Babovřesky

Děkuji svým milým spolubydlícím, že mi ukázali pár klíčových scén z této abysmality, čímž mě podnítili k sepsání následující úvahy. Nebudu tento text nazývat komentářem, neb jsem z filmu viděl jen úryvky, ale jak již pravil Goethe "detail vypovídá o celku", a tudíž i já k onomu celku, jménem Zdeněk Troška, mám co říct. Že Babovřesky dosahují skutečného tvůrčího a uměleckého dna již bylo řečeno ostatními, já chci však poukázat na to, že tento problém začíná přerůstat hranice filmového média, potažmo umění obecně a začíná být nebezpečný. Masově sledované filmy se stávají více než neškodnou zábavou. Jak pravil známý myslitel Slavoj Žizek, mnohdy právě filmová fikce utváří naši realitu, resp. vnímání reality - film ovlivňuje tvorbu naší ideologie. Filmy se v dnešní době stávají prostředkem k sociálnímu učení, jsou nositelem určitých sociálních vzorců, a tedy mají vliv. Na řadu tedy přichází otázka: nese autor určitého uměleckého díla za něj odpovědnost? Má odpovědnost za to, jak bude jeho dílo přijato audiencí? Inu, kloním se k názoru, že spíše ne, protože umění by nemělo být nijak omezováno a svazováno. Mělo by být zcela svobodné, pokud a dokud neomezuje svobodu někoho jiného. Teď by se mi chtělo říct něco o tom, že výjimka potvrzuje pravidlo, popř. že vražda na tyranu není zločinem, aby jasně vyplynulo, že - ne, nechci Trošku zavraždit - ale, že zrovna filmař jako on by za intelektuální regres, který svou tvorbou způsobuje, odpovědný být měl. Ale naštěstí na tom stavět nemusím, neboť kámen úrazu Zdeňka Trošky přichází s tím, že on sám se za umělce per se nepovažuje. Naopak se vymezuje proti filmovým kritikům a vydává se za lidumila, který zkrátka točí filmy pro lidi, přičemž jako argument mu slouží sledovanost a výdělky jeho filmů. Pokud Zdenda skutečně chce něco dělat pro lidi, pak by jistě měl přijmout alespoň základní odpovědnost za dopad své tvorby na publikum. Zdeněk Troška svými Kameňáky a nyní i Babovřeskami záměrně na lidi vypouští primitivismus a kokotismus nejhrubšího zrna. A pokud jej přímo nevytváří, pak jej minimálně legitimizuje a potvrzuje, říká "takhle je to správně". Záměrně českým divákům sere do huby a chlácholí sebe i ostatní, že je to v pořádnu, neb my přece ty jeho sračky tak dychtivě žereme! Ano, jistě je i naše chyba, že Troškovy filmy sledujeme, možná i větší porce viny náleží nám, jenže problém masy lidí spočívá v tom, že si někdy není schopna říci "dost". Zkrátka někdy neplatí, že víc hlav víc ví, ale právě naopak - viz psychologie davu... Neměl by být Troška jakožto autor-lidumil ten, kdo udělá první krok a přestane nám podsouvat, že je normální chovat se jako postavy v jeho filmech, popř. že je normální si jeho odpadní filmy užívat a "učit se" z nich? To, že se prase rádo rochní v bahně přeci neznamená, že na něj budeme donekonečna bahno přisypávat. Samozřejmě, že pro řadu primitivních lidí je pohodlnější nepřemýšlet a raději se vyvalit na dvě hodinky u Troškova majstrštyku, jenže takhle se z toho primitivismu průměrní diváci nikdy nevyhrabou... Neříkám, že je třeba 24 hodin denně sledovat "ČT2 - ty dokumenty", ale cíleně ze sebe dělat čuráky u Babovřesků? Všichni diváci, jak tady jsme, se tím akorát utvrzujeme v tom, jací jsme primitivní kokoti. I když já tedy jen zčásti, protože jsem celý film neviděl. :) Nechci tady svolávat proletáře všech zemí, protože socialismus je hnůj, ale kurva lidi, když už nic, tak aspoň přestaňte na toho Trošku chodit do kina! 0/10 (06.03.2014) (méně) (více)

O něco méně uvřískaná komedie, než bych čekal. Nouze o dobré náměty v českém filmu naučila Trošku housti na notečku lidového humoru. Nejdříve nás režisér uvede do postupného seznámování se svérázným koloritem obce Babovřesky a jejími svéráznými postavičkami oplývajícími tu méně, a tu zase více, pěknými i nepěknými vlastnostmi. Patří sem hamižný a mírně korupcí načichlý starosta Stehlík (Pavel Kikinčuk) a jeho "sexy" rodinka (Veronika Žilková a spol.), jeho pomlouvačná, od dob normalizace zde "zapomenutá" postarší sekretářka či spíše baba Horáčková (Jana Synková), dav babek - nehereček a také do vesničky přijíždějící mladý a nový farář se jménem, které nejde absolventovi theologie moc k duhu, a sice Šoustal, se kterým si užil a ještě užije své, a za ním sem přijíždí tak trochu inkognito jeho sestra (Lucie Vondráčková). Zpočátku je cítit absence nějaké nosné zápletky, moc se na to nehledí, a to až do konce filmu neodezní. Nejdříve se film předvádí, jaký neotřelý gag hodí do placu a překvapivě gagů není přehršel po celou, více jak dvouhodinovou stopáž filmu. Největší zastoupení mají sexuální gagy a s nimi spojená nedorozumění. Zkrátka někdo někoho viděl dělat něco "nemravného", a i když to tak není, tak si to hned vyloží po svém. Tohle se ve filmu vyskytuje ve zvýšené míře, a i přes jistou vtipnost, to bylo už napotřetí podáváno natahovaně. Ve druhé polovině, a zejména v závěrečné třetině, se film zcela od gagů distancuje, což působilo zajímavě, a najednou tady byl režisér, co má talentu na rozdávání, ale rád s ním mrhá. Zčistajasna film ve své nekomické rovině začal hýřit nápady a Troška si začal sympaticky utahovat jak z diváků, tak z filmu samotného. Film přesto působil z hlediska dramaturgie dost nevyváženě. Originálních nápadů bylo ve filmu bezpočet, ale ne všechny byly uspokojivě využity. Neškodilo by více vypointovaných situací. Když např. přišla pointa se scénou holuba sedícího na drátě nad zaparkovaným autem starosty, kterého po celou dobu marně odhání, bylo to právě to, co filmu občas scházelo i v jiných scénách, které zanikly, anebo naopak svým vyústěním překvapily. Dvě scény jsou z mého hlediska naprosto "masakrózní"a nacházejí se v poslední půlhodince filmu. Škoda, že ve filmu přišly až poměrně pozdě, protože času bylo dost. Rozjezd byl celkem obyčejný, především vizuál nestál za moc. Občas scéna nasnímaná jak ze standardní televizní inscenace, a to se dost často střídalo s podařenějším nasnímáním scén, jako třeba ta, ve které má ve vile po mrtvé tetičce Gertrudě strašit. Na scéně se v první polovině objevila charismatická Bílá v roli bohaté cikánky a to je role, která ji sedí jako ulitá a ze své herecké kariéry ji zvládá nejlépe, ve druhé polovině to byli debilové a spol., řeč je o hokejistech Voráčkovi, Pavelcovi a Kovářovi. Nechápu, co takoví mameluci pohledávají ve filmu. A tyhle zdánlivé drobnosti právě filmu uškodily. Kdyby to Troška vychytal, eliminoval a nepustil do filmu všechno, co se namanulo, včetně trapných (a kamerovým trikem "naspídovaných") babek z návsi, bylo by to méně rozhárané dílo. Je pravda, že jsem se moc gagům a slabším hláškám nezasmál. To by se v příštím díle mělo rovněž odbourat. Přesto jsou Babovřesky jasným aspirantem na další trilogii v režisérově filmografii. S návazností na Slunce, seno...bych byl opatrnější. Žezlo po nesmrtelné Škopkové si tady nikdo nedovolil převzít, ale co není, může být v budoucnu. Dobrých herců tady bylo požehnaně. Redifinice lidového humoru (a nejen něj) proběhla uspokojivě. 60% (30.06.2013) (méně) (více)