Režie:
Gilles BourdosKamera:
Mark LeeHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Michel Bouquet, Christa Théret, Vincent Rottiers, Thomas Doret, Romane Bohringer, Laurent Poitrenaux, Solène Rigot, Carlo Brandt, Thierry Hancisse (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Azurové pobřeží, 1915. Na sklonku svého života je Pierre-Auguste Renoir zasažen ztrátou své milované ženy, artritickými bolestmi vysokého věku a děsivými zprávami, že jeho syn Jean byl zraněn v boji. Jako zázrakem pak do jeho života vstoupí mladá dívka a starý malíř je naplněn novou, zcela nečekanou energií. Živelná a překrásná Andrée se stane jeho poslední modelkou a pramenem pozoruhodného omlazení. Jean se vrací domů na rekonvalescenci a stejně jako jeho otec podléhá nové, zrzavé hvězdě na Renoirově obloze. V středomořském ráji – a tváří tvář otcově přísnému odporu – podlehne této divoké a nezkrotné vášni… a postupně se v slabošském a válkou otřeseném Jeanovi začíná probouzet filmař. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (70)
Renoir je taký normálny film. Čo je zásadná výčitka tohto filmu. Film o oboch Renoiroch by mal byť výnimočný a nezabudnuteľný. Mal byť životnou úlohou Michela Bouqueta. Je "iba" jeho ďalšou skvelou úlohou. Inak film u mňa zabodoval svojou informačnou hodnotou, o súkromnom živote týchto dvoch velikánov som nič nevedel. Umelecky treba vyzdvihnúť kameru a hercov, scenár je tuctovejší. Ale kto povedal, že informačná hodnota diela je niečo menej, ako umelecká? Vadil mi dovetok, kde je porovnávaná kariéra Renoira ml. a jeho ženy, akoby ju tým tvorcovia chceli trochu dehonestovať. A to Renoir st. tvrdí, že si treba vážiť všetky ženy bez rozdielu. Čiže i keď ich kariéra skončí predčasne. ()
Režisérovi se podařilo přenést na filmové plátno celou tu nádheru Renoirových obrazů a dokonale vystihnout atmosféru, která provázela jejich vznik. Jsou to přímo vizuální orgie, doprovázené navíc krásnou hudbou. Děj filmu se odehrává v jednom z posledních roků Mistrova života, v době, kdy byl již hodně sužován nemocí a stářím. Jeho pozdní díla se rodila v bolestech a utrpení, ale přesto září pestrou škálou tónů jásavých barev. Malířovy moudré myšlenky a postřehy, týkající se života, malování a vnímání umělecké tvorby se jistě dotknou každého umělce a obohatí i člověka, který se sám alespoň dokáže z té krásy, kterou vytvořili jíní, radovat. ()
Pierre-Auguste Renoir: „Sme to my... starí ľudia, chorí, ktorých by mali poslať na front, do bahna a zákopov.“ Filmy o umelcoch, najmä výtvarných, si nenechám ujsť. Takže ma prirodzene nadchýna dozvedieť sa čokoľvek nové o ich tvorbe a impulzoch, ktoré ich k nej viedli. Navyše Renoir je film zo života umelca, keď mu už veľa radosti nezostávalo – pripútaný na invalidný vozík a trpiaci ťažkou artritídou, už ledva udržal štetec v rukách. Dvaja synovia bojujú vo vojne. Obdivujem ako filmári toto dielo poňali – krásne Azúrové pobrežie, mladé kúpajúce sa dievčatá, ktoré Renoira obklopovali do posledných chvíľ. Michel Bouquet ako Renoir, výborné. Prekvapilo ma, že herec držal v ruke štetec tak, akoby vedel maľovať, dokonca pri záberoch zblízka robil aj uveriteľné ťahy na plátne. Neskôr som sa dočítala, že štetec drží v ruke niekto iný – falšovateľ Guy Ribes. Veľmi rozumný a obdivuhodný nápad. Christa Théret ako Andréé pôsobí tak živelne, akoby ju práve vystrihli z Tizianových obrazov. Nakoniec za zmienku stoja obaja synovia – mladý Coco a Jean, dobre dotvárali atmosféru a posolstvo filmu. ()
Od životopisného filmu by som očakával viac ako stvárnenie umelca na sklonku jeho života a permanentné nahotiny Christy Théret, hoci je na čo sa pozerať. A nemyslím tým len tie obrazy. Inak film bez šťavy, nejakej energie, ako by to malo ostať len v toma artovom pojatí, kde počúvate šuchot štetca o plátno a cvrlikanie svrčkov, no dejovo je film vyprahnutý. ()
Vizuálna farbičková nádhera, odporúčam pozerať v čo najvyššom rozlíšení. Dejová linka síce miestami pokrivkávala a niektoré jej pasáže nudili, ale do veľkej miery všetko zachránila perfektná kamera a krásny obraz. Stačí sa len ním nechať unášať a vnímať všetku tú farbičkovú nádheru, prepracovanú do najmenších detailov. Ako aj sám maestro Renoir vo filme poznamenal - obraz netvoria ťahy štetcom, ale farby - tak toto tvrdenie platí aj pre tento snímok. Inak páčilo sa mi aj to, ako Renoir vysvetlil, prečo nemá rád čiernu farbu a okrem iného nahej Ch. Theret to veľmi pristalo :). 75/100 ()
Galerie (28)
Zajímavosti (5)
- Renoirovy tahy štětcem ve filmu nepředvádí Michel Bouquet, ale francouzský padělatel Guy Ribes, který dokázal svůj talent uplatnit legitimním způsobem. Je autorem všech Renoirových pláten, které se vyskytují ve filmu, a to díky Muzeu Orsay, jež mu povolilo soukromou prohlídku obrazů, včetně veřejně nevystavovaných. Režisér James Ivory si postěžoval na fakt, že kdyby měl tohoto padělatele už u filmu Přežila jsem Picassa (1996), byl by to vizuálně úplně jiný film. (Locksley)
- Natáčanie filmu prebiehalo neďaleko známeho letoviska Saint-Tropez a predovšetkým v botanických záhradách Domaine du Rayol. (MikaelSVK)
- Zástupcovia Francúzska zvolili snímku ako svojho kandidáta do boja o nomináciu na 86. ročník Oscara v kategórii Najlepší cudzojazyčný film za rok 2014. (MikaelSVK)
Reklama