýchto filmov. (28.02.2014)

nejspíš je to mnou, ale všechny (totiž oba) bollywoodské filmy, které se mi opravdu svým způsobem líbily (nepočítaje v to sci-fi, které mě do Bollywoodu přivedlo), působí velmi konzervativně. pravda, jsou na nich znát nejrůznější vlivy, které nemají s indickou tradicí co do činění (především na té světácké póze), ale podstatné je, že se všechny zdají být nerušivě transformovány a adaptovány do celku, jaký ve mně budí dojmy konzervativního snímku co do stylu (pokud mohu soudit ze své relativně velmi limitované zkušenosti s bollywoodskou kinematografií) a zvláště pak co do hodnotového systému, přičemž jsou zároveň typicky expresivní, ale atypicky minimálně excesivní a to já velice vítám. pravda, v očích nezkušeného Evropana to může působit jako barevně, střihově a vlastně obecně vizuálním pojetím až pohlednicově kýčovité, ale já věřím, že všechny volby tohoto druhu mají své opodstatnění právě z hlediska domácí tradice, nejen tedy filmové, ale i v širším smyslu slova kulturní. oba filmy, které mám přitom na mysli, se navíc částečně překrývají i tématicky, což se domnívám, že nebude náhoda. třetí pravdou je, že Rab Ne Bana Di Jodi pojímá své téma hodnoty manželství pro duchovní život člověka daleko seriózněji a v ještě tužším sevření tradiční estetiky a že se mi líbil o poznání více, než Yeh Jawaani Hai Deewani, kde se po celý čas řeší v podstatě jen jeden až příliš nafouknutý pseudoproblém. mám silný pocit, že z obliby bollywoodských filmů vykazujících podobné znaky se u mě stane trend. (16.02.2014)

Slová sú len začiatok... A čo bude potom? Pekný film, len keby tá romantika nepôsobila až tak veľmi klišovito. Naina mi zo začiatku bola veľmi sympatická, no tá jej premena na odvážnu a nebojácnu dievčinu mi prišla skôr na škodu ako na úžitok. Zato Bunny mi bol nesympatický viacmenej takmer celý film - proste ten typ egocentrického frajera, ktorého väčšina viet začína slovom JA. Ale našťastie mal aj viacero svetlých chvíľ. Výlet do Himalájí bol super (aj keď mi pri niektorých postavách vadil prílišný excentrizmus), potom prišla trochu slabšia fáza filmu, no ako náhle prišla svadba v Udaipure, opäť to nabralo na atraktivite. Takže celkovo mám z filmu skôr pozitívne dojmy, aj keď osobne by som uvítal inší koniec. Podstata by mi až tak nevadila, ale ten štýl akým to bolo zakončené sa mi nepozdával. Ale ústredná myšlienka pekná. Nie je dôležité ako si plníme svoje sny, ale S KÝM... Niekedy aj tie najmenšie okolnosti privolávajú spomienky. Také podivné, ale zároveň krásne, že nás to oddelí od našej reality. Spomienky sú naozaj zvláštne. Malý kúsok z našej minulosti, ktorý je navždy v bezpečí našej pamäte. Spomienky sú ako bonboniéra. Ako náhle ju otvoríme, dostaneme chuť na všetky... (07.06.2014)

Čím viac filmov s Ranbirom vidím, tým viac som presvedčená, že je to geniálny herec :-), áno niekto môže namietať... môže, ale na tieto typy postáv je proste dokonalý, tie smutné "psie" oči sú jednoducho geniálne a keďže presne tento typ filmov mám rada, čo dodať.... Deepika, hlavne v postave nesmelej a tichej Nainy sa s Ranbirom pekne dopĺňali, tanečné a hudobné čísla skvele pozdvihli tento film, hlavne hudba je jednoducho úžasná.... Kalki vo vedľajšej ženskej úlohe ozvláštnila tento film, nie je typickou kráskou, ale ako živel bola skvelá a veľmi sa mi páčila.... no čo dodať, zase jeden krásny zážitok a pár sĺz... akurát mi chýbali preložené piesne... škoda :-( (21.03.2017)