Zvuky temna

Úvod se sebevraždou a následná vize hrdinky navnadily, ale dál se konalo jen velmi průměrné giallo, postavené na potenciálně dobrém, leč z dálky předvídatelném a tím trestuhodně zabitém zvratu. Ten zvrat měl být až na samém konci filmu a ne, že se už někde ve třetině jasně naznačí a za půlkou vysloví na plnou hubu. Stejně tak nepřekvapí odhalená identita vraha, co naopak překvapí je, že vraždy jsou jen dvě (!), hlavně že nájezdů na detail očí je asi tak milion. Aspoň že na hrdinku se dobře kouká. (27.03.2014)

Co by byly všechny ty italské horory bez té fenomenální démonické hudby? Tolik napětí a strachu, co dokáže vyvolat jen samotná hudba, i když se nemusí zrovna nic děsivého dít. Kdo jiný to umí tak, jako právě taliáni?:) Zvuky temna jsou více detektivním příběhem s tíživou atmosférou, než hororem. Skvěle propleteným detektivním příběhem. I zde se divák dočká momentu, kdy jde všechno moc hladce a věci jsou najednou až příliš jasné, takže je očividné, že o to více zde něco nehraje a něco nám ještě nebylo odkryto. I když můžeme již od začátku přemítat, kdo asi může být vrahem, následující děj se stále více rozplétá, zamotává a vyjasňuje, že když potom na onen moment dojde, cítila jsem i mrazení po těle. Závěr filmu je, dalo by se říci velkolepý, i když jsem byla lehce na pochybách, co se týče logiky jistých skutků. Také bych ráda věděla "Proč? Proč tu první...?" (17.02.2013)

Solidní giallo s potenciálem oslovit i ty diváky, kteří nemají příliš kladný vztah ke kultovním Fulciho gore hororům (což je vlastně i můj případ). Jen mi trochu lezly na nervy ty úmorně explikativní flashbacky, neboť jsem z nich měl pocit, že má Fulci své publikum za bandu idiotů neschopnou pochopit docela jednoduché zvraty. (12.07.2014)

Síce bez veľkých žánrových excesov (ako sú toporní herci, škrípajúci strih a dialógy), no inak dosť nezvládnuté giallo z dôvodu deravého scenára, ktorý je celý postavený na víziách hlavnej hrdinky (čo je inak celkom inovácia v rámci žánru) . Nehovorím, že z niečoho takého nemôže vzniknúť dobrý horor (napr. Don't Look Now), ale je to príliš veľké uľahčenie práce a tvorcovia majú vtedy tendenciu sklzávať do zjednodušených vzorcov. A to je presne problém Sette note in nero - ak by ten príbeh nemal nadprirodzenú líniu a musel by ten príbeh vyrozprávať inými metódami, bol by oveľa zaujímavejší a prekvapujúcejší. Takto je to iba jedna veľká zívačka. (20.03.2016)

Tak tohle giallo je velmi podařené! O hororu se tu podle mě moc nedá mluvit, takže to žánrové zařazení je zkrátka mimo, i když je giallo hororový subžánr. Zvuky temna je v první řadě italská detektivka stavící svůj děj na vizi hlavní hrdinky, která zobrazuje zavraždění a zazdění jedné oběti přímo v jejím bytě. Touha znát pravdu ji zavede k větvícím se důkazům a stopám, které vás možná nemile překvapí jako ji samotnou. Chce to jen se malinko přenést přes pomalejší rozjezd, ale pak už se od toho nejde moc odtrhnout. Detektivka, u které jsem zhola nic nepostrádal. (27.03.2014)