Rabín Jákob

Krásná protirasistická komedie. De Funés je zde rasista až na půdu, chystá se vdávat dceru, ale shodou náhod se stává nedobrovolně společníkem arabského revolucionáře a spolu se dostávají mezi ortodoxní židy. Navíc v patách s trojicí zabijáků a policií. Tohle zkrátka nešlo pokazit a Gérard Oury z toho udělal prvotřídní jízdu, kde kromě neselhávajícího de Funése máme i spoustu postaviček, milion gagů a grimas a i docela povedený příběh vrcholící jak jinak než v duchu tradic nejlepších veseloher na svatbě. Nejlepší scény - celá továrna na žvýkačky, grimasy na policajty nebo všechny scény kdy de Funés hraje žida. PS: Krampol mi v dabingu vadil rozhodně mnohem míň než Císler. (05.09.2013)

Jedna z těch komedií, které žijí v dokonalé symbióze se svým hrdinou. Její drobné i větší gagy jsou nenásilné, neotřelé, správně vygradované, plynule na sebe navazují - a vesměs mají nadstandardní úroveň. P.S.: Zvedám hodnocení na 4* ... naprosto netuším, jaké trapné nedopatření stojí za původně prezentovanými ubohými třemi hvězdami. (28.07.2014)

Na tenhle film s Funesem si nejak nemuzu vzpomenout, takze jsem ho ted asi videl poprve a popravde receno, byla to jizda. Film pracuje se stokrat ohranou zapletkou zameny, nicmene mi tu prisel Funes silenejsi nez normalne a navic sem tvurci vlozily i nejake rasove otazky. I kdyz je tu spousta dokonalejch scen a skvelejch napadu a misty se najde i par originalnich zalezitosti, precejen sem si to nevychutnal na 100%, protoze Krampoluv dabing mi nevyhovuje, nicmene kuli tomu nebudu davat filmu nizsi hodnoceni. (22.01.2007)

VIDĚNO PO DLOUHÉ DOBĚ. NOVÝ DRUHÝ KOMENT. Mohu to jenom opakovat ale Gerard Oury prostě dělal francouzské komedii prestiž. Sice natáčel bláznivé komedie, které by mohly mít punc frašky ale dával jim velkolepost a až vyšší rozměr. S Louise de Funésem sice předtím spolupracoval již na třech filmech, ve všech se ale Louis dělil o plátno s nějakou druhou hvězdou (Bourvil, Montand.) Rabín Jákob je tedy jedinný Ouryho film ve kterém má praktický herecké sólo a využívá ho mírou vrchovatou. Konečně jeho postava není jen karikatura cholerika ale má i nějaký satirický rozměr, přesah do společnosti a projde si určitým vývojem. Během toho všeho si ale Funés dopřeje obrovské herecké sólo, které si ukradne celé pro sebe a spojí v něm několik komediálních disciplín najednou. Zde se dávají dohromady všechny jeho přednosti jako grimasy, hlasové a pohybové uměni apod.. V roli pana Datla (jako ten pták!) je vskutku neodolatelný. Až bych tento výkon nazval nejlepším výkonem jeho kariéry. On je totiž vlastně prostě dost dobrý i ten film, který dokáže kloubit témata jako rasismus, rozdíly mezi náboženstvími a dělat si z nich bezmězně srandu, aniž by to působilo trapně. A  to vše se zde daří  spojit s pasážemi, které připomínají až novodobou grotesku (ano, mluvím o výborné části ve žvýkačkové továrně.) To celé je docela výpravně natočené, má to skvělé tempo a to že Vladimir Cosma opět složil vynikajcí hudbu asi jen tak nepřekvapí, ale v tomto případě je titulní melodie teprve neskutečný nářez, ten člověk je prostě génius. Takže ano, Gerard Oury prostě dělal francouzské komedii prestiž, Louis de Funés minimálně v tomto případě taky a já je musím odměnit zachováním prestižního pětihvězdičkového hodnocení, které by mě ani nenapadlo měnit. Jo, a fakt nezapomeňte: Já jsem Datel! Jako ten pták!! Kchhh!!! Doufám, že se naučím jako Funés do doby než budu mít holku doufám a  budu ji tím jednou bavit.:D Když teda neumím imitovat trubku.. (19.10.2020)

"Jak že se to jmenujete?" "Žluna. Jako ten pták: chrrr...kvákkvák...bzzz...klovklovklov..." ;-) Jediná funésovka, která kdy v těchto končinách běžela s titulky. Umírající František Filipovský ji už nestačil nadabovat a televizi se asi zdálo nevhodné ještě za jeho života angažovat někoho jiného. Po několika letech byla pieta ta tam a Louise namluvil Jiří Krampol. Udělal to tak strašným způsobem, že se to odráží na hodnocení samotného filmu (viz 40 % Cinemy). Nespravedlivě. Kdo viděl titulkovanou verzi nebo tu se solidním slovenským dabingem, ví, jak je Jákob vtipný. Třeba celá sekvence v továrně na žvýkačky patří k tomu nejsrandovnějšímu, co Ludva kdy natočil. A ocenění si zaslouží i Gérard Oúry za to, s jakou lehkou samozřejmostí vmíchal do crazy komedie choulostivé téma rasismu. Kdybych neviděl, neuvěřím. 80 % (11.04.2003)