V podstatě jsme normální

Fuka se pokračováním svého víceméně zdařilého vyprávění o rodině Novákových přimkl k své zřejmě nejvlastnější tematice – životu jako podvádění. Současně se takto současně realizoval i při dokončování snímku Petra Schulhoffa Co je doma, to se počítá, pánové... a právě normalizační melouchaření a kšeftaření se stalo úběžníkem i filmu V podstatě jsme normální. Jakmile se ze zlomků podobných sklonů v prvním dílu stala hlavní látka, ztratilo se veškeré kouzlo, kterým ta nenápadná rodinná buňka vládne a pro něž má cenu stále se vracet k dílku předešlému. Režisér nyní jen eviduje, přehání a dusí a nedostatek vzduchu prozrazují scény s dcerami, které se najednou ocitly na okraji, a příběh, v němž jako by již nešlo o všechny, se zcela zbortil. (18.03.2024)

,,Tohle není postel, to je dispečink !!!! '' Souhlasím s ostatními, že zde už příběh lehce drhne. Komediálního ducha si ale film nese dál, byť sranda funguje spíše v jednotlivých epizodkách. Mně se hrozně líbilo Svěrákovo rozmisťování osazenstva a Kostkovo hledání pokoje s čekající milenkou, za hukotu Migů kdy si koukaje nahoru mumlal, patnáctka, jednadvacítka, třiadvacítka... A jak k němu přijde správce a upozorní, že to jsou Migy 23, které dělají největší kravál... :-). Nebo ten hon byl taky boží. Celé to na člověka dýchá spíše takovým tím normalizačním socialistickým retrem a kupou skvělých herců své doby. A to byl cíl autorů. Pobavit diváka, jen aby moc nepřemýšlel o policite.  Vždyť vše má pod taktovkou strana a ta ví jak se co má dělat. Film navíc lehce narážel na tehdejší společnost a její leckdy nezákonné fungování z hlediska služeb. Jó..mít osprchovanou Dádu jen v ručníku na pohovce na chatě, soused by asi letěl nejen s kafem, ale i podnosem... Patraska byla krásná. Nárožný mi tu kupodivu přišel takový nevyužitý, ta role byla dost divná. Párkrát jsem se ale zasmál což se u dnešních komedií bohužel už dlouho nestalo a tak dávám za tři zastřelené sýkorky. * * * (04.12.2021)

Slabší než první díl ,ale pořád slušná zábava ,tady se pro změnu snaží dělat si srandu z rádoby soukromých podnikatelů u nás za totáče. Za zmínku stojí scéna při honu,kdy myslivec jim vypouští jednoho zajíce z pytle a říkámu dávej pozor at tě netrefí. Až zahoukám začnete střílet a kolem projede lokálka ,zbytek už si domyslíte jak to asi dopadlo.. všichni pomlácený a skoro nic netrefili až na pár vrabčáků. (24.12.2007)

Na této nevtipné komedii jsou zajímavé pouze zhýralé zednářské večírky v českém balení místní úlisné a démonické rádoby smetánky. Nejhorší chvílí filmu je koncert skupiny Chaotik. Nejhezčí moment filmu: když začne opravář výtahu ve dveřích zpívat Zmalovanou od Mládka a následně se přidají obě sestry Novákovy. Nechybí brainwashing v podobě obřího globu na psacím stole. (08.05.2020)

V podstatě jsme normální je volné pokračování filmu PÁTEK NENÍ SVÁTEK. Svým způsobem se dá brát i jako samotný film, jelikož příběhy na sebe vůbec nenavazují. Máme tu jen znovu známé tváře, věčně utrmáceného otce (Petr Kostka) a jeho věčně urejpanou manželku (Jorga Kotrbová) a jejich dvě holky. Charaktery manželů se nemění, možná jen u manželka je ještě o něco víc ukecaná a protivná. Manžel dostal vyšší místo a stále jí to nestačí. Zatímco ona chce opustit holičství a pracovat na vlastní noze, což je jí ihned vytýkáno kvůli životu v komunismu. K tomu všemu touží po baráku, a tady mi již něco nesedělo. Vždyť v minulém díle stavěli? To ten rozestavěný dům prodali nebo co? Její věčně "moralizující" kecy svého manžela téměř přivedou na scestí. Mě osobně už její kecy také moc sraly a líbila se mi tak jen první hodina, pak už to bylo vysilující. [2049. hodnocení, 56. komentář, 54%] (09.12.2020)