Tři vejce do skla

Tak nevím, jestli tu zavládla nějaká všeobecná vlčí mlha, nebo co, ale podle mě tahle téměř Leacockovská parodie na detektivky rozhodně není ani nudná, ani překombinovaná, tím méně pak o ničem, či slabota. Nejen, že tu Burian předvede málem Chaplinovskou kreaci němé grotesky, obdařené srdcem, ale navrch tu i zazní jedna z jeho (tedy přesněji Mottlových) nejlepších písní, brilantní parodie "Oči černé". Tak co ještě chcete?!! (28.09.2018)

Přestože se tento film za našeho režimu snad díky Martinu Fričovi promítal často, mám pocit, že tahle komedie stojí poněkud níže než jiné veselohry Vlasty Buriana téže doby. Trojrole Vlastovi na tělo rozhodně nesedla, protože hrát tři různé charaktery, to nebylo nic pro něho. Jinak to byl jistě zajímavý pokus, jak udržet divákovu pozornost, aby neztratil přehled o tom, kdo je kdo. Navíc k tomu ještě přistoupil boj dvou band, které se chtěly zmocnit maharadžových diamantů, což měl být efektní a překvapivý závěr filmu, jenž v tu chvíli byl divák již tou změtí zápletek poněkud unaven. A tak Burian raději vyklouzl z filmu seskokem padákem. Jako klukovi se mi to moc líbilo, po více než půlstoletí to vidím jinak. (05.02.2018)

Babočka! Ne, admirál! Vincent! Tak tuhle nedoceněnou komedii mám rád. Vlasta Burian hned třikrát najednou? No neberte to. Navíc ve filmu, který vyniká trošku honosnější výpravou, krimi zápletkou a nějakou tou akční scénou. Oproti jiným Burianovkám je to prostě trošku netypické, lehce napínavé a ve finále velmi zábavné. (10.04.2016)

Upraveno v květnu 2020. Film Tři vejce do skla je estrádní exhibicí zuřivého klauna se zpěvy a detektivními skopičinami. Režisér Martin Frič zvolil za základ dvojjedinost a recesistické pojetí dědictví detektivních symbolů dokonalosti a mužnosti. Detektivní taškařice vydává duplikáty duplikátům a vyvolávaná dualita vzývá nově zrozené formy života. Realita dostává několikero rozličných podob, vše je v pohybu a hrozí velkolepou srážkou a následnou erupcí, která vše zpřevrací naruby, ke skutečnému tvaru věcí. Obrazy Ferdinanda Pečenky nabízejí harmonické souznění staveb velkých celků i klokotavou dychtivost hotelového mumraje. Hrdinou detektivní parodie je Vincenc Babočka (dobře připravený Vlasta Burian, též v roli duplicitního sebevědomého zločince Leona Webera), detektiv, marně se dožadující u nadřízeného vhodné příležitosti se naplno projevit. Je to génius i nešika, má devět životů a otřesům odolnou hlavu. A co více si přát, když všude kolem jsou jen zločinci, nebo podezřelí. A vycvičený pes Rolf skvěle svého pána doplňuje. Důležitou postavou je mahárádža z Yohiru (pozoruhodný Rudolf Kadlec), majitel kobrou hlídaných vejčitých diamantů. Recesistické detektivní choutky tady dosahují společně s mahárádžou svého skvostného vrcholu. Hlavní ženskou postavou je Jiřina (velmi zajímavá Míla Reymonová), Leonova milenka. Je nadšená z opětovného shledání s mužem svého srdce, přesto je ztracena z neustálé výměny dvou lidí v jednom těle. Výraznou postavou je Frank (příjemný Bohuš Záhorský), Leonův spolehlivý komplic v těch záležitostech zločinu. V případě potřeby hravě obstará černou práci. K výraznějším postavám patří také mahárádžův sekretář (příjemný Karel Dostal), věrný společník cizokrajného zájemce o kvalitní klenoty z drahých kovů. Z dalších rolí: mladá a obezřetná mahárádžova korespondentka Sandra Kotová (Helena Bušová), opatrnější holandský obchodník s diamanty van Houden (Antonín Novotný), s Babočkou nespokojený policejní ředitel (Theodor Pištěk), či slavní detektivní předchůdci Nick Carter (Jiří Hojer) a Lecocq (Josef Zora). Tři vejce do skla jsou oddychovou zábavou bláznivého druhu. Ze všech těch mnohých a v mnoha směrech podobných variací hřmotného klauna je pro mě tento film jedním z nejpřijatelnějších. (26.09.2009)

Tři nebo čtyři? Asi 3 a půl, ale... Film se mi vždy líbil, ačkoli jsem ho nedokoukala nikdy do konce. A pak jsem zjistila, co bylo tou příčinou. Neobvyklé lázeňské prostředí, kouzelná kolonáda, chytrý pes, herecké osazenstvo, ... To vše se mi zamlouvalo, ale nikdy jsem vlastně nepoznala, jak to bylo s těmi dvojníky. Děj, i když poměrně nenáročný, je totiž v jistých pasážích moc "přeplácaný", tudíž až nudný. Snad proto mě film tak neudržel u obrazovky. Ale závěrečná scéna, kdy se v malém letadýlku ("a la Agatha Christie" a Smrt v oblacích) vše vyřeší, je tak kýčovitá, až se mi líbí. (19.01.2008)