Režie:
Xavier DolanKamera:
André TurpinHudba:
Gabriel YaredHrají:
Nathalie Baye, Vincent Cassel, Marion Cotillard, Léa Seydoux, Gaspard Ulliel, Antoine Desrochers, Arthur Couillard, Patricia Tulasne, Théodore Pellerin (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mladý úspěšný dramatik se po 12 letech prožitých ve velkoměstě vrací domů za rodinou, aby oznámil svou blížící se smrt. Svět kosmopolitního muže je však členům rodiny příliš vzdálený a nepředstavitelný, než aby mohlo dojít ke smíření a naplňujícímu prožití posledních společných chvil. (Aerofilms)
Videa (3)
Recenze (105)
Xavier Dolana má mé uznání. To, co ve svých letech dokázal, je obdivuhodné. Během několika let si dokázal vytvořit filmařskou osobnost, která má vlastní styl, a stal se ve světě filmu pojmem. Juste la fin du monde přináší osobitým způsobem zpracovaný pohled do centra dění jedné rodiny prvotřídního obsazení:) Gasparda Ulliela mám ráda již od doby, co ztvárnil mladého Hannibala Lectera, Vincent Cassel je herecký démon, Marion Cottilard působí jako zasněná dáma z dávných časů a Léa Seydoux, ač mě zatím nedokázala příliš uchvátit, je tady fakt kočka. Snímek má zvláštní atmosféru, všichni vedou v podstatě své monology, svěřují se Louisovi, který po většinu filmu jen naslouchá. Gaspardovo charisma prokazuje svou sílu i jen prostřednictvím pohledu, či jemných gest. I když se ve snímku hodně mluví, měla jsem z něj i tak dojem nevyslovených skutečností. Dokonalý soundtrack s peckama I Miss You, Dragostea din tei, Are You With Me a Natural Blues. ()
Rýchlonávšteva rodinky s “mierne” komplikovanými vzťahmi. Monotónny Ulliel, uhraničivý pohľad Marion Cotillard, psychouš Cassel a ďalšie hudobne efektné outro, tentoraz od Mobyho. Pocitová jednohubka, silná v sledovaní psychologických detailov, ale neschopná povedať o postavách to podstatné z ich príbehu. [Cannes] ()
pojednání o rodině v totálním emočním a citovém rozpadu.Zkrátka do odjíždějícího vlaku se naskočit nedá.A myslet si že z těch vypatlanců někdo pochopí větu :"Musím odejít!" jinak než na ni zareagují tak ,že začnou Louise překotně pakovat a je zřejmé že si oddechli že odchází.Je to prostě cizinec.Který narušil běh jejich podělaných životů.jen jsem si oddechla že scénář nepřipsal ještě vřeštící dětičky.Stačil vyšinutý Antoin..ani scénárista radši nezařadil scénu kde Louis oznamuje svoji smrt.To už si nikdo neumí představit jak by asi měli všichni zareaovat.Je to velmi specifický film pro intelektuály.Za mě :tohle téma chtělo jiné zpracování ()
"Asi tu nezůstanu, až jim to řeknu." Ačkoliv toto rozhádané rodinné drama hodnotím svými čtyřmi hvězdami, přikláním se spíš k autorům zdejších komentářů, které si tento snímek moc nezískal. Protože jsem ho však viděl až po přečtení zdejších komentářů, tak mě ani nezklamal. Musím totiž ocenit ten poměrně hravý způsob, jakým pan režisér při jízdě taxíkem s pomocí záběrů dvou růžových balónků a páru růžových plameňáků nastínil, že hlavní hrdina nebude jen metrosexuální, ale též homosexuální. Dalším kladem totoho filmu ovšem je i dlouhý pohled do hlubokých očí empatické Marion Corillardové či prasečích očí despotického Vincenta Cassela. Avšak pochválit můžu také hudbu, přestože rozhodně nepatřím mezi příznivce skladby "Dragostea Din Tei", od moldavského hudebního tria O-Zone. Závěr snímku pak přímo korunuje mystické oživení kukaččího mláděte z kukaček, které očividně symbolizuje pocity hlavního hrdiny. Tato rodinná sešlost tak divákovi nabízí především celkem příjemný audiovizuální zážitek, aby mu jej v zápětí znepříjemnila svým nepříjemným průběhem. ()
... Svět kosmopolitního muže je však členům rodiny příliš vzdálený a nepředstavitelný, než aby mohlo dojít ke smíření a naplňujícímu prožití posledních společných chvil... a já řikám - než aby mohlo dojít k čemukoli, co vám vezme hlava! A kde je Dolan naučil tak řečnit, v nějakým zaplivaným námořnickým hampejzu v Panamě? Z vleklého sledu detailních rozpaků jedno velké nedorozumění. ()
Galerie (29)
Zajímavosti (10)
- Gaspard Ulliel a Léa Seydoux spolu už hrali vo filme Saint Laurent (2014). (dwdb)
- Film je založený na rovnomennej hre od Jeana-Luca Lagarca. (dwdb)
- Film je věnovaný památce kostýmního výtvarníka Françoise Barbeaua. (Zlatohlávek)
Reklama