Pád

Komplexně vystavěný seriál. V podstatě brilantní procedurální drama, jdoucí v až fyzickém popisu kriminalistických postupů od prvotního ohledání místa činu, přes sběr důkazů, výslechové techniky, až po všechno politikaření a práci s veřejným míněním a médii do málokdy vídaných podrobností, čímž skvěle navozuje tísnivý pocit, že takhle by se to všechno mohlo opravdu stát - že takhle se to právě teď ve světě někde děje. V druhém - a jistě hlavním - plánu je "The Fall", jak bylo hodněkrát zmíněno, o svých postavách. Skvělé prokreslení nejen ústřední dvojice ale i velké většiny ostatních charakterů přidává na životnosti viděného, až analyticky rozebírá nitro zúčastněných, jejich emoce, motivace. Těžiště seriálu je tak v dialozích, interakcích postav, detailních záběrech na tváře, oči, nervózní pohyby rukou. Ve třetím plánu jde o jeden z nejvíce ženských seriálů, které jsem kdy viděl, a to nejen v kontextu postavy Stelly Gibson. Muži jsou v "The Fall" až na jednu dvě čestné výjimky pojímáni jako balíčky plné agrese, neukojených tužeb, pokrytectví, pocitu vlastní důležitosti. Ženy v "The Fall" muže mohou milovat, mohou je intelektuálně i charakterově převyšovat, ale i přesto - nebo možná právě proto - se před nimi musí mít vždy na pozoru, chránit se před predátory i slabochy... "The Fall" má pevnou strukturu vyprávění, která se odráží primárně ve vystavění jeho třech řad. První popisuje zločiny, jejich vyšetřování, druhá se soustředí na vlastní chycení pachatele, třetí přináší konečné rozhřešení. "The Fall" není dokonalý, dá se mu vytknout zejména pro někoho místy až neúměrná pomalost tempa akcentovaná hlavně ve třetí řadě, v níž lze najít i mezery v logice chování některých postav, překvapí i neuzavření příběhu Spectorovy rodiny. Ale právě ona pomalost třetí série i v první moment zbytečně působící zápletka s amnézií ve výsledku pracují pro emoční dopad posledního dílu, plného až hmatatelně přímočaré agresivity a totální destrukce... "The Fall" není bezchybný, ale jeho komplexnost a působivost si zaslouží ocenění. A chápu, proč Gillian Anderson označila Stellu Gibson za svoji nejoblíbenější postavu, kterou kdy hrála. (07.04.2018)

Možná bych si to dokázal představit kapánek temnější, ale i tak vládne spokojenost veliká. Jako většina asi budu nejvíce vzpomínat na Gillian Anderson, která si tu podle mě střihla asi nejlepší roli svojí kariéry. Místy na mě působila jako Branaghův Wallander - bez úsměvu a neustále na hraně deprese. Ale její postava byla ještě o něco složitější. Výborně byly napsané i další party s vrahounem v čele. Toho prozměnu výborně ztvárnil Jamie Dornan, který dokázal nejednou rozčílit a v závěrečném díle byl doslova na zabití. Sice jsem si zprvu říkal, že do jeho role by se hodil někdo charizmatičtější , ale nakonec jsem to musel vzít zpět. Bavily i ostatní linky, které (ne)přímo souvisely s hlavní linií a dodaly seriálu na košatosti. Ostrovy zase válej. 85% (17.02.2015)

Po druhej sérii, musím znížiť hodnotenie o jednu hviezdičku i keď ma to mrzí, ale jednoducho mám pocit, že v nej tvorcovia miestami stratili dych. Prvá séria bola skvelá. Vrah, na ktorého, keď sa opýtate susedov tak vám odpovedia "taký dobrý chlap to bol..." proste prototyp vzorného občana a rodiča. Vyšetrovatelia, ktorí sú v prvom rade ľuďmi na čele s famóznou Gillian, ktorej postava je neskutočne kvalitne prepracovaná a napriek jej v súčasnosti typicky spracovanej postave typu "House" je to predsa len žena z mäsa a kostí....toto všetko platí aj o spomínanej druhej sérii len to už bolo miestami uťahané ...i keď zážitok mi mierne napravila posledná časť, ktorá bolo neskutočne psychologiky vymakaná a samostatne je určite za tých 5*. (23.12.2014)

Tak to mám za sebou... Budu muset přehodnotit svůj přístup k seriálům, které mě dosud, až na výjimky, svou roztahaností jen zdržovaly od pořádných filmů, neboť jsem osoba (nejen) pointově nedočkavá. Tady mně čekání víc než zpříjemňovala skvělá Gillian Anderson, která stárne do krásy stejně, jako vyzrává herecky, až jsem pochopila, že obsazování do seriálů pro ni není handycapem, ale výhodou... pro film je Gillian vysloveně škoda, aby její charisma opravdu vyniklo, musí mít čas do vás proniknout, pak se stává milým hostem, na jehož další návštěvu se těšíte už ve chvíli, kdy si ještě užíváte jeho přítomnost... Oduševnělý výraz a lahodný zvuk jejího hlasu vyvolává mix obdivu a respektu, kouzlem své osobnosti vás chytne a nepustí - a přesně to dává svojí Stelle, ať už si o jejích charakterových vlastnostech myslíte, co chcete (ta si, sakra, dokázala vzít co chtěla)... A Jamie Dornan? Už filmové jméno jeho záporného hrdiny vzbuzuje odpor, ale nečekejte žádného úchyláckého netvora s ujetou parukou, s tím si fakt nemusel vypomáhat, stačily změny ve tváři, předklon zátylku s číhavým podhledem a řeč těla, jinak normální mladý vysportovaný muž s pevným stiskem, o kterého můžete zavadit klidně i v botanické zahradě... přesto se mi blíž ke konci chtělo řvát: "Pusťte mě na něj!!" Jinak mě hodně bavilo, jak Stelle rostlo sebevědomí úměrně s vodou ve Spectorových botách, aby bylo vzápětí vystřídáno bezmocí v modelu - čím drzejší vrah, tím zranitelnější Stella, až k přerodu z chladné profesionálky v citlivou lidskou bytost. Přídomek fascinující zaslouží i ukázka rutinní práce policie s detaily vyšetřovacích postupů v přehlídce odbornosti, protože i když vždy o krok zaostává, přece jde kupředu a krom uspokojení smyslu pro spravedlnost vyděsí i skutečnost, kolik lidí zaměstná jedna zrůda, než se ji podaří separovat, a to má na starosti ještě debila Jimmyho, jehož angažovanost bych v příběhu s radostí oželela, což se odráží i v mém konečném hodnocení. Jinak finále napínavé podívané bylo naprostým vyvrcholením, u předposledního dílu jsem dech místy jen tajila, konečný mě doslova přiškrtil ... Paul Spector by ze mě měl radost. (16.02.2015)

Je zajímavé, kolik kriminálních seriálů neustále vzniká a jak mohou být stále stejně (více či méně) zajímavé. Po letošním "hannibalovském jaru" by jeden řekl, že z tohoto mračna už nemůže zapršet kvalitně, a ejhle, stačí přeletět z Baltimoru do Belfastu a máme tu sice jen pětidílné puzzle, ale naprosto strhující a děsivé. Asi bude hodně záležet, kdo se na The Fall dívá, já jsem se tedy na to dívala dost osobně a běhal mi z toho mráz po zádech. Ačkoli je to celé o sériovém vrahovi, který ve své touze sklouzává níž a níž (a blíž k policii), celou sérií prostupuje myšlenka, jak to vlastně v dnešní době je, kdo je/má být ten/ta dominantní... Hlavní vyšetřovatelka je ostřílená Gillian Anderson, která nejednoho diváka potěší, její role Stelly někomu může přijít hodně chladná a věcná, ale člověk si klade otázku, jak to všechno cítí tam uvnitř? Děje se tam něco jiného krom logických úvah a kalkulací? A takové přemýšlení mám ráda, ono i pozorování rodinného života toho maniaka je dost zajímavé a když se člověk zrovna nezakusuje do ruky, aby nekřičel společně s obětí, tak si to i užívá... (jedna rétorická- je už totok na vyšetření?) (02.08.2013)