School Is the Foundation of Life
Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Julius KalašHrají:
Theodor Pištěk, František Smolík, František Kreuzmann st., Jaroslav Marvan, Ladislav Boháč, Václav Trégl, Karel Postranecký, Čeněk Šlégl, Marie Burešová (více)Obsahy(1)
Štěstí. Co je štěstí? Muuuška jenom zlatá…! Je celkem zbytečné tázat se, proč jsou filmy ze studentského prostředí tak oblíbené u diváků všech věkových kategorii. Každý z nás prošel (či právě prochází) nějakou školou a ve studentských filmech hledá odraz svých vlastních vzpomínek nebo čerstvých zážitků. Studující mládež pronikla do českého filmu mnohokrát. Ve 30. letech minulého století to byly především sentimentální historky o prvních láskách a popletených profesorech. Režisér Martin Frič natočil v druhé polovině třicátých let dvě výborné veselohry Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše, které byly inspirovány romány Jaroslava Žáka, dokonalého znalce středoškolského prostředí. Oba snímky dodnes patří k divácky nejúspěšnějším snímkům. Škola základ života má prostý děj, dokonale však vystihuje jednotlivé typy studentů i profesorů. Ladislav Pešek se představil v nezapomenutelné roli studenta, který neopomine jedinou příležitost k rošťárně, František Filipovský naopak hraje podlézavého šplhouna a udavače, Antonín Novotný zase obletovaného školního krasavce. Jejich důstojné pány profesory si s chutí zahráli František Kreuzmann, František Smolík, Ladislav Boháč, Jaroslav Marvan a Václav Trégl. Ředitele gymnázia si poté zahrál Theodor Pištěk. (Česká televize)
(více)Recenze (408)
"Nechceš jít večer do biografu ?? Jestli jsi dutej, já to za tebe vemu.." - "A co dávají ??" - "Ve Víru vášní.." - "Ale kdepak, to mě nebaví !!" - "Co blázníš, člověče ?? Máme to zakázaný !!" - "Vážně ?? Tak to já bych šel.. A víš určitě, že to máme zakázaný ?? Abychom se nezbodli !!" - "Samo, litr !!" - "Tak pojď !! Jdeme na ty vášně ve víru.." ;) ()
Další z pamětnických klenotů dnes mírně ve stínu slavnější "Cesty do hlubin". Oba filmy si jsou podobné po formální stránce i námětově (scénář u obou dle námětu jednoho autora), nicméně Frič o rok později natočil lepší komedii, i podstatně naléhavější, což přinesl osudný čas. Třicátá léta se blížila ke konci, strach o okleštěnou republiku narůstal a mimo jiné vznikaly i dobré filmy. ()
"Ich habe gesagt!!!" Kdo by neznal kultovní hlášku se "šťastnou zlatou muškou? Škola základ života vyloženě "neztrestá" bránici jako Burianovy komedie, i tak je ale úsměvná. Na první pohled jde o všední exkurzi do prostor reálného gymnázia, která je však díky mnohým nezapomenutelným momentům a hláškám nevšední podívanou, na níž se zub času podepsal minimálně - ať už šlo o zmatkovitého matematikáře, vtipnou hodinu němčiny či nečekanou inspekci. P.S. "Hrajete tenis?" ()
Veľmi príjemné, staromilsky roztomilé a s niekoľkými výbornými humornými hláškami. Jediné čo mi trocha udrelo do očí bol vysoký vek študentov, kde niektorí mi s tými profesormi splývali, ako keby boli rovesníci (hlavne s novou mladou učiteľkou a tým mladým profesorom). Neviem, nerozumiem tomu, možno to má súvis s tým, že asi v tej dobe bolo málo detských hercov. V každom prípade aj tak vysoko nadpriemerná záležitosť. 85/100 ()
Opravdu vydařená komedie ze školního prostředí. Několikrát jsem nemohl až popadnout dech, jak jsem se smál (školní zemský inspektor, mrož, básník-trpaslík...). Spoustu věcí se do teď nezměnilo, třeba úvodní prohlášení o studentech a profesorech. : )) Ale hlavní zápletka by dnes už naštěstí nemohla fungovat, takže to na mě působilo trochu divně, ale ne zas tolik, abych měl pokažený zážitek. Ladislav Pešek jako vždy exceloval. ()
Galerie (6)
Photo © UFA
Zajímavosti (29)
- Profesor Bartoš (Ladislav Boháč) říká při obědě suplentce Boženě Lachoutové (Marie Burešová), že matematik Koďousek (Václav Trégl) má svatbu vypočítanou na rok 1942. Později si Koďousek pročítá své životní plány a svatbu má naplánovanou až na rok 1943. (pjotri)
- Režisér Martin Frič chtěl postavu ředitele gymnázia opticky ozvláštnit a napadlo jej, že by mohl být plešatý. Tehdejší maskéři nedokázali vytvořit věrohodnou pleš na stávající vlasy a Theodor Pištěk rozhodně odmítal obětovat svoji hustou kštici. Jít pod břitvu jej přesvědčila až finanční kompenzace. (Haller)
- Jediná pieseň, ktorá zaznie vo filme a zaspieva ju septimán Áda Čuřil (Ladislav Pešek), je trampská pieseň "Maminko mámo", ktorú zložil a otextoval Jarka Mottl. Ale celkovo je vo filme potlačovaná diegetická hudba, nedošlo ani na zapojenie piesní vtedajšej populárnej dievčenskej skupiny Bajotrio, s ktorými sa počítalo ešte v technickom scenári filmu. (Raccoon.city)
Reklama