Zásahová jednotka č. 7

Scénář z části mapuje zásahy pánů policajtů, při kterejch občas někoho zmlátěj nebo zatknou. Což je docela fajn, jen jsem postrádal nějakou (pořádnou) zápletku nebo aspoň zajímavější příběh. Mimo zásahy se buď nezajímavě kecalo nebo řešilo trápeníčko Rafaela, což na mě působilo jako oslí můstek ke spojení "časosběru" akcí Grupo 7. Filmařina, herci i akce ve směs dobrý, jenže jsem se často nudil a dle hodnocení (btw. jedinej důvod k projekci) jsem očekával mnohem větší zábavu, dvě silnější hvězdy. (15.07.2018)

Nejsem moc velký fanda španělské kinematografie a vlastně jsem se o ní nikdy moc nezajímal, pokud nešlo zrovna o nějakou velkou koprodukci. Nicméně Grupo 7 mě mile překvapilo a ve srovnání s jinými evropskými thrillery tento vyčnívá. V pozitivním slova smyslu. Trochu mi Rodríguezovo vyprávění připomnělo Oliviera Marchanta a to je dobře, protože nikdo jiný dnes netočí v Evropě kvalitní thrillery. Zpět k filmu. Metody hlavních protagonistů jsou dost drsný, ale netroufnu si tvrdit, že tomu tak nemohlo být. Závěr mě sice trochu zklamal, protože jsem čekal buď velký finále v obklíčení a nebo pořádnou pomstychtivou noční akci a ne happy end, ale i tak je to hodně dobrý thriller. (05.02.2015)

,,UŽ NIKDY TU NEBUDEŠ PRODÁVAT! JESTLI TĚ ZNOVA UVIDÍM, ZABIJU TĚ! ZŮSTAŇTE NA PŘEDMĚSTÍCH!“..... /// Miguel, Mateo, Rafael a Angel. Ne, to nejsou želvy ninja, ale chlapáci z protidrogovýho. Kdyby jste náhodou nevěděli, tak jen podotýkám, že maj netradiční (my lingvisté říkáme - neortodoxní) vyšetřovací metody, a … ble… ble…ble. Jejich úkol zněl jasně: vyčistit centrum Sevilly (to je město vole…) vod smažek (to jsou takový spoluobčané…). Než začne Expo (to je výstava… no pro jistotu…). Sledujeme zásahy, trochu toho soukromý, zásahy, ale i takový ty věci, jako že je dobrý mít doma alarm. Zajímavý, ale kapku monotónní. Jasně, závěr to lehce zrychlí, ale když vezmu podobný policejní dramata (Španělský, Francouzský, Italský, Brazilský), zamixuju….. vychází mně průměr. Takový neosobní a přestože je film prošpikovanej zásahama, tak i málo dramatický. Ale trágu bych z toho nedělal! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) To mě tenkrát v Seville, v roce 1992, při Expu zajímalo, jak to ti kluci Španělský dokázali, že sem tam neviděl žádnou smažku. 2.) Zjistím, co se dá dneska natočit ve Španělsku za 3 a půl mega. Eur. 3.) Thx za titule ,,Rob Roy“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (26.01.2013)

Režisér Alberto Rodríguez dosáhl sice svého tvůrčího maxima až svým následujícím filmem La Isla mínima, ale už v Zásahové jednotce č. 7 naznačuje hodně ze svého uměleckého talentu. Skvělý casting a práce s herci, dokonale autentická mizanscéna, výborná kamera, nejednoznačné etické i syžetové vyznění, cílená práce s přesahy (v La Isla mínima je to temné dědictví frankistického totalitního režimu, tady zase obecnější přecházení mužů zákona na stranu zločinu) a zakomponování duality (skvěle zvolená Potěmkinova vesnice falešného pozlátka Sevilly coby města světové výstavy EXPO, za jejímiž kulisami se skrývá typická temná scenérie betonové džungle západního velkoměsta), skvěle ztvárněná i formálně (coby časové předěly použity archivní dobové záběry z výstavby pavilonů EXPO, které jakoby evokují formu mediálního zprostředkování světa - proti tomu klasicky dynamická forma akčně kriminálního filmu navozující filmovou realitu ... něco podobného používá Alberto Rodríguez i ve svém následujícím filmu, tam jsou formálními intermezzy ,,Reitmanovské letecké" záběry). Škoda jen, že scénář nejde více do hloubky a nepracuje cíleně s hlubším prokreslením psychologie postav... (23.02.2016)

Výborná kamera i střih zásahů protidrogových poldů. Jak film postupuje, stgředověký macho svět je stále větší rutinou. Jedno z nejkrásnějších španělských měst před výstavou EXPO ´92?, takhle jsem ho naštěstí neviděl. Tihle lidé by své životy přežívali stejně i v Turecku nebo Iránu. A na letopočtu nezáleží. (26.09.2021)