Legenda 17

Diky dedovi jsem Charlamova znal asi uz od sesti let, takovych pet let od jeho smrti. Hokej je muj nejoblibenejsi sport a bylo tedy jasne, ze tento film musim videt. Skoda, ze se film venuje pouze ctyrem letum (1968-1972) zivota Charlamova a Serii Stoleti je venovan pouze prvni zapas z osmi. Taky ztvarneni kanadskych hracu je prehnane, z Bobbyho Clarka udelali peknou opici:-). Pokud mam v kritice pokracovat, pak nemohu nezminit ruckovani mezi kominy v Cebarkulu a nahodna setkavani s budouci manzelkou v Moskve. Jinak se ale jedna o velmi dobry film a reprezentativni snimek na pocest Charlamova. Uznani zaslouzi i pohled na trenerske praktiky a osobnost trenera Tarasova (vyborny Mensikov). Nechapu, jak muze nekdo kritizovat na tomto filmu nacionalismus? Ukazte mi hrdejsi narod na svou vlast nez je Rusko (s vyjimkou USA, samozrejme) a pak, sportovni tematika k tomu vyziva... Lepsi nez Hokejovy zazrak, nejlepsi hokejovy film ale neotresitelne zustava Maurice Richard! (31.12.2013)

Poprvé v životě jsem fandil sborné. Zjednodušený scénář se dá omluvit legendickým zpracováním, ale v závěru film působí (asi nechtěně) trochu jako parodie (sledování utkání s Kanaďany v nemocnici, ve vězení, maskérská práce u herců, kteří představují kanadské hokejisty...). Motivace přečíst si nějaký životopis o Charlamovovi. (13.07.2017)

Tak dámy a páni... a presne takto má vyzerať životopisný film o športovcovi a nie ako ta politická agitka 42 s Fordom. Rusi opäť potvrdili, že vedia keď chcú a musím povedať, že v mnohom prekonávajú US and A. Perfektná kamera, vizuál, námet, herci, réžia atď. V podstate neviem čo by som tomu vytkol. Nezaznamenal som ani hluché momenty, no skrátka a jasne super. Nehovoriac o tom, že ide asi o najlepší hokejový film vôbec. (06.12.2013)

Ruský hokej se vším, co na něm nemám rád a po tomhle jsem jim nakonec i trochu fandil. Je fajn, že se rusáci pokusili podpořit své legendy a zpracovali jim film. Sice nedosahuje na kvality některých kanadských nebo amerických snímků, ale i přesto velmi zajímavé zpracování a přiblížení několika ruských legend, které respektuje i spousta dnešních hráčů. (29.11.2014)

"Dobrý hokejista musí mít přehled o spoluhráčích, protihráčích i blondýně ve třetí řadě." Já jsem tedy lajnu ve složení 17 Валерий Борисович Харламов, 13 Борис Петрович Михайлов a 16 Влади́мир Влади́мирович Петро́в zaznamenal až ke konci jejich slávy, takže jsem daleko více nenáviděl jejich strojové následovníky. Nicméně jejich hokejové kvality jsem vždycky uznával a cholerik Charlamov nebyl výjimkou. Pro mne je tento životopis hodně poučný, neboť se na život v Sovětském svazu dívá jinýma očima než učebnice Občanské výchovy a zejména vše okolo egoistického trenéra Tarasova bylo hodně zábavné. A taky mne bavilo to kontroverzní zobrazení Kanaďanů, protože tito milí a inteligentní příslušníci javorového národa se nějakým zázrakem po nazutí bruslí proměňují v agresivní vypatlance, což v historii mnohokrát prokázali. A jelikož se dokáží spontánně radovat z každého vítězství dosaženého zraněním soupeře, tak jimi upřímně pohrdám. Sportu zdar! (31.12.2015)