Švadlenka

Jedna hvězda za úžasný herecký výkon a vtip Hugo Haase, druhá za krásu Lídy Baarové a třetí panu režisérovi -naopak bez hvězdy pan scénárista - protože příběh jak z červené knihovny byl zajímavý hlavně a pouze rolí Hassova "Francouze" a pevně věřím tomu, že ty své slovní hříčky a vtípky si tam Hugo Haas dosazoval sám.... (03.07.2013)

Musím svoje hodnotenie rozdeliť na dve časti. Prvá časť: film. Tento film je , taká klasická komédia z prvej republiky. Scenár je naivný a už dopredu je jasné ako ten film skončí... Druhá časť: Lída Baarová : Lída bola v tomto filme krásna, bola krásna ako len môže byť žena krásna , bola príťažlivá, trošku naivná, no naozaj ideál krásy tých rokov... Film hodnotím 65%. (07.04.2013)

Komedie o módním návrhářství a o tom jak Haas finančně podporuje Baarovou za její návrhy. A moc se mi líbila Haasova mluva. Ale ten konec samozdřejmě přihlouplý. Jaká to náhoda že se vybourali zrovna u budovy ve které pracoval Lídin frajer. A jak se všechno honem rychle vysvětlilo že nejsou milenci a že nemá nikde žádné dítě. Aha. To že Haas držel Baarovou v náruči a ohrabával ji, tak to je v naprostém pořádku. Ale tím že to nebylo nudné, tak tu hvězdičku navíc dám. (15.09.2018)

Švadlenka je rozverně naloženou veselohrou s feministickým sebevědomím a melodramatickým podhoubím bytí v bohatě prokreslené stavbě obrazů. Melodramatická podstata si zaslouží horší hodnocení, naštěstí dominuje satirizující škádlení laskavého klauna, vydává se za gaunera šarmantního francouzského řádu a buduje slávu té vlastní genialitě. Imaginární, herecké, i té skutečné. Intelektuální klaun bezezbytku prožívá své výsadní postavení, nechává se uctívat, vyžaduje obdiv ikonickým ukázkám tvůrčí inspirace a s elegantní bezprostředností se zmocňuje každého možného náznaku mistrovského díla módního návrhářství. Vedle klauna uspokojí také vizuální atrakce obrazů. Již samotné konstrukce pohledů se stávají uměleckým krejčovstvím, používá filigrány a světlé flitry z okvětních plátků tří základních filmových barev, vznáší se nade rozevírající se ostří krejčovských nůžek. Obraz Ferdinanda Pečenky nabízí bohatou hostinu, hýčká detaily a prokreslený hlubotisk, zvýrazňuje expresi not hravého úderu. Předloha Olgy Scheinpflugové se vyznává odlehčeným feministickým vzdorem, Martin Frič mu dal fyzickou podobu. Hlavní postavou veselohry a melodramatické kauzy je Líza Bártová (velmi zajímavá Lída Baarová), mladá dívka, učící se řemeslu švadleny. V převažujícím mužském světě není to budování vlastní profesní kariéry módní návrhářky nikým podporováno, ale dívčí vitalitu neodradí. Hvězdou filmu je François Lorraine, aneb František Lorenc (rozkošný Hugo Haas), evropský guru módního návrhářství z pařížského velkého světa. Je neutuchající časovanou pumou, jeho satirické nasazení sklízí aplaus za ekvilibristiku slovní magie i za sebevědomé uchvacování těch nehmotných statků nadaného mládí. Výraznou postavou filmu je Tonka (příjemná Věra Ferbasová), Lízina kamarádka již od dětských let, její spolubydlící a spolužákyně v učení švadleny. Rozkvět mládí zatouží po lásce a vzájemné přitažlivosti. Důležitou postavou je Jan Tomáš Krejčí (sympatický Vladimír Borský), majitel automobilové továrny. Náhoda, setkání, jež vyvolává žár lásky, jistý druh žárlivosti a touhy po těsnějším objetí. Z dalších rolí: k učícím se švadlenám přísná majitelka módního salonu Yvette (Růžena Šlemrová), Lorrainův francouzský sekretář se slabostí pro pihy Alfons (Bedřich Veverka), Lorrainova na zneužívání talentu ochotně spolupracující pražská milenka Mici (Adina Mandlová), Lízin starostlivý otec a hodinář Bárta (Theodor Pištěk), Lízina milující maminka (Ludmila Babková), otec Tonky, kamarád Bártovy rodiny a školník Houžvička (Václav Trégl), či noční hlídač (Eman Fiala). Švadlenka není v televizních pamětnických pásmech obehraným kusem. Melodramatická linie je komerční potřebou doby, dominujícím prvkem je neposedně roztomilý humor laskavého klauna a jarní vůní prozářené obrazy. Rozkošná to zábava a obrazové obžerství s poezií i možnými výtkami. (20.05.2020)

Baarové to tu fakt slušelo... bohužel během několika málo následujících let nabyl její obličej beznadějně obdélníkového tvaru a tak i přes své mládí působila jak usedlá žena středního věku. Ovšem co jí zůstalo, byl fantastický hlas plný tragiky, škoda, že ji režiséři nevyužívali do velkých dramatických rolí. Jinak se jedná o spíše průměrnou komedii, plnou Haasova tradičního brebentění (tak mladá a už učednice... ta může udělat kariéru, třeba už za rok bude... bez místa) a Ferbasové chechtotu. Veverka naopak tradičně prokázal, že v podstatě nic neovládá - ani hraní, ani zeměpis (kreslí Paříž na východ od Prahy) a navíc je silně nepůvabný. Za zmínku stojí, jak Frič na začátku dělal oslí můstky mezi scénami. Marvan řekne, že to rozmázne, a vzápětí se obraz rozmaže. Pištěk sdělí, že je nejvyšší čas, a zrovna začnou bít hodiny. Kdosi řekne, že se propadne, a příští scéna ukazuje, jak jede páternosterem dolu. Né že by mě to nějak nadchlo, ale zajímavé to je. (06.07.2013)