Kouzlo přítomného okamžiku

Pecka, za jejímž úspěchem stojí hlavně neskutečná přirozenost s jakou je příběh napsán a odehrán. Teller a Woodley jsou fantastický ústřední pár, jejichž sílu ukazuje především několik delších, střihem nerušených dialogových scén po vzoru trilogie Before. Ponsoldt má sice až moc rád nejasné poslední záběry (po Smashed nechybí ani zde), ale to jen malá osobní kaňka na jinak vynikající romantice. 90% (18.12.2013)

Takový pěkný malý dáreček. Film, který se na povrch příliš neliší od dalších teenagerovských filmů. The Spectacular Now je však odvyprávěn s obrovskou lehkostí a přirozeností, že nemáte sebemenší problém filmu a hlavně jeho postavám uvěřit. Jsem si jistá, že si každý z teenagerovských let nese to své malé vnitřní trauma stejně jako hlavní hrdinové filmu, ve kterých se jistě v ne jednom okamžiku uvidíte. Film ukrývá mnoho nevyřčených věcí, které si už člověk musí přebrat podle sebe, záleží, jak se každý sám staví k přítomnosti, minulosti a budoucnosti, věřím, že pod povrchem filmu si každý může najít tu svou životní pravdu a právě tohoto si budu na filmu jednou cenit nejvíce. Výborný film, který doporučuji, emočně mě však nezasáhl jako třeba loňský "The Perks of Being a Wallflower", který stále považuji ve svém žánru za úplnou špičku. P.S. Neodpustím si nezmínit tu milostnou scénu, která patří mezi nejrealističtější, jakou jsem v teenagerovském filmu viděla za hooodně dlouhou dobu. (23.12.2013)

Jeden z tých filmov, čo sa na nič nehrajú a v správnej chvíli sadnú človeku omnoho viacej ako akákoľvek iná vzťahovka. Film je o pozitívnych ľuďoch v divnom svete reality, kde neexistuje nikto dobrý ani zlý. Len ľudia ktorý sa snažia svoj strach prekonať a tí čo sa ním nechajú ovládnuť. Miles Teller je sympoš, ťahajúci film na svojich pleciach bez toho aby pôsobil ako intelektuálna učebnica, alebo nejaký hlúpy hipster. Jeho ľudskosť je priamo úmerná jeho sklamaniu a ak sa aj zdá že robí chybu je najväčšou osobnosťou z celej tej škály postavičiek čo nám tvorcovia prezentujú. Ja som osobne uchvátený výkonom Shailene Woodley, ktorá mi už po Paynových deťoch prišla veľmi atraktívna a talentovaná. Tu hrá to dievča, ktoré jednoducho človek musí milovať. Nie len preto, že je obyčajná v tom najlepšom zmysle slova, ale aj úprimná a milá. Ponsoldt natočil pekný film. Nevyhráva sa z obrazom ani z formálnou zložkou tak, aby mohol posunúť film do inej roviny, ale to vôbec nevadí. Pretože spôsob akým nám prezentuje postavy a ako ich poctivo a bez najmenšieho zaváhania vedie ku koncu z neho robia režiséra, ktorý nám tento rok prichystal jeden z najkrajších teen indie filmov, aké som videl. Skoro dokonalé. (31.12.2013)

"It's fine to live in the now. But the best thing about now is that there's another one tomorrow." Výjimečnost tohoto příběhu spočívá v tom, že není.. výjimečný. Je skutečný, autentický, přirozený. Po celou dobu jsem měla dojem, že opravdu sleduji příběh některých vrstevníků, protože něco takového zažívají teenageři dnes a denně. Předpokládám, že dost lidí se v tom najde. Tak lehce odvyprávěný (americký) příběh jsem už dlouho neviděla. Jestli vůbec někdy. Pro někoho plus, pro někoho mínus. Scénář sice "nešustí papírem", jak se tak říká, ale chybí mu nějaká dramatická linie nebo něco většího, co by ve mne zanechalo lepší pocit. Takhle za pár týdnů nebudu vědět, o čem to vlastně bylo (no jo, o čem to vlastně bylo?). Kromě toho, že z toho nečouhá hollywood, dva hlavní hrdinové jsou úplně normální lidé, rozhodně nečekejte prince Krasoně a školní krásku, oba jsou tak tuctoví jak jen můžou být. A potěšilo mě, že se nejednalo o žádné americké klišé "oblíbený kluk a přehlížená holka", konečně škola, kde byli všichni normální. Strašně mi ale vadila Shailene, ta se tak blbě chichotala v každé minutě, až jsem začala pochybovat, že to tak má být. Mimo to mě hrozně naštval konec, kvůli kterému nedám 4*. Sutter celou dobu až do posledního momentu nevypadal, že by byl do Aimee zamilovaný, ale nakonec se za ní dojemně a trapně rozjel, jako kdyby mu do poslední chvíle nebyla u.. (domyslete si). Přitom ta holka byla jednoduše na facku, chodili spolu sotva dvě vteřiny a už jim naplánovala celou budoucnost. Mimo to jsem nepochopila okamžik, kdy ji kvůli němu přejelo auto, ale ona nad tím mávla rukou a hned mu skočila do náruče..he? Díry v - jinak autentickém - příběhu by se tedy našly. A to docela zásadní bohužel. (12.01.2014)

Hlavná dvojka mi teda dva krát sympatická neprišla, aspoň spočiatku nie, no napriek tomu ma nepateticky, neamericky podaný príbeh dospievania a životných problémov vcelku zaujal. A predovšetkým by som vyzdvihol vedľajšiu story line otec-syn a Sutter-Cassidy, ktoré vo mne vyvolali viac pocitov než všetky zaľúbené aj nezaľúbené scény s Aimee. Linka otec-syn v sebe skrývala niečo vyslovene nešťastného, čo od svojho počiatku nemalo zmysel hľadať a kľúčová postava so svojou Cassie, tam to bolo vystihnuté v podstate záverečnými slovami "vždy budeš môj najobľúbenejší bývalý", svojím spôsobom mimoriadne smutné lúčenie, aj keď to žiadna z postáv nepovedala nahlas, bolo im to vidieť na očiach. (11.01.2014)