Hamburger Hill

Až moc citelně chybí Hamburger Hillu výraznější postava, které by divák mohl fandit nebo ji naopak nenávidět, a taktéž postrádá scénu, která by ho alespoň na okamžik uzemnila . Velká realističnost se filmu sice upřít nedá, ale jinak se jedná o velmi "nemastný, neslaný" snímek jakých se za posledních 30 let natočila velká spousta. Průměr. A to mám pro válku ve Vietnamu ve filmovém podání velikou slabost... (14.02.2010)

Nemůžu souhlasit s relativně vysokým hodnocením tohoto válečného dílka nazvaného podle amerického masa mletého na kopci u vietnamského údolí A Shau - bitva se tu skutečně roku 1969 udála...Scénář je zmatený bez bez nějakého směřování filmu - a k tomu žvatlavé a schématické dialogy. Až zbytečně krvavé jsou orgie vyhřezlých útrob a chybějících končetin ve vlastních (tedy amerických) řadách, zatímco vietnamští nepřátelé nejsou buď vidět, nebo - jsou -li, pak padají mrtví na povel. Nesmyslné lezení pěšáků blátem nahoru a snad úmyslné klouzání dolů v nejtěžší bitevní vřavě; nekrytě pobíhající amíci zabíjení schovanými vietnamčíky; pěchota USA v roce 1969 nepoužívající žádné těžké zbraně - výjimku tvoří pár scén s napalmem z letadel, ovšem eventuální zasažení bojovníci Vietkongu nejsou vidět ani slyšet (na rozdíl od filmu ve skutečné bitvě bylo samozřejmě použito kromě letectva i dělostřelectvo, shozeno bylo 450 tun bomb a 68 tun napalmu). Ve filmu se nedozvíme, že kopec byl celý prokopán vietnamskými tunely, což umožňovalo účinnou severovietnamskou obranu. Za dobré viditelnosti jsou američtí vojáci opakovaně masakrování svým vlastním nízko letícím letectvem a to přes jasnou signalizaci pilotům (v reálu byli zabiti US vrtulníky pouze dva Američané, a to na rozdíl od filmu v nepřehledném terénu)... Tohle nebyl válečný film, ale spíše amatérské video, např. takové Údolí stínů bylo o několik tříd lepší. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=lvr3s6_Tj0Q (24.05.2010)

Pro mě osobně veliké překvapení. Hamburger Hill není v takovém povědomí filmového diváka jako třeba Četa či Olověná vesta, ale docela zdatně oběma i jiným konkuruje. Velice špinavý look (bojuje se prakticky jen v bahně) dokrášluje nádherný chaos v akčních scénách, kdy občas nevíme kdo na koho vlastně střílí (a občas to neví ani sami vojáci), ale přesně takhle se mi to líbí a líbilo se mi to i v Údolí stínů. Akční scény se průběžně prolévají se scénami s klasickou military konverzací, kam scénárista krásně dokázal zakomponovat realitu oné doby prostřednictvím jedné z postav, vyprávějící, proč se vůbec do Vietnamu vracel. Konec je sice strašně urychlený a nezapamatování hodný, stejně jako všechny herecké výkony, to mi však zážitek ani trošku nezkazilo. PS: Philip Glass ! (17.03.2009)

Vietnamská válka je jedním z nejfrekventovanějších témat americké kinematografie a na svém kontě má spoustu slavných, ba legendárních titulů. Hamburger Hill se jim ani zdaleka vyrovnat nemůže, na režisérské židli neseděl nikdo z těch, které masa filmových fanoušků pokládá za záruku kvalitní podívané, a ani mezi herci se neobjevují žádná zvučná jména. Rozpočet nebyl na poměry žánru nijak oslnivý a vůbec nic nedávalo předpoklad, že vznikne víc než tuctový film s profláknutým tématem. První třetina snímku opravdu předvádí jen to, co jsme už mnohokrát viděli. Ale jak se vojáci dostávají stále hlouběji do džungle a především jak pomalu stoupají po stále příkřejším svahu a jak se každou hodinu zvyšuje odpor odhodlaného protivníka, stále zřetelněji se objevují hlavní přednosti filmu. Realističnost a autenticita. Vysílení vojáci, které bombardují kapky tropického lijáku i palba nepřítele, tuny bláta, neschůdnost terénu, kde je vám houby platná těžká technika, krev, pot, špína, strach a zoufalství. Urputnost se střetává s urputností, síla drtí sílu. Zajímavý je ideologický rámec, ve kterém se Hamburger Hill pohybuje. Film má na první pohled protiválečný charakter, když zobrazuje hrůzy války a umírání. Zároveň ale sice nevtíravě, ale zřetelně hraje na city amerického vlastenectví. Armáda je společenství, kde se stírají rasové a třídní rozdíly, tmel, ze kterého vzniká skutečný národ. Zatímco tady se umírá za americké ideály, tam doma se vesele demonstruje, fetuje a smilní. Za naše daně a za naši krev. Celkový dojem: 70 %. (11.01.2013)

Snímek sice stojí ve stínu slavnějších bratříčků jako je Četa nebo Olověná vesta, ale určitě si nezaslouží zajít prachem. Hamburger Hill nejde do hloubky konfliktu ani se nesnaží pohybovat v psychologických rovinách jako výše zmíněné filmy, spíš nám přibližuje v plné "kráse" bitvu o strategicky důležitý kopec. Příběh vpodstatě chybí a postavy se nijak nevyvíjí (popravdě jsem se v nich občas ztrácel), film se spíše soustředí na akci, která je na rok vzniku povedená a neztratila by se ani v dnešní konkurenci. Samozřejmě se nestřílí celých 110 minut a boje jsou prokládány tradičním rozmluvami vojáků. Narozdíl od Údolí stínů se nejedná o patetické kecy, například mapování protiválečných nálad ve Státech jedním z vojáků na mě dost zapůsobilo. Na odfláknutý dabing jsem si zvykl a po chvíli jsem ho už ani nevnímal. Tento film by měl vidět každý kdo se o vietnamskou válku zajímá, výsledné hodnocení už je pak jen na něm. (18.04.2009)