Psohlavci

Upraveno v červnu 2020. Psohlavci Martina Friče jsou výstižnou filmovou adaptací definice romantismem zidealizovaného nacionálně vlasteneckého vybuzení českého elementu podle románové předlohy Aloise Jiráska. V něm se vyhrazuje proti despotickému germánskému porobení. Komunistická epocha doby filmu si Psohlavce zvolila pro svou historickou přípravu lidového revolučního hnutí, s duchem předlohy se ideje nerozchází. Z historického hlediska lze podotknout, že k ráznějším stavovským rozepřím docházelo po celé Evropě, právě v nich se vyvíjel vzájemný právní a sociální vztah. Proto se také ta získaná privilegia hájila s nejvyšší odhodlaností, nicméně stav podléhal politické situaci. Již na konci 15. století docházelo k porušování chodských privilegií českým šlechtickým rodem Švamberků. Chodský boj za privilegovaná práva pokračoval se střídavými úspěchy plných dvě stě let, byť po Bílé hoře byla jejich situace politicky neprůchodná. Jirásek se zaměřil na samotný konec chodského povstání a národně stmelující prvek germánského nepřátelství. Martin Frič zkušeně vyzdvihl tu kolektivní náladu k odboji s vrchnostenskou mocí a elegantně ji promísil s folklórní slovesností a vlastenecky uvědomělou poetikou obrazů. Chodské nářečí není tolik na překážku. Hrdinou revolučního zapálení je Jan Sladký, zvaný Kozina (velmi dobrý Vladimír Ráž) z Újezdu, vůdce chodského odboje s přirozenou autoritou. Pokusy o vyšší právnickou hru ale naráží na nepřekonatelné stavovské bariéry, ale revoluce se blíží a také byla! Hlavní ženskou postavou je Hančí (příjemná Jana Dítětová), Janova žena, vystrašená z obrovské policejní pravomoci panské vrchnosti. Výraznou postavou je Janova matka (zajímavá Jarmila Kurandová), mocný hlas, vyzývající svého syna k dalším akcím za opětovné získání privilegií. Důležitou postavou je Wolf Maxmilian Lamingen z Albenreuthu alias Lomikar (vynikající Miloš Nedbal), bavorský šlechtic, toužící na svém chodském statku zavést obvyklé poddanské způsoby. Politický střet přerůstá v nejosobnější záležitosti. K výrazným postavám patří Koš (zajímavý Miloš Kopecký), správce Lomikarova panství. Poslušen pánových příkazů rozdává údery v zájmu porobení. K výraznějším se řadí také Matěj Příbek (sympatický Jaroslav Průcha), Janův impulsivní soused, kterého i sebemenší náznak uzurpace moci nutí popadnout čakanu do ruky. Z dalších rolí: Janův strýc a jeden z čelních zástupců chodské nespokojenosti, rychtář Kryštof Hrubý z Draženova (František Kovářík), Janův děd a ochránce zemských hranic (Zdeněk Štěpánek), dudák Jiskra Řehůřek (Ladislav Pešek), starý otec Matěje Příbka (František Smolík), Matějova mladá a na vdávání přichystaná dcera Manka (Jana Štěpánková), Mančin milý Pavel Šerlovský z Pocinovic (Bohumil Švarc st.), k boji za Chodsko vždy připravený rychtář Adam Ecl, zvaný Čtverák (Jiří Dohnal), k radikalizaci revolučního hnutí opatrný rychtář Syka (Radovan Lukavský), Lomikarova lehce vystrašená manželka (Marie Brožová), chodská naděje a se soudem pomáhající domažlický řemeslník Just (Oldřich Lukeš), ukončení chodské vzpoury na pražském soudu, hrabě Šternberk (Bedřich Vrbský), či nejvýraznější Lomikarův dráb (Josef Hlinomaz). Psohlavci Martina Friče jsou povedeným filmovým povznesením Jiráskova historického románu, a i když jeho ideová podstata slouží lidu, není to neslučitelné s histologickou podstatou díla. (22.04.2012) (méně) (více)