Stopy

Mělo to potenciál být o dost lepší. Nejvíc mi vadí. že Robyn většinu filmu vypadá, jako by tu cestu úplně v pohodě zvládala, čemuž se mi nechce věřit. Jo, v poslední čtvrtině je znát, že už to sotva zvládá a že je to na ni moc, ale jinak se tváří, jako by to byl obyčejný výlet, žádná extra námaha, celkem i pohoda... Nevím, jestli tohle je ten hlavní důvod pro to, že mi ten film nepřipadal silný, protože on mi ten film fakt silný nepřišel. Čekal jsem, že většinu času půjde sama se zvířaty, jenže on za ní pořád jezdí fotograf, co tu její cestu dokumentuje, a těch náhodných setkání s obyvateli pouště (aboriginci, postarší pár farmářů) je tu málo. Rád bych jich tu viděl víc, jelikož to patří mezi to nejlepší z toho, co ve filmu je. Vadí mi i první čtvrtina, kterou jsem musel přetrpět, abych se dočkal toho, že vůbec vyrazí na tu cestu. Jakousi poetiku to má, pár záběrů na přírodu je přímo úchvatných, ale i tak si myslím, že to mohlo být poetičtější. Dívat se na to dá, pár scén je fakt dobrých (u mě vede návštěva toho starého páru na farmě) a závěr je fascinující, ale i tak to na víc než na průměr fakt nevidím. Taková Divočina mě bavila víc. 3* (09.06.2019)

Nádhernej film, kterej zbytečně neřeší, kvůli kterejm vlastně problémům se Robyn k pouti rozhodla, ale místo toho ukazuje, jak těžký (ale i hezký) něco takovýho může bejt - ať už jde o tu cestu jako takovou, nebo o samotu s ní spojenou. Vlastně ani nevim, díky čemu přesně (na mě) ten film funguje tak přirozeně a tak hezky, jak funguje - jestli díky skvěle padnoucí hudbě, dobře vybranejm hercům (Wasikowská reálnou předlohu sice asi lehce přikrášluje, typově to ale sedí hezky - a třeba Adam Driver jako Rick Smolan je naprosto úžasnej, a to včetně toho jeho přerodu z totálního debila na někoho, komu na Robyn skutečně záleží), nebo jestli je to kvůli skvělý kameře a výpravě, díky čemu se na film kouká tak strašně krásně - asi je to všechno dohromady. Sympatický mi bylo i to, jak film nikam nespěchal, a já si tak moh s klidem užívat každou scénu a mít radost prostě jenom z toho sledování samotnýho - v tomhle mi to trochu připomínalo třeba Jarmusche a jeho posledního Patersona. Typickym příkladem tohodle je třeba scéna doprovodu Robyn tim starym aborigincem přes posvátný území - člověk nerozumí vůbec ničemu (to ostatně ani Robyn ne), ale nikomu ani ničemu to nevadí a naopak je z toho jedna z nejhezčích scén. Za mě jednoznačný překvapení a krásnej zážitek. (05.11.2018)

Miluju filmy, kde hrdina/hrdinka vyrazí na osvobozující pouť do divočiny nebo prostě jenom vyrazí do přírody jako únik před každodenní rutinou a stereotypem. Sám nad podobným dobrodružstvím přemýšlím. Někdy se takový film povede (Útěk do divočiny, A walk in the woods), někdy se zase nepovede (Divočina) a někdy je to prostě nemastný a neslaný jako v tomhle případě. Bohužel Stopy jsou ukázkový případ toho, jak může skvělý námět skončit velkou nudou, pokud není podpořený výborným scénáristou a režisérem. Hodně jsem se nudil a uspávací hudba tomu jenom napomáhala! Aspoň že kameraman sipohrával se záběry a obdivuju i tu práci se zvířaty (velbloudy a psem). Dám 3 hvězdy, ale s hodně odřenýma ušima... 50% (09.03.2016)

Príjemný a nenáročný film, ktorý ťahá skvelá Mia Wasikowska. Dlhšie hodnotenia nemajú v tomto konkrétnom prípade širšie opodstatnenie, nakoľko snímka ničím neurazí, no zároveň neprinesie nič, čo by divákovi utkvelo v pamäti na dlhšiu dobu a tak ak si ten aj neskôr spomenie na púť po stopách Robyn Davidsonovej, skôr než jej zážitky si vybaví v mysli okúzľujúce prostredia austrálskej púšte. (60%) (06.07.2014)

Niekedy slová netreba. A samota je najlepší priateľ. Pretože prečo nie. Ľudia vedia byť nápomocní a priateľskí, rovnako ako príroda a zvieratá ...a zároveň krutí a devastační. Obyčajný a bez akéhokoľvek pozlátka zmapovaný príbeh hľadania seba samého. Mia je čarovná a robí z obyčajného filmu príjemný zážitok. (09.08.2015)