Cesta do hlubin študákovy duše

Pro velký úspěch pokračujeme aneb Frič kul železo dokud bylo žhavé a podle stejného schématu, s téměř stejnou hereckou základnou si rok po Škole natočil druhou třaskutou komedii z prostředí gymnázia. Pořád jde o kvalitní zábavu, ale kvůli několika drobnostem přece jenom nedosahuje laťky nastavené Školou - méně prostoru pro Peška, slizký profesor Voříšek a přece jenom citelně pomalejší kadence kultovních vtipů a scének. I tak se jich tu ale najde dost, za všechny odcituju slavnou Cosinovu větu:"Kozinova věta zní - Lomikare, Lomikare, do roka a do dne!" :-) (03.09.2006)

„Kde máte třetí díl Žlutého ďábla..?!“ Jestli se nějaký český film může po právu pyšnit přídomkem "nestárnoucí", tak tento. Ladně proplujte Fričovou ponorkou plnou humoru studentskou i profesorskou duší a nostalgicky zavzpomínejte na časy, kdy se ještě na místo komedií točily veselohry.. Šejk Peterka R.A.Strejky je nedostižný. (28.06.2009)

Skvělá česká komedie, kde sice skoro všichni studenti gymnázia už maj kouty a vypadaj tak na pětatřicet, ale nedá se jim upřít rozverná lvičí nátura, která se mísila s elegantním a uctivým chováním vůči přísnému, přesto duchaplnému učitelskému sboru. Má to svoje kouzlo a něco takovýho se dalo natočit asi jen v té době, neumím si představit, jak by to dneska mohlo fungovat tak hladce a přirozeně jako tehdy. 80% (11.02.2017)

profesor Tuřík: „Mazánku, pročpak zde okouníte?“ Mazánek: „Prosím, pane profesore, já nemám slečnu.“ profesor Tuřík: „Tričko jste neměl vyprané. Trenýrky nenosíte, slečnu nemáte a chcete ode mě chvalitebnou z tělocviku. Jděte tančit valčík!“ Mazánek: „Prosím, pane profesore, já valčík ještě neovládám. Já jsem se připravoval na polku.“ profesor Tuřík: „To vás neomlouvá. Chopte se slečny a nastupte!“ __________Nezapomenutelná klasika, co nikdy nezestárne. Vzácné chvíle radosti a bezstarostnosti, které se zjevily na filmovém plátně v dobách těžké lidské beznaděje. (29.11.2016)

Ja tak trochu nechápem, ako sa dá na pol roka prepadať z piatich predmetov iba preto, že chalan má rád futbal, alebo hru na klavíri. V tomto je film trochu naivný. Lenže študenti majú dušu aj srdce (snáď ešte aj tí dnešní, my sme ešte mali) a rovnako ich má aj tento film a to je oveľa vzácnejšie, ako logika, takže dojatie z lásky študentov voči svojmu učiteľovi musí na konci tohoto staručkého filmu precítiť aj najväčší cynik. Jediné, čo mi tu trochu chýbalo, bol nejaký milostný študentský príbeh, alebo aspoň jeho náznak. Potešilo aspoň to chlapské machrovanie pred babami na večierku. (22.06.2013)