Hrdina jedné noci

Jeden z nejslabších Burianových filmů nevyniká ani silou humoru, snad aktuálně nejlepší vtip zazní hned na počátku: "Roli loupeživého rytíře bude hrát náš pan exekutor, tomu padne jako přišitá...", načež pak paní exekutorová (H. Monczáková) brání v hraní exekutorovi (Fiala): "Přece exekutor nemůže hrát roli loupeživého rytíře." Dvojrole T. Grosslichtové - Truda se poměrně zdařile vyrovnala s oběma charaktery... A vlastně to byl u nás jeden z první noire filmů, navíc o tom, jak se točil další noire film... Scénář byl, jak už jsem nastínil, ovšem velice slabý, snad v té době, kdy byla oblíbená podobná braková rytířská literatura, divákovi něco řekla, ale pro dnešek už moc nepobavil. (25.07.2016)

Zápletka o krejčím zapaleném pro středovek, který se odstěhuje na hrad je celkem zastaralá, v dnešní době už vlastně uplně debilní. Ale v žadné jiné Burianovce ji neuvidíte, tak aspoň změna. A příznivce Buriana tento film neurazí, Vlasta předvede svůj komediální standard, dvakrát zazpívá a jednou zaimituje trubku. Bohužel uroveň vtipů je povětšinou malá (husa pusa haha) a film táhnou hlavně menší, ale vtipné figurky (nervózní režisér, dedeček s babičkou kteří nešli dvě noci spát, Marvanův starosla, Šlégrův učitel.) (08.08.2019)

Venkovský krejčí Florian Svíčička v podání Vlasty Buriana se charakterem nijak nevymaňuje od jeho typických dřívějších rolí. Přesto se snímek považuje za méně zdařilý, ale to snad bylo způsobeno nějakými problémy během natáčení, což se ve výsledku vždy na filmu projeví, ale těžko říct. Každopádně Burian se, ostatně jako obvykle, snaží diváky pobavit svou prostořekostí a nejrůznějšími skopičinami, jenomže atmosféra je poněkud omšelá a mnohé scény vyznívají jakoby nedotaženě. Hlášek a vtipných narážek je tu však více než dost. Ta o exekutorovi, který je nejvhodnější pro roli loupeživého rytíře na slavnostním představení, je dokonce v podstatě nadčasová. Nápad na příběh to není špatný, jenomže jak vyprávění ubíhá, tak celé nadšení a humor zároveň skomírá. Úplně na konci k pobavení není takřka nic. Vlivem snahy o romanci? Snad. Pokud ano, v rámci veselohry to bylo šlápnutí vedle. V Burianově filmografii předválečných let je tento snímek, tedy poněkud nelichotivý, ale zase alespoň potvrzuje pravidlo, že ne vždy je posvícení. (01.04.2023)

Tato bezduchá veselohra v sobě opravdu nemá nic, čím by překvapila. Historka o českém Donu Quijotovi působí místy i trapně. Krejčík zblázněný do středověku je vyhnán z města, protože zničil důstojný ráz městských oslav. Odstěhuje se na místní hrad, kde se zamiluje do „Dulcieny“ jinak filmové statistky a za pomoci svého přítele si ji snaží naklonit odvarem z tymiánu. Nakonec objeví poklad a stane se pánem hradu a čestným občanem města, a to vše proto, aby se už nikomu neřeklo, že je skvrna a aby nikdo nevystřihoval z knih obrázky. Tento film mě jen utvrdil v názoru na hodně nevyrovnanou tvorbu Jaroslava Kvapila, který je autorem námětu. Divák se u tohoto snímku může pouze dohadovat se svým vlastním já, zda ho více nudí scény v městečku nebo na hradě. Hlasuji pro první variantu. Přesto se domnívám, že se tato veselohra neztratí. Český divák se rád zasměje všemu, co je s Burianem, a televizní stanice mu v tom rády vyhoví. Kvantita na úkor kvality. A obávám se, že až slepá oddanost a manipulace ve stylu Zdeňka Trošky. Dobový průměr, který lze vynechat. (04.07.2004)

Upraveno v květnu 2020. Film Hrdina jedné noci je groteskou popleteného estrádního klauna. I o romantismu snící člověk, který má závažné problémy s přijmutím skutečné reality, se nakonec může, i přes nakažlivé označení o špíně města, stát čestným občanem. Potěší stylizované kulisy i nálada, nadchne filmařské škádlení, ani myšlenka zápletky není k zahození, ale nešikovnost varietního klauna se stává pouhým příslovečným slonem v porcelánu. I klaunův běh zběsilosti je vyčpělý a vykastrovaný. Hlavním centrem groteskní zábavy filmu je Florián Svíčička (zřejmě otrávený Vlasta Burian), krejčí se sny o rytířské udatnosti v touze po velkých činech a vybojované lásce. Nízká produktivita práce je nahrazena ublížeností, se kterou se hlasitě brání všemožným výtkám. Láska je ideálem, ale odměnou pro rytíře se stává pouze společenské uznání. Hlavní ženskou postavou je Hana (příjemná Truda Grosslichtová, též v roli stále tolik nadřazené herecké hvězdičky Elvíry Thompsonové), filmová statistka a dublérka povýšené herečky. Škádlení rytířského romantismu si tu pohrává s roztržitostí mužského hrdiny, který povstal ze strachu a umanutosti. Štěstí přeje připraveným, byť se stejně nejedná o žádné niterné štěstí. Výraznou postavou je Jarda (příjemný Václav Trégl), nezaměstnaný strašpytel. Je věrným druhem zasněného rytíře při jeho nekvalifikovaném hradním pobytu. Jídlo je prvním cílem, společnost je zpestřením. Z dalších rolí: do zfanfrněného krejčího Floriána trpělivě zamilovaná provozovatelka krejčovské dílny (Světla Svozilová), nejapným narušitelem slavnosti roztrpčený starosta Zdislavic (Jaroslav Marvan), té oficialitě svědomitý učitel a člen obecní rady (Čeněk Šlégl), z manželky vystrašený exekutor a obecní radní (Eman Fiala), s učitelovou ženou v prestiži dravě soutěžící exekutorova choť (Helena Monczáková), s nedostatkem entuziasmu nespokojený filmový režisér (sám známý filmový režisér Jan Sviták), či milenec Elvíry a hlavní herec natáčeného filmu Fredy (Ladislav Hemmer). Film Hrdina jedné noci je sice zuřivě tancující zábavou kabaretního klauna, ale masu nenadchne. Byť jsou tu zajímavé momenty a stavy, tak film není zábavou, ke které se bude většina ráda vracet. (22.09.2009)