Čtyři dohody

Filozoficko-psychologický monolog o podstatě lidské bytosti v souvislostech. J. Dušek glosuje výchovné pilíře naší současné společnosti a komparuje to s Ruizem, což je přirozeně díky animozitě odlišných přístupů vtipné. Na paškál se dostává ego, represivní výchova, psychika, materialismus atd. J. Dušek prezentuje vnitřně radikální proměnu člověka, ale ta má své limity. Dnešní společnost má problém, že spoustu děti je jednoduše nevychovaných, agresivních a neempatických a já jádro pudla nevidím v nedostatečné volnosti, naopak nastolení určitého řádu a pravidel může těmto jedincům pouze pomoci. Spoléhat na vrozenou lidskou dobrotu u každého jedince, je víc než naivní. Jak správně J. Dušek uvádí, každý je nezaměnitelná individualita. Ta nemá pouze pozitivní vlastnosti, ale i negativní. Rozumím filozofii sebeuvědomění, vnitřního růstu a tolerance. Bohužel tohle jde činit, až od určitého věku. Navíc každý není mentálně či intelektuálně vybaven v dostatečné míře, aby byl schopen dlouhodobě udržet sebekázeň. Některé myšlenky jsou podnětné, avšak jako celek je to pro většinovou (nejen) českou společnost nefunkční. 57%. PS: J. Dušek je jako intelektuální rétor vynikající. (20.07.2014)

Stihla jsem sice jen dvě z dohod, tu první letem světem, jelikož je mi velmi známa, ale k té druhé dohodě toliko, že kromě zajímavých příkladů a nápadů typu kolektivní invaze konglomerátu "lekaři, lekarníci s leky", je na místě ocenit výborný výkon Duška, ohromnou výdrž a samozřejmě vtip, nadhled a vůbec inteligentní projev s velkou šancí ovlivnit člověka nejen v sále v rámci dvou hodin produkce, ale i po odchodu z něj do víru života a smrti. Čas od času je ovšem potřeba domněnku vyvrátit nebo potvrdit. ;-) (26.01.2015)

Zajímalo by mě, kolik lidí to opravdu pochopilo, a kolik z nich se těmi pravdami nakonec řídí. Samozřejmě nebudu předstírat, že jsem nějaký uvědomělý a všechno jsem vzal za své (to podle mě ani nejde), ale vidět tak krásně shrnuto tolik mouder, byla vážně radost sledovat. Přál bych si pokračování, ale to asi nevznikne. 95% (11.05.2017)

Dušek je dobrý, natolik, že i něco tak niterného, moralizujícího a zároveň alternativního, dokázal podat formou, která je dostatečně zábavná. Chvílemi jsem si říkal, jestli se ty lidi smějí jenom proto, že neví, jak jinak reagovat, jestli jim vůbec dochází, co to vůbec poslouchají. Nejsem o tom přesvědčen. Chtěl bych si myslet, že pak všichni odešli z divadla a začali se chovat jinak, uvědomili si, co dělají špatně, ale prostě o tom pochybuji. Nic to nemění na tom, že ty dohody smysl mají. Jen bude málo těch, kdo je přijmou. (30.10.2014)

Přiznávám, že není fér jít do čehokoliv s tím, že se mi to rozhodně líbit nebude. Jenže těžko kritizovat, co jste neviděli. Tak už jsem viděl. Jsem rád, že Dušek je svůj a to i přesto, že bychom si nejspíš vůbec nerozuměli a přeli se téměř o všem. Alespoň je Dušek nějaký. Nicméně výsledný dojem je těžko popsatelný, ale rozhodně ne úžasný. Ano, na mnoha místech jsem se pousmál, ale na mnoha místech jsem se taky zatraceně nudil. Trochu jsem doufal, že když už mě filosofie autora nechytí, tak mě alespoň rozčílí, ale nestalo se téměř nic. Jaroslav povídá a já mám pořád ten samý pocit - svět okolo je špatný, tak si pojďme étericky popovídat, já přetvořím vaše myšlenky do slov a řeknu vám, jak byste měli nebo mohli přemýšlet. A je mi jasné, že v mnohých divácích se objevilo to kouzelné "On to říká, jak to opravdu je." A na to valím oči údivem a právě z toho mám ze Čtyř dohod pořád pachuť v ústech. Svět možná je špatný, ale tohle taky moc dobré není. (28.01.2014)