Fantomas kontra Scotland Yard

Tak ani do třetice jsem na to nenašel nic naprosto úchvatného, proč by mě série měla dostat. Není to špatné, jen mi to prostě celkově nepřijde tak třeskuté, jak by mohlo. Je to více komediální, jsou zde další převleky, jednoduše to jede ve starých kolejích a snaží se to i o nějaký příběh, který v rámci gagů skoro zapadne. (06.12.2016)

Fantomas tentokrát vyrukuje s krajně levicově orientovanou daňovou politikou a nebýt společných okamžiků komisaře Juva a jeho v zcela jiném kmitočtu pohybujícího se podřízeného Bertranda, zůstal by nenápaditým scénářem zapříčiněný propastný rozdíl oproti dvěma předchozím dílům. Co však nelze legendárnímu netvorovi s nazelenalou maskou rozhodně upřít je užití prozatím nejdůmyslnějšího únikového prostředku. Primitivní, ale účinný, stejně jako celá série. (03.08.2009)

"Ujišťuji Vás, že jsem neuklidil žádného oběšence z Vašeho pokoje." Zmatenej komisař Juve uprostřed suchýho skotskýho humoru mě zase dost pobavil. Stejně jako génius zločinu na bicyklu. Jen jsem přitom sám sebe odhalil, že jsem asi levičák, když s Fantomasem souhlasím, že vybírat mimořádný daně od miliardářů a gangsterů nepovažuju za úplně špatnej nápad. Jen by se ty daně asi daly využít účelněji. Třeba by se daly věnovat nějaký politický neziskovce ke svržení nějaký vlády, která nechce dobrovolně vyměnit ropu za demokracii. No to je asi blbost, ať si je radši nechá Fantomas. Ten nadělá míň škod. (23.02.2022)

Strašidla, mluvící koně, mizející oběšenci a posedlý nábytek. Třetí díl už je regulérní taškařice, ve které není po kriminálce téměř ani stopy. Taky už Jean Marais hraje sotva druhé, spíše však čtvrté housle a film naprosto opanoval sebestředný Louis de Funès. Z plátna skoro nesleze a je to dobře. Kdykoliv se totiž film musí opřít o příběh a nebo o vážnější chvilku, trochu to v něm zaskřípě. S pitvořícím se komisařem v záběru však chyby zázračně mizí a vůbec nevadí že se scénář v jedné fázi půl hodiny motá pořád dokola a celá zápletka je vycucaná z prstu a od A do Z zoufale samoúčelná. (04.09.2014)

Ve vzpomínkách z dětství jsem měl tenhle film uchovaný jako ohromnou legraci (stejně jako třeba Četníky). Neměl jsem se dívat znovu. Takhle člověk akorát příjde o iluze. Bojím se, že se to týká většiny filmů s De Funesem. :o( Scénář tohoto dílu je slaboučký jako čaj a ani božský Louis ze mě více než dva tři úsměvy nevyloudil. Smutná záležitost. (02.08.2002)