Režie:
Martin FričKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Miloš SmatekHrají:
Paľo Bielik, Zlata Hajdúková, Andrej Bagar, Theodor Pištěk, Ján Borodáč, Elena Hálková, Filip Dávidík, Vladimír Majer, Alois Peterka, Marie Skálová-Lamošová (více)Obsahy(1)
Druhé zpracování legendárního příběhu o slovenském lidovém hrdinovi s výrazným výkonem Pal'o Bielika v titulní roli Jury, který po návratu ze studií nenajde doma otce ani matku. Dovídá se, že otec byl ubit ve vězení. Odchází do hor, aby spolu s dalšími muži pomstili panskou zvůli. Martin Frič získal za tento film čs. filmovou cenu za rok 1936 a Ferdinand Pečenka cenu za nejlepší fotografii. JÁNOŠÍK byl příznivě pčijat mezinárodní filmovou kritikou při svém uvedení na benátském Biennale a ještě v témže roce byl prodán do 32 států jako jediný čs. film z celého období první republiky, který úspěšně pronikl do všech velkých evropských i mimoevropských zemí. V Jánošíkovi lze jak po stránce umělecké, tak i po ekonomicko - výrobní spatřovat ojedinělý pokus o realizaci v pravém slova smyslu československého filmu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (79)
Silně dramatický, místy volnější příběh. Od začátku filmu přetrvávaly napjaté scény, středem místy zajímavé a koncem silně dramatické až dojemné. Výkony herců byly kvalitní, nadchlo mne, že v jedné scéně se objevil Jaroslav Marvan. Hráli tam jak čeští herci, tak i slovenští. Atmosféra celého filmu byla napínavá, tajemná. Jánošík se mi moc líbil. Tady u tohoto filmu, kdyby šlo, bych dal 4,5*, jenže to nejde, tak se musím přiklonit k 5*, pač je to slovenský film, kdyby to byl film z jiné země, tak 4*. 84% ()
V roku 1935 natočil režisér Martin Frič čiernobiely snímok "Jánošík". Do titulnej úlohy obsadil vysokého, urasteného a charizmatického Paľa Bielika. Je to dôstojná filmová podcta legendárnemu slovenskému národnému hrdinovy. Baladicko poetický príbeh o mladom mužovi, ktorý sa vzoprel útlaku uhorských zemepánov. Po tom, čo pandúri ubili jeho otca na smrť, odišiel Jánošík do hôr, kde sa stal vodcom zbojníckej družiny. Bohatým Maďarom bral a chudobným poddaným dával. Tento film je oslava nezlomného slovenského ducha. Každý Slovák má v sebe kus Jánošíka. ***** ()
Film je to slabý aj na svoju dobu, Martin Frič nebol typom režiséra pre takúto látku. Akčné scény sú síce zábavné dodnes, príbeh sám však deravý ako rešeto, akoby každú scénu vymysleli tesne predtým, než sa spustila kamera... baladické momenty než aby dotvárali, působia v tomto guláši rušivo... najzaujímavejším tak zostáva fakt, že Jánošíkov ľud tu týrajú a zbedačujú MAĎARSKÍ šľachtici, jeho samého potom zradí stará CIGÁNKA... ups! ()
Martin Frič tímto snímkem prokázal, že umí nejen komedie. I když filmových verzí Jánošíka bylo natočeno jenom několik,Fričova verze patří k těm nejlepším. K zajímavostem patří, že ho překonal snad jen snímek, který natočil Paľo Bielik, který si v jeho filmu zahrál hlavní roli Jánošíka, i když Fričova verze Jánošíka je pravdě asi blíž, než Bielikova. ()
Druhé filmové spracovanie Jánošíka má nápad, humor, spád aj serióznych hercov. Podanie je síce ešte v duchu doby teatrálne, ale to filmu nemožno vyčítať. Chvíľu som mal pocit, že ide o hudobné pásmo, no vyvinulo sa to vždy do slušnej pointy. Rovnako ako dnes, páni sa bavia na veľkých hostinách a chudoba po krčmách, čo sa Jánošíkovej družine stane osudným. Scéna dolapenia je výborná, možno až prirýchla, strih je šialený, treba si dávať pozor na detaily v rýchlom slede. Nechýba odzemok pod šibenicou a záverečný výkrik, ktorý sa časom naplní, a nikdy sa nikomu nepodarí zabiť Jánošíka v nás. –––– Takých Jankov po chalupách rodí sa na tisíce. I vyrastú a pomstia seba i nás. A po nás prídu iní a budú sa biť za slobodu ľudí. –––– P.S. A Lima by po slovensky písať naozaj nemal, pretože z desiatich slov sú len dve správne a obidve slová sú "si". ()
Galerie (6)
Zajímavosti (35)
- V snímke šlo o zápas osamelého hrdinu proti presile moci. Na strane moci boli maďarskí feudáli a na strane utláčaných slovenskí poddaní. Film disponoval sociálnymi a národnými aspektmi, že oficiálne maďarské miesta bránili jeho uvedeniu na benátskom festivale v roku 1936. (Biopler)
Reklama