Kouzlo přítomného okamžiku

O tom, jak moc se mi tenhle středoškolský příběh o nápravě jednoho bohéma a prvních krůčcích šedé myšky dostal pod kůži hovoří to, že jsem jej musel asi v polovině filmu zapauzovat a po jen pár minutách přestávky jsem si na něj vzpomněl zase až za hodinu ("hele, já se vlastně koukal na nějakej film..."). Příběh i nápad nebyl špatný, jen trochu neuvěřitelný a... nudný. Možná mi to prostě nepadlo do nálad nebo to bylo skutečně ultra rozvláčné, ale pod tu kůži se to nedostalo. Asi i proto, že jsem s Milesem vůbec nesoucítil a ten náctiletý král večírků mi byl ukradený. A Shailene to už nevytrhla. Skutečně, už zde vkomentářích vzpomínaní Mud a Kings of Summer mě zaujali více propracovanějším příběhem. A pak jsem si ještě vzpomněl na Have Dreams, Will Travel, které sice bylo tématicky možná lehce jinde, ale tohle všechno strčí lehce do kapsy. ~ 2,5* (21.03.2014)

Takový pěkný malý dáreček. Film, který se na povrch příliš neliší od dalších teenagerovských filmů. The Spectacular Now je však odvyprávěn s obrovskou lehkostí a přirozeností, že nemáte sebemenší problém filmu a hlavně jeho postavám uvěřit. Jsem si jistá, že si každý z teenagerovských let nese to své malé vnitřní trauma stejně jako hlavní hrdinové filmu, ve kterých se jistě v ne jednom okamžiku uvidíte. Film ukrývá mnoho nevyřčených věcí, které si už člověk musí přebrat podle sebe, záleží, jak se každý sám staví k přítomnosti, minulosti a budoucnosti, věřím, že pod povrchem filmu si každý může najít tu svou životní pravdu a právě tohoto si budu na filmu jednou cenit nejvíce. Výborný film, který doporučuji, emočně mě však nezasáhl jako třeba loňský "The Perks of Being a Wallflower", který stále považuji ve svém žánru za úplnou špičku. P.S. Neodpustím si nezmínit tu milostnou scénu, která patří mezi nejrealističtější, jakou jsem v teenagerovském filmu viděla za hooodně dlouhou dobu. (23.12.2013)

Jeden z tých filmov, čo sa na nič nehrajú a v správnej chvíli sadnú človeku omnoho viacej ako akákoľvek iná vzťahovka. Film je o pozitívnych ľuďoch v divnom svete reality, kde neexistuje nikto dobrý ani zlý. Len ľudia ktorý sa snažia svoj strach prekonať a tí čo sa ním nechajú ovládnuť. Miles Teller je sympoš, ťahajúci film na svojich pleciach bez toho aby pôsobil ako intelektuálna učebnica, alebo nejaký hlúpy hipster. Jeho ľudskosť je priamo úmerná jeho sklamaniu a ak sa aj zdá že robí chybu je najväčšou osobnosťou z celej tej škály postavičiek čo nám tvorcovia prezentujú. Ja som osobne uchvátený výkonom Shailene Woodley, ktorá mi už po Paynových deťoch prišla veľmi atraktívna a talentovaná. Tu hrá to dievča, ktoré jednoducho človek musí milovať. Nie len preto, že je obyčajná v tom najlepšom zmysle slova, ale aj úprimná a milá. Ponsoldt natočil pekný film. Nevyhráva sa z obrazom ani z formálnou zložkou tak, aby mohol posunúť film do inej roviny, ale to vôbec nevadí. Pretože spôsob akým nám prezentuje postavy a ako ich poctivo a bez najmenšieho zaváhania vedie ku koncu z neho robia režiséra, ktorý nám tento rok prichystal jeden z najkrajších teen indie filmov, aké som videl. Skoro dokonalé. (31.12.2013)

Taká nejaká zmätená som ... na jednej strane mám veľmi rada takéto filmy a hlavná herecká dvojica hrala naozaj výborne a uveriteľne, ale na strane druhej Miles Teller mi strašne vadil, neviem prečo, ale vadil a nejako mi tam nejde dať tú štvrtú hviezdu, niečo mi tam do nej chýba. A na konci zase raz parádny song https://www.youtube.com/watch?v=ZPxQYhGpdvg (27.01.2014)

Tak trochu jiny středoškolský příběh, kde nic a nikdo není černý nebo bílý, dobrý nebo špatný. Když se na to dívám z nadhledu, tak si říkám, že to nebylo nic extra, Miles Teller mi byl strasně nesympatický, Shailene hrála super naivku... děj taky žádný překvápko, jenže já se u některých scén tak přiblbě usmívala, a tím, že hlavní představitelé nebyli žadní krasavci a celý to bylo takový přirozený, tak prostě je to víc jak průměr. (26.02.2014)