Oko dravce

Je to našlapaný, peláší to jak splašený nadopovaný kůň za nejkrásnější klisnou, jedno překvápko střídá další, opravdu netušíte kudy se děj bude nadále ubírat, jenomže... Množství nelogičností a ptákovin ke konci stoupá neuvěřitelně, rozmluvy o synkovi a bráchovi většinou otravují a brzdí tempo (vystříhat, hned bychom se dostali někam k velice příjemným 90 minutám), stopáž je přepálená, konec natahovaný a vůbec, nejsem nespokojený, ale čekal jsem podstatně víc. Podruhé do kina i přesto vyrazim, protože jsem se bavil perfektně od začátku do konce. Jenom mám trošinku problém s vyprcháním z hlavy, protože už si po nějakých dvou hodinách vybavuju úplný kulový. 3*+ (29.09.2008)

Hitchcock a Kubrick na speedu, kterým chybí sofistikovanost, ale zato mají koule. D.J. Caruso po nepřiznané vykradačce OKNA DO DVORA v DISTURBII přichází s variací na NA SEVER SEVEROZÁPADNÍ LINKOU v OKU DRAVCE (scéna na poli za bílého dne!) a přimíchává k tomu 2001: VESMÍRNOU ODYSSEU, protože pochopil, že už nestačí být "jen" hi-tech, ale je nutné být sci-fi. Nemám totiž za to, že film je s přibývající stopáží čím dál béčkovější a hloupější, ale že akce je v duchu akčních filmů čím dál tím přepálenější až do úplného závěru (čím by byla první M:I bez za vlasy přitažené scény v tunelu či SMRTONOSTNÁ PAST bez seskoku z budovy na hasičské hadici?). A akci D.J. Caruso umí, a tak pokud máte vytrénovaný zrak, v dvousekundové změti obrazů se budete perfektně orientovat díky nájezdům a odjezdům a fyzicky pocítíte tříštící se kov aut (což je dáno hlavně díky rytmicky rušícím jednosekundovým prostřihům, posílením zvukových efektů a "mediaventureovskou" rytmizující hudbou, která dělá hodně). Jenže zatímco u Hitchcocka jsme se postupně dozvídali, že "ti zlí" jsou "ti navrchu (ve vládě)", tady to víme hned a závěrečné utvoření páru působí sice decentně, ale hrozně zastydle a zpátečnicky (žádný vlak zajíždějící do tunelu se nekoná). Napětí a pocit paranoie byl permanentní, ale nadšení mi kazil fakt, že jsem napřed a že se jedná o popcornovou jednohubku, která ustála sentimentální dialogy díky výbornému Shiaovi a která není tak vypravěčsky vysoustružená, protože se vrací zpět a dialogovky retardují temporytmus vyprávění. (04.10.2008)

Tempom našlapaný hi-tech thriller, ktorý ale neprináša nič osobité a atraktívnym ho robí iba účasť Shia LaBeoufa a nálepka „Executive Producer Steven Spielberg“. V rovnakom žánri operujúci Tony Scott má vlastný režijný štýl a jeho hi-tech thrillery sú svojské, audiovizuálne kreatívne. D. J. Caruso je skôr rutinér, ktorý nič nepokazí, ale ani neposvätí. A to mi pri dvojhodinovej akčnej žánrovke bez hutnejšej psychologizácie postáv nestačí. (21.10.2008)

Nepřítel státu meets Terminátor meets Matrix meets me... uplynul víc než rok a Shia pořád těžce ruluje. Kupředu ho popohání D.J. Caruso nadopovaný slušným rozpočtem, lišáckým scénářem a spoustou dobrých nápadů. V každé zatáčce se bojíte, že se ten film vyseká, ale je to jako kdyby do sporťáku od Japonců někdo narval technologii od NASA. Všechno sedí, všechno drží a když to akceleruje, tak se vám obličej protahuje do slastného úsměvu. Největší překvapení babího léta. (12.09.2008)

At the beginning there where two Shias... Drsná akční smršť, která i protřelému veteránovi vytře zrak. Sice to chtělo na začátek hodit hlášku; Nepříliš vzdálená budoucnost a ne hodit tam už příští rok, aby to občas nepůsobilo tak hloupě, ale co. Tenhle film nechce sbírat ceny za inteligenci. Chce vybuchovat. Shia byl snad největší drsňák za celou svou kariéru a to hrál (mě) lemráckého flákače bez ambicí. Michelle Monaghan role sedla jako ulitá a Billy Bob Thornton mi občas připoměl Clinta Eastwooda (aka drsného Harryho). D.J. Caruso to zvládl na jedničku a být mi míň bylo by to za 5. "Kávovary mají časovače..." (07.11.2008)