Kamera:
Haruhide IšiguroHrají:
Júki Kadži, Džun'iči Suwabe, Saori Hajami, Susumu Čiba, Júja Učida, Aja Endó, Minori Čihara, Takuma Terašima, Tošijuki Tojonaga, Hozumi Góda, Jú Kobajaši (více)Epizody(13)
-
Takaiko to Narihira: Ariwara no Narihira čóšin / Jukihira to Hiroko: Čúnagon Jukihira (E01)
-
Sadaakira to Jasuko: Józei-in (E02)
-
Munesada to Jošiko: Sódžó Hendžó (E03)
-
Jasuhide to Narihira: Fun'ja no Jasuhide (E04)
-
Azumakudari: Ono no Komači / Curajuki to Kisen: Kisen-hóši (E05)
-
Uta Hen. Plus (E06)
-
Jošitaka to Mijamoto no Jasumicu no musume: Fudžiwara no Jošitaka / Kó no Naiši to Mičitaka: Gidó Sanši no haha (E07)
-
Suenomacujama: Kijohara Nomocuke / Sanekata to Nagiko: Fudžiwara Sanekata-ason (E08)
-
Šónagon to Jukinari: Sei Šónagon (E09)
-
Nakoso no taki: Dainagon Kintó (E10)
-
Kaoriko to Fudžiko: Murasaki Šikibu (E11)
-
Mičimasa to Masako: Saikjó no daibu Mičimasa / Ukijo no cuki: Sandžó-in (E12)
-
Teika to Noriko: Šokuši-naišinnó Gon Čunagon Teika (E13)
Recenze (3)
Předně musím říct, že o poezii nevím vůbec nic a ještě méně o té japonské. Navíc o období heian toho vím asi stejně, jako o tehdejší/tamější poezii. Takže z pohledu historického potažmo poetického to brát nemůžu. Takže nakonec jde jen o to, jestli se mi to líbilo. Nejdříve mě zarazila kresba, i když už jsem se s něčím podobným dříve setkala, pořád to na mě působí trochu zvláštně. Přesto nemůžu říct, že by se mi nelíbila. Příběhy byly krátké, někdy v těch dvaceti minutách byly dva, ale přes jejich počet, jednoduchost a společné téma byl každý jiný. Bylo poznat, že předlohou je josei manga. Jediný problém jsem měla s postavami, které se objevovali ve více příbězích. Po týdnu čekání na nový díl mi mnohdy trvalo celkem dlouho uvědomit si, že vlastně vím, o koho jde. Mám ráda příběhy, co se mě nesnaží citově vydírat a ve svém vyznění působí uvěřitelně. ()
Je to již 11 století, kdy v Japonsku vznikla sbírka básní Kokin Wakashū. Byly do ní zařazeny díla 6 velkých autorů éry Heian. Utakoi se pokouší nám představit, jak asi tito autoři žili, především pak milostně. Konečně, většina básní ze sbírky prý hovoří o lásce. Jelikož tito spisovatelé měli blízko k císaři, nabývají vztahy postav forem obdobných dvorským milostným pletkám z dobrodružné literatury, i té evropské, byť jejich chování "obohacují" gesta, mimika i proslovy vlastní snad pouze anime. Frivolní sukničkář, nesmělý mladík i zásadový muž jsou mezi zdejšími typy přítomni. Ale všichni bez výjimky se alespoň jednou osudově a nezvladatelně zamilují, což samozřejmě má pozitivní vliv na jejich tvorbu. +++++ Přenést onu osudovost na diváka se však nedaří, zobrazené emoce na diváka vůbec nepůsobí naléhavě, spíš se snaží nalákat do pocitů "ach, to je krásné, ta láska, tu bolí, tu léčí." Přístup k tématu zavání kýčem, zvláště když je použit hudební podkres, rovněž tak snaha předat moudré myšlenky zašlých časů. Seriál tehdy tak vážní, až působí jak zneuznaný učitel ZŠ, který říká: "Děti, teď mě pozorně poslouchejte, protože až budete dospělí, tak by se vám to mohlo hodit." Ale přece si na Utakoi něčeho docela cením, totiž jak dokáže v určitých chvílích použít absurdního humoru tam, kde by jiní hnali "romantiku" do nesnesitelných výšin. Končím sice po pátém díle, ale podstatně méně otráven než u řady jiných anime této sezóny. ()
Nečekal bych, že mě to tak chytne. Příběhy jsou většinou romantické a točí se kolem básní, i když japonským básním neholduji, tak tohle mě hodně bavilo. Epizody jsou i komediálního ražení, takže hodně často se dobře pobavíte. Animace je moc pěkná a zaujala mě animace vzorů, kde vzor se nechýbe, ale osoba/předmět jo a tak to vypadá zajimavě a mě se to líbí. OP a ED perfektní písničky a už je mám v playlistu. 70% ()
Galerie (576)
Photo © TV Tokyo
Reklama