Ill Manors

Mně se tahle nepěkně mrazivá skládačka ze životů drogových dealerů a prostitutek okořeněná stylovými rapovými songy hodně líbila. Tedy na filmovém plátně, jako ukázka, kam až se naše společnost může dostat. Jako realitu na vlastní kůži bych to v rámci dospívání rozhodně zažít nechtěl. Prodávání za dvacku nebo začlenění nováčka do gangu a následné zúčtování v důsledku nešťastné shody okolností patří k nejsilnějším pasážím Ill Manors. Co se všechno může dít v některých částech (nejen) Londýna, jen pár kroků od míst, kde „normálně“ žijeme, tenhle film vypráví tak dobře a natolik zajímavou formou, jako málo jiných filmů. Tleskám režisérovi Benu Drewovi za vynikající debut. (15.09.2013)

Tenhle film ono klasický klišé podává v první polovině ještě tím nešikovněji, že si vybral kluka, kterej všechno dělá fakt jen proto, aby dostal od svejch novejch kámošů trávu. Takže když do toho někdo rapuje o jeho "problémech", je to vyloženě k smíchu. Druhý příběh mi přišel tak nevýpovědní o čemkoliv, prostě jen obyčejná povídka bez sociálního přesahu, že ani nevím, proč to tu bylo, když vypravěč se o přesahy tak úpěnlivě snaží. Tím je z toho ještě větší bordel. A uvažování Drewa by mě fakt zajímalo. Tak strašně se tu svaluje vina na nějaký "systém", že mizí jakákoliv osobní zodpovědnost lidí za svoje chování. Čímž se to vše stává podivným odosobněným konstruktem, kde nějaká reálná špína není vůbec přítomná - protože reálná špína plyne z chování lidí v konkrétních situacích, ne z abstraktního zlého systému, který je tu přes ten zástup hajzlů jediným záporákem. A všichni ostatní jsou jeho oběti. Zapomíná se třeba, že v drogách nejede jen spodina, ale i největší boháči - není to věc primárně sociálního postavení ani majetku, ale především osobního slabošství (nebo osobního rozhodnutí - podle toho, jak to berete). Samozřejmě je to složitější, ale právě o to jde - dvouhodinovej film si může dovolit to rozebrat, podívat se na to z víc než jednoho úhlu pohledu a přemýšlet o tom - ne svůj primitivní závěr vyblít před diváka se vším patosem, co to jen jde. Ill Manors se uzavírá do krabice, zobrazuje výlučně pár zvolených postav (a občas u toho zarapuje o někom jinym, kdo měl krutý dětství - očividně každý britský pouliční feťák má několik mrtvých a několik alkoholických rodičů) žijících podle jednoho kódu, a tváří se, že nic jiného neexistuje a není teda cesty ven - ale to je lež. Není z toho cesta ven pro čtrnáctiletýho fakana, kterej nemá problém jít kvůli dávce trávy zmlátit kámoše, protože ten do toho světa patří a zaslouží si ho. A tvářit se, že neměl na výběr, je prostě pokrytectví a šílená zkratka. Není to žádná generační výpověď - je to pokus o omluvu chyb části jedné generace svalováním viny a na nějakou "prozřetelnost" nebo "systém" - v prvním příběhu vyvoláváním lítosti vůči někomu, kdo si ji nezaslouží, a v druhém výběrem někoho tak ultimátně politováníhodného, že tím mizí kontakt s realitou. (04.05.2014)

Předem upozorňuju, že Ill Manors jsou mi prostě vrcholně sympatický - ten film má koule, nebojí se technicky experimentovat, herci jsou slušný, nejedna situace je perfektně vygradovaná (za mě vede poprava u řeky) a drsná in da hood atmosféra je celkem autentická. Navíc celá tahle paráda stála 100 000 liber. To je pro představu třeba půlka toho, co stojí jedna dialogová scéna v Sherlocku Holmesovi. Zápory Ill Manors se prakticky všechny dají vztáhnout na to, že Ben Drew si to celý napsal a nakroutil sám. A vlastně je celkem zábavný z toho ty malý chybky vypichovat. Scénář například dobrou půlku událostí vytváří pomocí strašných náhod, což je vážně tak přibližně první/druhej semestr předmětu tvůrčího psaní. Stejně nepatřičně působí snaha režiséra celou tu mozaiku nějak filmově na konci uzavřít, což po něm fakt nikdo nechce a věrohodnosti taky moc nepomáhá fakt, že hlavní postava má silnější morální kodex než já. Ale stejně... (18.01.2013)

Pomalejší rozjezd, velmi dobrý děj, výborný závěr... asi takle. Britský gangsterky jsou prostě nepřekonatelný a ačkoliv se jedná o první režijní počin, který Plan B aka Ben Drew spáchal, tak se mu nadmíru vydařil. Ve filmu vidím, že se nemálo insipiroval i Adulthoodem a Kidulthoodem kde sám hrál a na konci Ill manors si také hodí malou cameo roličku. Ve výsledku z toho vzešel velmi solidní nadprůměr, se skvěle vybranými herci, parádními dialogy a naprosto výbornym soundtrackem, kterej jak hudebně tak hlavně lyricky dokresluje celý příběh. (07.12.2012)

Po půlhodině jsem měla nutkání to vypnout - ve filmu se vrší jedna temná, násilná scéna za druhou. Co člověk, to zničený život poznamenaný už od dětství. Nadávek a sprostých slov víc než těch normálních. Jediné, co to trochu zachraňovalo, byly na tělo psané rapové songy, které komentovaly děj či vysvětlovaly minulost postav. Ale proč se bahnit v takových kumulovaných hrůzách, jejichž evidentním cílem je pouze šokovat? ____ Pak se však jednotlivé epizodické děje začnout protínat, a i práce s časem a jeho posouváním dozadu i dopředu zaujme. Není to už jen proud děsivých historek z podsvětí a periferie, sem tam se objeví i nějaká naděje a ukáže se, že charaktery některých postav nejsou zcela propadlé peklu. SHRNUTÍ: Film, který se snaží být hooodně drsný. P. S. Absolutně mě nepřesvědčilo, že za bídný život zobrazených lidí může nějaký záhadný krutý systém. Pokud bychom za něj měli považovat státní aparát, tak ten naopak zjevně funguje - snaživá sociální pracovnice i policie. Kdo je na vině za zničené životy jsou převážně ti lidé sami. Jistě, nesou si často zlá traumata z dětství, ale jejich řešením asi nebude šířit násilí dál, že? (12.12.2020)