Lilja

Jeden z filmov, ktorého názov sa mi nepodarilo nájsť na čsfd ani po vyskúšaní rôznych tvarov až ho nakoniec ohodnotil jeden z obľúbených užívateľov a tak si na tento pochmúrny film, ktorý na mňa pred hádam dvadsiatimi rokmi svojou atmosférou veľmi zapôsobil. Aý tak, že si ho pre istotu nepozriem znova, pretože teraz by som mu už zrejme plný počet nedával, no táto sociálna dráma mi v pam§ti rezonuje aj po tak dlhom čase, takže si tých takmer 80% ktoré tu má zaslúži. (08.10.2023)

Hned první scéna, oživená hudbou Rammsteinů, slibuje moderní a drsný film, jenže Lukas Moodyson se drží při zemi a vcelku nenabízí žádné formální ani obsahové zpestření. Jako by chtěl natočit film realistický, ale ne naturalistický, film o hnusných věcech, ale přitom film vizuálně pěkný, film pro otrlé diváky, ale přitom pro všechny. Lilja neopatrně osciluje na mnoha hranách. Touha praštit nás do oči nepřikrášlenou skutečností se bije s melodramatickými gesty (roztrhání matčiny fotky, vyhození „špinavých“ peněz), nevěrohodným chováním postav a mimořádně špatnými hereckými výkony. První hodina zcela postrádá nějaké drama, jde o násilné vršení „škaredých“ pravd o světě „tam někde na východě“ (ač vlastně za humny), bez náznaku změny jedním či druhým směrem. Teprve po přesunutí děje do Švédska začíná vše neodvratně směřovat k na začátku naznačenému tragickému konci. Ale ani s ním nepřichází žádoucí katarze, naopak budí nechtěný smích (umělá křídla jako znak padlých andělů a naivní představa „co kdyby…“). Lilja chce být současně dokumentem a dojemným příběhem jedné dívky, ale vlivem své vlastní urputnosti nedokáže být ani jedním. Sledoval jsem ji bez zájmu a svým vyzněním mě z letargie nevytrhla, naopak přesvědčila, že je lepší sedět doma na zadku a o zbytek světa se nestarat. 55% Zajímavé komentáře: Radko, rawen (06.02.2008)

Trošku mi připadalo, že Lukas Moodysson vlastně neví co nám chce skrze Lilju sdělit, ale i přesto jsem si dokázal film "užít". Při sledování mě ihned napadlo srovnání s americkým Gardens of the Night, jenomže toto je úplně jiné kafe. Tohle totiž není žádná Amerika, toto je Rusko (to škaredé Rusko), tady si nemůžete americký sen ani namazat na chleba, natožpak uvažovat o jeho skutečném prožití. Matka vám uteče na západ, musíte šlapat, aby jste se najedli a když už máte důvod myslet si, že bude líp, narazíte tvrdě na dno a místo rozličných druhů zeleniny sklízíte ve Švédsku pouze okurky. Povinně pouštět všem pipinám, kterým se zhroutí svět nedostanou-li pod vánoční stromek ajfouna nebo já nevím co. (11.06.2012)

(upozorňuji, že můj komentář je spoiler, ale jinak jsem napsat nemohl..).---- Copak z Dánska může přijít dobrý film? Tohle je přímo definice infernálního kruhu. Zde není jediná kladná postava mezi dospělými, zde nejsou církevní nebo státní sociální institutce?. Tvůrce si libuje ve vykreslení totální pozemské beznaděje a zároveň může navozovat lživou iluzi, že sebevražda je vstup do ráje. Z tohoto úhlu pohledu by film zasloužil hodnocení odpad. Ta hvězdička je za autentické exteriéry v Estonsku, upozornění na novodobé formy otroctví (které se nijak zvlášť neliší od otroctví ve starověku) a výborný herecký projev Oksany Akinshiny.... (24.11.2010)

Spoilery - Jenom lidé ze stejné vrstvy si umí dát navzájem lásku. V ráji se nakonec všichni nešťastní dočkají svého štěstí. Bohatí nám, chudým, smutným existencím, nikdy vlastně nechtějí pomoci. Ne, díky, takhle radši ne. Zatímco na začátku jsem se dlouho nemohl zbavit pocitu, že se scénář marně snaží o autenticitu a v její výsledné nedomrlosti je téměř až směšný, musím na druhé straně přiznat, že ve chvíli, kdy se na scéně objevil Andrei, jsem si uvědomil, že mi na Lilye opravdu záleží. Tenhle pocit je ale poškozen tím, že je úplně jasné, že se všechno nepovede, všichni budou zlí a Lilye bude ještě mnohokrát ublíženo. Nekompromisnost života opuštěných dětí se dá určitě ukázat barvitěji než za pomoci triviálního obrazu "na konci si spolu můžeme hrát". 50% (08.02.2008)