Transformers: Zánik

Při sledování tohoto masterblasteru jsem si hned musel položit zásadní otázku, proč se dávní transformeři přeměnili v Pekingu nebo kde na dinosaury. To cirka před 66 miliony lety se maskovali do dinosaurů, aby je ostatní nepoznali, jako se maskovala partička okolo Primuse do aut, aby zcela splynula se zdejším prostředím, nebo co? A když už, tak proč zůstávali při kombatu v těch maskovacích podobách, když víme, že na to se vždy přeměňují v obrovské humanoidy? Proč musel mít Wahlberg zrovna takovou dceru? Byla k neuvěření, takový archetyp se opravdu nehodí do filmu, kde je potřeba projevit statečnost a chytrost k boji s kolosálně monstrózními roboty z hlubokého vesmíru. Ale jinak to bylo pěkný. (22.09.2014)

Zhlédnuto v kině. Od tohohle filmu jsem opravdu moc nečekal. Ke štěstí by mi stačilo, kdyby se to "vezlo" na vlně předchozího filmu a byl bych více méně spokojený. Jenže… takhle to zkrátka a dobře dopadne, když Michael Bay odhodí všechny zábrany stranou a když má hlavní slovo. Nikdy bych neřekl, že exploze můžou být nudné, nebo že jich může být až moc. Ale po Transformers: Age of Extinction to můžu s klidným svědomím prohlásit. Je to zvláštní, ale jakmile vidíte explozi číslo 5 425 554, tak vás to přestane bavit. Doslova jste tím filmem otupeni. A to bych řekl, že je špatně. Jakoby si Michael řekl, že zkusí natočit něco hodně barevného, co se neustále hýbe, dá ta Transformery a Dinoboty a bude sranda. Jenže to sranda není. Děj zde prakticky neexistuje, hlavní postavy jsou vám naprosto ukradené, už se ztrácíte v těch Autobotech a Decepticonech... zkrátka a dobře, povedlo se ti to, Michaele. Ždímal jsi tuto sérii tak dlouho, že i tví nejvěrnější fanoušci (a teď nemluvím o sobě) si už nejsou jisti, jestli umíš ještě natočit normální film. Podtrženo sečteno, tenhle film je podprůměrný a jediný důvod proč dávám tu třetí hvězdičku je parádní song od Imagine Dragons - Battle Cry. Jakmile film skončí, v kině se rozsvítí světla a tahle pecka začne řvát z repráků, tak máte pocit, že můžete dokázat vše. Třeba najít Michaela Baye a trošku mu… ehm, domluvit. 50 %. (05.08.2014)

Vidím, že jakmile tomu dal homovale Šejla la Blaf, bez nějž naštěstí konečně vychladla i trocha toho žužu barbínkovského patosu, ztratilo to u zdejších seriózních a erudovaných termokritiků kapku krediteček. Ano, k naprostému a hlubokému vstřebání dalšího dílu Transeposu je opět třeba vyšňupat pytel pilin, aby měl soudný dospělý divák dostatek hnědé kůry k nasáknutí, avšak jinak musím říct, že tomu rozhodně trochu sestoupila varlata. Těch naprostých bájovin je tam o poznání méně a nemít totálně nesmiřitelný odporu k aspergerovské teorii, že historie Země byla ovlivňována skládacími Fordy a Ševrolety z planety Duto v galaxii Náctiletého Kokota, možná bych si u toho třeba i sahal na bradavky. Márky Márk do těch homopříhod konečně vnesl trochu heterošarmu, Báj nepatrně přitvrdil, Bamblbý už není takový vyteplený robohňup a v pozadí srdcervoucích projevů Primerose Prájma mohl klidně molově skučet Man-ovar. Připomínaly mi nejlepší léta zapařování koulí v kožených spodkách Rose dz Bose. Kromě dokonale vykreslených principů aplikované antifyziky a přísně obskurní logiky děje jsem jakožto přehhloubavý filmový publicista odhalil ještě jeden, a asi nejrušivější, rozpor v hladké percepci této megalomanské hračkářské reklamy. Marek nám již evidentně dospěl do rolí kůl dedyho. To by však nebylo nic abnormálního, kdyby mu jako dceru přidělili nějakou otylou šestku s rovnátky. Nebyl by to ale Báj, aby jako obvykle neprocpal do záběru jakousi umělohmotnou sedmnáctiletou nehereckou ploštici, a já se celou dobu nemohl zbavit představy, jak ji náš donchujánský hrdina vždy po poslední klapce pigluje někde v karavanu. Měl jsem tudíž velké problémy adekvátně se vžít do krásného a harmonického vztahu otce a dospívající dcery, což mi znatelně zkurvilo absorpci celistvosti díla jako takového. Ale jebat, stejně dám tři, ať se má pan Záliv čím chlubit na večírcích. (21.09.2014)

Poměrně úbytek mozkové hmoty / zábava horší než v případě dvojky a trojky. Furt se tam něco přesouvá pod chatrnou záminkou přesouvá z místa na místo, zaujímá pozice, ničí všechno v dosahu a z dalšího chatrného důvodu kočuje o dům dál. Na těch 165 minut a lobotomický příběh mi občas dělalo problém pochopit proč, celé to totiž působí značně řídce, trochu jako reklama na (převážně americká) auta doprovázená pyrotechnickými efekty. Na konci se ještě po(d)kouří čínskému publiku, pofelí centrální vláda, všichni se obejmou a příběh se vrátí zhruba tam, kde byl na začátku jedničky, jen se trochu mění vzhled aktérů a jejich obsazení. Pokud jste schopni se dvě a třičtvrtě hodiny ukájet možnostmi detailu 3D IMAX kamer, jste v suchu, každopádně poté, co Edwards zase připomněl kouzlo perspektivy v Godzille, mi tohle přijde jako fucking waste of time and money. Pro fandy série dobrá zpráva, že Transky můžou běžet dál v nekonečném loopu, protože "všichni máme šéfa" a i nejvyšší šéf má vyššího šéfa. [40%] (25.06.2014)

Transformers mě nebrali nikdy, i když ten první díl byl aspoň v něčem novej - vystajlovaná robo-akce, nějaký to bouření hormonů, "sexy" hudba...I tak to stálo za prd, ale pár kladů by se našlo. No ale jednou a dost. Pak jsem se nešťastnou náhodou dostala k tomuhle pokračování. Upřímně nechápu, že někoho baví furt čumět dokola na tyhle srajdy o bandě obživlejch postaviček z tyčinek Mars - a je tam Čoko, Koko, Agent Nugát, no všichni! Dyť obvyklou rovnicí pokračování - násobnej efekt - vychází na každej díl další ohromně nesnesitelná porce digitálního chaosu, až to strašně rychle ztratí jakejkoliv pozitivní efekt. Co bude v příštím díle, co jsme ještě neměli, gigantickej autobot Béďa Trávníček demolující New York? Tady navíc ještě přistál největší neherec planety Mark Wahlberg se svým výrazem "vůbec nechápu, kde jsem a co mám dělat, to je jako nějakej film todleto?" Zdatně mu sekundují další paznechti jako jakejsi nagelovanec, jeho vosková figurína a šáhlej strejda. Jediný herci jsou tam Sophia Myles, ta má ale minimum prostoru a Stanley Tucci, za jeho scény s Bingbing Li taky jde většina mýho honoráře. Postupem filmu Markovi dojde, že asi hraje nějaký fotra ("jsem tvůj táta! jako tvůj táta... protože jsem tvůj táta... jako tvůj táta říkám... vždycky jsem přísahal, že jako táta... takhle se k tátovi teda chovat...."), celej film se bolestivě hrne do strašlivě překombinovanýho a neuvěřitelné protahovanýho konce, to mělo snad 4 hodiny a bylo to čím dál nudnější, že kdyby se tam objevil autobot Alan Grant, smekl robo klobouk a řekl: "Víš, Billy, to bylo takhle..." nebylo by na tom nic divnýho. Snad už k dalšímu dílu nepřičuchnu, už teď to pěkně smrdí. (07.01.2015)