The Poacher's Foster Daughter or Noble Millionaire
Režie:
Martin FričScénář:
František Vlček st.Kamera:
Karel DeglHudba:
Julius KalašHrají:
Hana Vítová, Oldřich Nový, Ella Nollová, Otomar Korbelář, Theodor Pištěk, Zdeněk Dítě, Bohumil Machník, Vítězslav Vejražka, Arnold Flögl, František Paul (více)Obsahy(1)
Slavná parodie na melodramatické kýče líčí, jak chudá schovanka ke štěstí přišla zásluhou šlechetného milionáře. Nápaditě jsou tu zveličeny jak dějové zápletky, tak herecké ztvárnění, záměrně a s nadsázkou umocňující obvyklá klišé. Pozoruhodné je to, že film nachystali právě tvůrci, kteří se parodovaným kýčům úspěšně věnovali. Pokud by snad někomu nedošlo, že se dívá na parodii, v závěrečné barevně natočené scéně se dočká vysvětlení, že tvůrci se chtěli vysmát všemu falešnému.
Dívka Elén žijící se svou matkou a otčímem na lesní samotě má velký pěvecký talent. V den svých dvacátých prvých narozenin utíká z domova a už ve vlaku se do ní zamiluje milionář René. Jejich cesty se brzy rozcházejí, aby se brzy mohly opět spojit. Do Elén se zamiluje houslista Pavel Sedloň a ačkoliv ho Elén nemiluje, je odhodlaná se za něj provdat. V té době René umírá vyčerpán z práce na operetě Srdce v deliriu. Je však v poslední chvíli zachráněn a vše spěje k šťastnému konci, kdy Oldřich Nový vysvětlí, jak to všechno autoři vlastně mysleli.
(oficiální text distributora)
Recenze (191)
"Zármutek na lačný žaludek je velmi nezdravý." Vydal jsem se po moři k jihoseveru, vzhůru dolů a doplul jsem až do světa úředníka důchodkové kontroly vlastnícího sluhu a mahagonovrej leštěnej telefon. Chvilku mi trvalo, než jsem pochopil, že ty naprosto vážně pronášený repliky působí idiotsky naprosto úmyslně, ale pak jsem tu hru přijal a skvěle se pobavil. A to až do konce, kterej se parádně vybarvil a jedinečně se vysmál mýmu tak oblíbenýmu romantickýmu kýči.. ()
Když si uvědomím dobu vzniku, je tento celek ještě více půvabnější - jedná se nejen o první českou, ale zároveň i světovou parodii, jak ji známe dnes - téměř deset let před rozhlasovou "Goon Show", přesně dvacet let před Monty Python a více než tři dekády před tehdejší kometou ZAZ, od kterých dnes zase čerpá prakticky každý... Jelikož prvorepublikovým naivním romancím se spíše vyhýbám a když je už náhodou (během sobotního oběda) zahlédnu, tak nanejvýš s úšklebem, tudíž mě k záměru váží sympatie k tomu, že "každému, co jeho jest a co si zaslouží". Ale i bez tohoto musím ocenit herecké podání (místy kamennější než výše zmínění mistři absurdit!) a hlavně úžasně trhlým způsobem otextované písně. Co se týče zde tolik propíraného epilogu, osobně bych jej nechal tam, kde má být - jeho přítomnost dle mě potvrzuje ono průkopnictví v žánru a brilantní smysl pro mystifikaci, co se pánů Friče a Nového týče. Dnes nám to se znalostí mnou výše zmíněného nepřijde, ale můžeme najisto říct, že bychom snímek vnímali před šedesáti lety stejně? 90% ()
Dokonalá parodie, skvěle zahraná, a skutečně mne překvapuje, že se musel konec přetočit, protože mnozí diváci film brali naprosto vážně a brečeli u něj dojetím. Vlastně bych někdy chtěl film s původním koncem vidět, protože evidentně v přetočené verzi rezignovali na propojení všech postav, takže zde ty dokončené nitky chybějí, a soustředili se na poselství, že jde o parodii. Skvělé hlášky, které fungují překvapivě dodnes (na rozdíl od současných českých filmů, z jejichž dialogů si člověk pro jejich slabost nepamatuje nic.) ()
Parodie jak víno, snad jedna z prvních u nás. Myslím, že se nebrala na paškál jen filmy, ale také tehdejší červenou knihovnu pro paní a dívky. A skoro nemám co psát, všechno už jste napsali přede mnou. Takže, ano, pro mne skvělá parodie, ne, nesouhlasím s těmi, které to nevzalo. A za třetí – zkusme si představit, jak těžké bylo po únoru natočit komedii tak, aby z ní soudruzi neměli vyrážku a nezakázali milion dobrých hlášek. Takže mistrovsky vypointováno. ()
Au, au a zase au. Tanec na hrobě vlastní hvězdné slávy kinematografie první republiky s grácií palubního orchestru Titanicu. Neskutečně vtipné, neskutečně smutné u vědomí toho, že Oldřich Nový za pár let oblékal před kamerou montérky a Hana Vítová prostě údernice hrát nemohla. Snad v každé scéně tohoto filmu je obrazový nebo textový gag. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (7)
- Zdeněk Dítě si kvůli své roli nechal oholit obočí. (Duoscop)
- Herci se sjížděli na místě natáčení i tehdy, kdy neměli záběr, a sledovali, jak si se scénářem poradí jejich kolegové a snažili se odkoukat nové parodické prvky pro své postavy. (ČSFD)
- Parodický žánr byl v době natáčení filmu něčím novým. Dle pozdějších vzpomínek představitele houslisty Michala Sedloňe, Zdeňka Dítěte, se v době natáčení na Barrandově stalo něco do té doby nevídaného. (ČSFD)
Reklama