Režie:
Rudolf RůžičkaScénář:
Jiří PavloušekKamera:
Jiří KačírekHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Josef Karlík, Jiří Kodeš, Gabriela Wilhelmová, Jana Švandová, Oldřich Slavík, Jaromír Roštínský, Jan Vlasák, Stanislav Zindulka, Jiří Dušek, Steva Maršálek, Karel Adam, Alois Liškutín, Milan Holubář (více)Obsahy(1)
Dvojice kriminalistů řeší případ dvojnásobné vraždy nedaleko výletní restaurace. (oficiální text distributora)
Recenze (20)
Pana Karlíka mám děsně rád, ale tady dělal jen to, co ostatní. Totiž nic. Ovšem zase musím přiznat, že když je scénář k ničemu, tak je těžké z toho cokoli vydolovat. Celé je to nudné, bez vzruchu, bez zajímavých okamžiků, prostě nuda, nuda, šeď, šeď. Do příběhu je zamícháno ještě další koření, které v tom udělá ještě větší zmatek. ()
30% - Tuctová, tedy podprůměrná studiová detektivka tehdejší doby podle rumunské předlohy. Navíc zbytečně zdlouhavá. Tehdy platilo, že (POZOR, SPOILER) když nějaký hrdina chtěl odcestovat do kapitalistické ciziny, tak se nakonec ukázalo, že byl pachatelem. I když jste ještě absolutně netušili motiv, tohle bylo spolehlivé. Ten motiv se nakonec dostavil. A nejinak tomu bylo i tady. ()
Napínavé bylo pouze to, zda tento ,, skvost" vydržím sledovat do konce nebo ne. Rumunští soudruzi vyšetřovatelé to vyřešili s úsměvem na tváři a šli novým zítřkům vstříc. Aneb jak říkal pan Zindulka v daleko kvalitnějším TV zpracování ,, byla to kapitální békovina". ()
Varování! Výpotky brněnského studia České televize mohou být silně návykové. Jejich sledováním navíc riskujete, že nebudete v noci hrůzou spát! Tato perla je původně rumunskou (!!!) detektivkou a vyznačuje se především úplně dementním scénářem, psychedelickou hudbou a samicí Švandovou s óbr naondulovanou hlavou, který se ztratila bambitka nebo co. To je vlastně úplně jedno. Co je fakt vtipný jsou rumunský jména, kterými se všichni častují a vrah, který při závěrečné konfrontaci čumí jak prase po první ráně. ()
Otíku, senzační námět - RUMUNSKEJ! No nějak se to soudruhům moc nepovidlo, je to přehlídka toho, co brněnská redakce v ranných osmdesátkách měla k dispozici, s panem Karlíkem v čele. Někteří herci slušní, většina nic moc, žádný opravdu dobrý a točilo se to zjevně narychlo. Konec je narychlo vařený zuřivé prohledávání kufrů je asi nějaký místní zvyk, v Humoreskách je to taky, už už to vzdávají, ošklivé šéfové na ně tlačí, padouch se už už směje ale pak hle - vítězství. A usvědčení podřeknutím je značně nepřesvědčivé. ()
Reklama