Mezi náhrobními kameny

Neeson is walking for some money. Nejprve musím říci, že Liam Neeson patří mezi mé oblíbence, ale tenhle film je definitivně jeho nejslabším. Doslovně nic zajímavého a už vůbec nic, co bych v žádném jiném filmu neviděl se zde nepřihodí. Je to klišovité a nudné zároveň. Akce velmi málo a je tak nezajímavě natočená, že jí téměř ani nepostřehnete.Fanoušci pomalých, nudných a nezajímavých filmů stavěných pouze na příběhu, který mi zde také nepřišel výjimečný, budou možná šťastnější. Já už dlouho neměl při filmu tak velké problémy jej dokoukat do konce, jako zde. (15.10.2014)

Náhrobní kameny sahají atmosférou poměrně vysoko, tady patří dík kameře a především hudbě. Liam se odehrál svoje a s jeho postavou detektiva nedetektiva jsem neměl žádný problém. Kde to trošku drhlo byl příběh, kdyby se děj soustředil čistě na patráčku a atmosféru asi by se ani žádná vytýkačka nekonala, protože to v sobě mělo dobrou syrovost i temnotu, ale tím že se děj věnoval i malému černouškovi a jeho vztahu s Mattem se to zbytečně rozesíralo. Samotný finále bylo taky spíše zklamání, né uplný, ale ty prostřihy na náboženský nebo jaký vlastně kecy si mohli tvůrci fakt odpustit a nebo je vesrat jinam a ne do finálovky. Nebýt těhle mušek, bylo by to hodně dobrý, takhle je to "jen" dobrý. (20.10.2014)

Nevím, jak to ten Liam Neeson dělá, ale od momentu, co skončily Hvězdné války si rozjel role toho nejdrsnějšího a nejpřímočařejšího chlápka ve filmovém průmyslu. Nejdřív to bylo Taken, pak Neznámý, následně Mezi vlky a Non-Stop, aby u mě koncem roku 2014 přistál s postavou Matta Scuddera, kterej je lautr némlich to samý, co v předchozích filmech a mně to vůbec nevadí. Občas bych totiž potřeboval i já jednat tak, jako jedná Liam ve svých filmech. Jeho filmy tak pro mě budiž velkou školou. Mezi náhrobními kameny, ale nesedí jenom na postavě jednoho člověka. Také je to naprosto poctivá kriminálka, která skončí přesně tam, kde si dle názvu dokážete představit. A natočena je tak parádně, že pět hvězd by na ní bylo málo. Mimochodem taky mám radost, že prostor dostal skvělej Islanďan Ólafur Darri Ólafsson. Jeho role sice nebyla kdoví jak velká, ale účel splnila na sto procent...a to se sakra počítá. (31.12.2014)

Neeson impozantně vyhrožuje po telefonu dalšímu svinskému únosci dcery (tentokrát jde o dceru někoho cizího) v krimithrilleru, který narozdíl od 96 HODIN není o akci, ale stejně jako NON-STOP (kde měl Liam taky problémy s pitím) o atmosféře - tentokrát nikoli paranoidní, ale pěkně temné. Není to špička žánru (SEDM, 8 MM), ale solidní snaživá žánrovka. Trochu mě mrzela ta demýtizace jinak celkem mrazivých záporáků, o kterých jsem se zároveň nic víc nedozvěděl, ale černošský klučík coby Liamův parťák kupodivu neiritoval. 70% (26.01.2015)

Nepříjemná, mrazivá noir kriminálka plynoucí jako pomalá špinavá řeka... Jednoduchý příběh, v němž je hlavní hrdina Matt spíše průvodcem než hybatelem děje, dokazuje, jak důležité je se prostě ptát, protože i v chladném a odcizeném velkoměstě lidé vidí a vědí. Divákem očekávané komplikované pátrání plné zvratů se tak vůbec nekoná, film kráčí vcelku přímou cestou, přičemž některé detaily, náznaky či motivace nechává zcela stranou, neboť pro samotné jádro vyprávění nejsou potřebné (viz linka s DEA nebo věta "You know, I just wanted..."). Díky tomuto zdánlivě opomíjejícímu ale ve skutečnosti zcela záměrnému zjednodušení je divák o to víc nasáván precizně budovanou atmosférou. Svět filmu, situovaného do pozdních 90. let, svět sestávající z šedivých ulic, vesměs poloopuštěných budov a nejednoznačných charakterů plných osobního selhání tvoří vlastní mikrokosmos, v němž není místo pro lítost nebo soucit. Také sebezpytná touha hlavního hrdiny po odčinění vlastních hříchů akcentovaná v závěru filmu (a zmiňovaná v jiných komentářích), do konceptu vyprávění přirozeně zapadá vzhledem k tomu, že Matt Scudder není žádným rozervaným hrdinou, ale již vnitřně srovnaným člověkem, který si je dobře vědom nejen svých chyb, ale i hodnot, které jsou pro něj osobně podstatné. Sečteno a podtrženo, "A Walk Among the Tombstones" nepřináší žánrovou revoluci nebo životní herecké výkony. Ale temným, vtahujícím a opravdu poctivě odvyprávěným příběhem je. (18.03.2015)