Reklama

Reklama

Psohlavci

  • angličtina Dog's Heads
TV spot

Obsahy(1)

Barevný film podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska zpracovává známou historii vzpoury statečných Chodů, vedených Janem Sladkým Kozinou a Matějem Přibkem, proti násilnickému tyranství cizáckého šlechtice Maxmiliána Lammingera z Albenreuthu. (oficiální text distributora)

Videa (2)

TV spot

Recenze (62)

majo25 

všechny recenze uživatele

Český epický velkofilm o Chodovcov, ktorí bojovali za slobodu a za svoje práva. Ten manifest a neskoršie povstanie boli spracované veľmi dobre a záver s obesením taktiež, ktorý mi jemne pripomínal záver filmu Jánošík z roku 1935. Frič poňal najslávnejšie dielo románopisca Jiráska a asi aj celej českej literatúry za ten správny koniec. Hodnotenie: 75% ()

zette 

všechny recenze uživatele

Je hodne zajimave, srovnavat tyto Psohlavce s o 23 let starsimi. Ten casovy rozdil, diky Fricove rezii vypada daleko vetsi. Ja myslim, ze se jedna o dobre zpracovany Jiraskuv roman, kteremu snad az na dialogy neni moc co vytknout. Hezka vyprava a velkoryse herecke obsazeni, tam snad chybi jenom Bek... ()

Reklama

noriaki 

všechny recenze uživatele

Uspěchaná a notně zromantizovaná verze Chodského povstávní měla štěstí na Martina Friče. S ním za kamerou, a s plejádou skvělých herců před kamerou působí téměř jako velkofilm. Je skoro zázrak, že navzdory krátké stopáži a dokumentárnímu stylu mají Psohlavci tolik výpravnosti a atmosféry. Kdyby dostal režisér k dispozici další půlhodinu, byla by iluze ještě silnější. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

"Tuten Lomikar to pěkně obrátil. My jsme žalovali a nýčko abysme se hájili..." Jářku, dobré to bulo, tuto vlastenectví mám rád. Hale nebýt Vladimíra Ráže, Miloše Nedbala, ukrutně záporného Miloše Kopeckého, velmi dobré výpravy a Bedřichem Smetanou inspirované hudby E. F. Buriana, hasi bych se tak nebavíl. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Upraveno v červnu 2020. Psohlavci Martina Friče jsou výstižnou filmovou adaptací definice romantismem zidealizovaného nacionálně vlasteneckého vybuzení českého elementu podle románové předlohy Aloise Jiráska. V něm se vyhrazuje proti despotickému germánskému porobení. Komunistická epocha doby filmu si Psohlavce zvolila pro svou historickou přípravu lidového revolučního hnutí, s duchem předlohy se ideje nerozchází. Z historického hlediska lze podotknout, že k ráznějším stavovským rozepřím docházelo po celé Evropě, právě v nich se vyvíjel vzájemný právní a sociální vztah. Proto se také ta získaná privilegia hájila s nejvyšší odhodlaností, nicméně stav podléhal politické situaci. Již na konci 15. století docházelo k porušování chodských privilegií českým šlechtickým rodem Švamberků. Chodský boj za privilegovaná práva pokračoval se střídavými úspěchy plných dvě stě let, byť po Bílé hoře byla jejich situace politicky neprůchodná. Jirásek se zaměřil na samotný konec chodského povstání a národně stmelující prvek germánského nepřátelství. Martin Frič zkušeně vyzdvihl tu kolektivní náladu k odboji s vrchnostenskou mocí a elegantně ji promísil s folklórní slovesností a vlastenecky uvědomělou poetikou obrazů. Chodské nářečí není tolik na překážku. Hrdinou revolučního zapálení je Jan Sladký, zvaný Kozina (velmi dobrý Vladimír Ráž) z Újezdu, vůdce chodského odboje s přirozenou autoritou. Pokusy o vyšší právnickou hru ale naráží na nepřekonatelné stavovské bariéry, ale revoluce se blíží a také byla! Hlavní ženskou postavou je Hančí (příjemná Jana Dítětová), Janova žena, vystrašená z obrovské policejní pravomoci panské vrchnosti. Výraznou postavou je Janova matka (zajímavá Jarmila Kurandová), mocný hlas, vyzývající svého syna k dalším akcím za opětovné získání privilegií. Důležitou postavou je Wolf Maxmilian Lamingen z Albenreuthu alias Lomikar (vynikající Miloš Nedbal), bavorský šlechtic, toužící na svém chodském statku zavést obvyklé poddanské způsoby. Politický střet přerůstá v nejosobnější záležitosti. K výrazným postavám patří Koš (zajímavý Miloš Kopecký), správce Lomikarova panství. Poslušen pánových příkazů rozdává údery v zájmu porobení. K výraznějším se řadí také Matěj Příbek (sympatický Jaroslav Průcha), Janův impulsivní soused, kterého i sebemenší náznak uzurpace moci nutí popadnout čakanu do ruky. Z dalších rolí: Janův strýc a jeden z čelních zástupců chodské nespokojenosti, rychtář Kryštof Hrubý z Draženova (František Kovářík), Janův děd a ochránce zemských hranic (Zdeněk Štěpánek), dudák Jiskra Řehůřek (Ladislav Pešek), starý otec Matěje Příbka (František Smolík), Matějova mladá a na vdávání přichystaná dcera Manka (Jana Štěpánková), Mančin milý Pavel Šerlovský z Pocinovic (Bohumil Švarc st.), k boji za Chodsko vždy připravený rychtář Adam Ecl, zvaný Čtverák (Jiří Dohnal), k radikalizaci revolučního hnutí opatrný rychtář Syka (Radovan Lukavský), Lomikarova lehce vystrašená manželka (Marie Brožová), chodská naděje a se soudem pomáhající domažlický řemeslník Just (Oldřich Lukeš), ukončení chodské vzpoury na pražském soudu, hrabě Šternberk (Bedřich Vrbský), či nejvýraznější Lomikarův dráb (Josef Hlinomaz). Psohlavci Martina Friče jsou povedeným filmovým povznesením Jiráskova historického románu, a i když jeho ideová podstata slouží lidu, není to neslučitelné s histologickou podstatou díla. () (méně) (více)

Galerie (102)

Zajímavosti (9)

  • Krátku scénu spiacej Hanálky natáčali dve hodiny, lebo dievčatko si nevedelo zvyknúť na bežný ruch filmového štábu. (Raccoon.city)
  • Wolf Maxmilian Lamingen z Albenreuthu - v Jiráskově předloze je uváděn jako Lamminger, lidově nazýván Lomikar - byl bavorský šlechtic z rodu, kterému byly v letech 1621 a 1630 dány do držení chodské vsi. Doposud svobodní Chodové byli v důsledku toho roku 1668 prohlášeni za poddané. (lausik)
  • Jelikož film je vytvořený v komunistickém propagandistickém duchu, s filmem souvisí několik historických ironických faktů. Film vykresluje Chodováky jako mírumilovné dělníky utlačované kapitalistickou cizáckou šlechtou. Je zde například scéna, kde se Chodováci snaží zachránit svůj rodinný strom před pokácením, šlechta jej ovšem přesto dá pokácet. Scéna má v divákovi vzbudit soucit s poddanými a hněv vůči bezohledné šlechtě. Jen o pouhých 9 let později socialistický režim, který film silně ovlivňoval, začal bourat královské město Most a desítky dalších vesnic v okolí kvůli těžbě uhlí, majitele domů a pozemků vyvlastnil a nechal přestěhovat do panelových domů. Další ironií ve filmu je, když stařeček vypráví dětem o tom, co to je svoboda. V době, kdy se natáčel film, ještě pokračoval teror politických procesů, které byly mnohdy vykonstruované a jejich oběti končily v pracovních táborech nebo na popravišti. (Nick321)

Reklama

Reklama