Mission: Impossible - Národ grázlů

Tramontate stelle! McQuarrie vinceró! Nejen u špionážních akčních thrillerů, ale vůbec u filmu všeobecně nejde stylem vyprávění čas vrátit ani zastavit, jen částečně zpomalit a Rogue Nation tak činí vskutku znamenitě. Oceňuji nevysokého scientologa, že se nebál podělit o prostor s královnou stehenního stisku Rebeccou Ferguson i režiséra, co spolu s Peterem Yatesem pochopil, že u auto-moto naháněček hraje významnou roli kromě střihu i burácení motorů (GP Maroko úchvatná) či že zase naopak přijde okamžik, kdy se nejmocnější ukáže prosté ticho. Přítomnost Londýna přinesla bondovský esprit i zároveň jistou rezervovanost v hodnocení, dokud ke mně nedorazí Mendesův přízrak.. (04.08.2015)

Živelná pecka míchající starý styl s modernou, v níž každá rána hodně bolí a vydá pořádné masité plesknutí. Záběry na Rebeccu Ferguson jsou ódou na nohy a Tom možná už stárne, ale s věkem v akčních scénách rozhodně přitvrzuje (protože "to líp vypadá"), navíc si ze sebe umí udělat srandu. McQuarrieho scénář je hodně klasická špionážní naháněčka ve stylu britské školy, která ale často jde proti stanoveným postupům série. Akce je prvotřídní, střih je radost sledovat (opera) a z hopsačky v Maroku drkotají zuby. Těším se až se mrknu znovu. Tento komentář, pokud jste ho dokázali dočíst se sám zničí za 5...4...3...2 (30.07.2015)

Jak kdybych na plátně viděl svoje první špiony, první auto-moto honičku, první poctivou rvačku. Jak kdyby McQuarrie rukou Ethana Hunta otevřel v místnosti, kterou dobře znám, ještě jedny, pečlivě ukryté dveře. A za nimi rozjel hru ze staré školy, ve které je místo pro londýnskou mlhu, překvapivé parafráze Casablancy a v duchu série i na vpravdě nemožné mise v čele s vodní nádrží, u které jsem ke konci téměř lapal po dechu za hlavního hrdinu. Před projekcí jsem pátému vkročení do téže řeky opatrně nevěřil, proto se z direktu čím dál sympatičtější party zvedám hodně ztěžka. Welcome to IMF. (30.07.2015)

Kompromis mezi De Palmovým prvním a Abramsovým třetím dílem, ovšem pozor, slovo kompromis tentokrát není nijak pejorativní. Ani náhodou. Christopher McQuarrie má talentu na rozdávání, protože po Jacku Reacherovi se potvrdilo, že krom scenáristy je i výborný režisér, a pátá Mission: Impossible nabízí velmi nápaditou a poctivou akci (už jen ta dechberoucí část v opeře je lepší než celý Ghost Protocol), krásně staroškolský špionský příběh plný zvratů všeho druhu a výborně napsané postavy (například z Benjiho v podání Simona Pegga se konečně stal plnohodnotný člen týmu a není to jen šašek pro zasmání, Ilsa v podání Rebeccy Fergusson to zase na všechny strany hraje tak krásně, že ji máme stále rádi, ačkoliv absolutně netušíme, oč jí jde). Toma Cruise v hlavní roli asi vážně nezbývá než obdivovat, ale víte, kdo mě z herců překvapil nejvíce? Jeremy Renner! Ještě nikdy mi nebyl tak sympatický, a to tady vlastně hraje obyčejnou kancelářskou krysu. Ano, ano, opět za to vděčí scénáři. Takže já tleskám a budu rád, když nemožnou misi č. 6 podnikne stejný tvůrčí tým. (08.08.2015)

Tom Cruise v roli Ethana Hanka chce překonat všechny Bondy a být americkým Bondem č. 1. Nicméně je trochu týmovější a občas i humornější (viz Vídeňská opera a scéna „Rakušan musí umřít“). Automobilová a motorková honička je výborně provedená a správně napínavá. Simon Pegg hraje dobře komického parťáka.Celkově je tým dobře obsazen. Ale zlatý hřeb je Recceba Ferguson se svoji šaramantní a tajemnou postavou, a hlavně excelentně zahranou. (30.07.2015)